Petr Bílek: To musí být sen

16.09.2017 12:15

V pražské škole, kam chodí vnučka, opravují jídelnu. Na oběd se děti vydávají do vzdálené učňovské školy. Ve škole, kam chodí vnuk, opravují tělocvičnu a bazén. Tělocvik se tudíž nekoná.

Petr Bílek: To musí být sen
Foto: Hans Štembera
Popisek: Stavební práce, ilustrační foto

Jakživ jsem neslyšel, že by stavební firmy měly prázdniny, a proto si říkám, proč se podobné reparatury neprovádějí v červenci a srpnu, kdy by jim děti nepřekážely. Patrně proto, že ve stavebnictví je obrovský převis poptávky nad nabídkou. Jeden stavitel vedle druhého mi vypráví, jak mu můžou lidé utrhat ruce. Chcete-li novou střechu, letos na to zapomeňte. Uzavíráme smlouvy už na květen příštího roku, říká mi jeden z majitelů firmy a spouští lamentaci: Už deset let jsme nepřijali mladého řemeslníka, nejsou. Když při nějaké zakázce potřebujeme řemeslnickou výpomoc, nejsou lidi. Všichni se udělali pro sebe a práce mají až nad hlavu. V době krize se tiskla eura jak na běžícím pásu. Všude je plno peněz, ale nejsou kryté ani materiálem, ani prací. Bombardují mě novými a novými zakázkami a dotazy ze všech stran republiky. To je strašná situace. Už se těším, až budu v penzi.

Na jeden specializovaný poptávkový server jsem, několikrát odmítnutý při přímém oslovení, zadal požadavek na opravu střechy na chalupě. Dostal jsem zprávu, že moji poptávku poslali na pět set firem. Ozvala se jedna. V takové situaci se samozřejmě lehce natahují rozpočty a dodavatelé služeb si zvyšují marže, co to dá. O kvalitě provedených prací nelze mít iluze. Vyučeného klempíře nemůže ani při nejlepší vůli, i kdyby ta vůle skutečně byla, nahradit ukrajinský učitel. Výmluvně svědčí o kvalitách zdejší řemeslné úrovně třeba i současný vzhled satelitních městeček vzniklých v devadesátých letech. Všimli jste si plačících fasád nově zateplovaných domů? Deště z nich splavují pestré barvy, takže vypadají jako sobotně zmalované oči prostitutek, které se rozplakaly, protože jim nafackoval klient.

Vyprávět historky o záhadně zmizevších řemeslnících od rozdělané práce bych mohl jako každý z vás, ale nebudu, styděl bych se, jako kdybych páchal plagiát. Ti nejvýřečnější z nich jsou nejnebezpečnější. Zahrnou vás tunami mouder, uhučí vás jako velcí komunikátoři, naslibují hladký průběh prací, šermují profesionalitou a ... už se nikdy neobjeví. A vůbec nic tím neriskují, protože o ztrátě dobré pověsti se v tomto prostředí vůbec nedá mluvit. Tady se vyžije i bez pověsti. Trh na ně netrhnul.

Představuji si někdy, jak krásně by se u nás žilo, kdybyste mohli zavolat do příslušné firmy a objednat třeba vymalování bytu. Oni by vlídně a s ohledem na vaše, nikoli svoje možnosti stanovili termín, který by si nevyžádal rozvrat rodinného provozu, a skutečně by toho dne přijeli. Vyklidili by nábytek, vymalovali, uklidili, vše uvedli do pořádku a neřekli by si o víc peněz, než na čem jste se dohodli. Vy byste mohli mezitím odjet na dovolenou nebo se nerušeně dál věnovat své práci, aniž byste jim museli stát za zády, aby něco nerozbili. Prý to není představa z pohádky, prý jsou na zemi státy, kdo to takhle funguje. To musí být sen!

Petr Bílek

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.