Petr Brandtner: Kdo se nejvíce zasloužil o dobrý rozpočet? Ani Babiš, ani Sobotka, ale kuřáci a motoristé!

Prázdniny mají skoro o měsíc delší než školáci a úkoly, které mají, nemusí splnit. Víte, kdo to je? Čeští poslanci. Do parlamentních lavic se vrátí zítra a všechny rozjednané zákony určitě neprojednají do konce svého funkčního období. O to, co projednávat budou a co ne, nastává právě nyní velký boj. Vzhledem k tomu, že se blíží podzimní krajské volby a politici si u voličů nebudou chtít pohoršit, dá se očekávat ještě další, celkové zpomalení práce sněmovny.

Přednost při projednávání dostanou zákony, které má vláda jako své priority, konkrétně zákon o střetu zájmu, tak zvaný lex Babiš a překvapivě, již jednou neschválený protikuřácký zákon. A i když se může zdát, že jsou to trochu zvláštní priority české vlády v dnešní vzrušené době, jednat vlastně o místopředsedovi vlastní vlády, a nebo o tom, jak vyčlenit ze společnosti poměrně velkou, zhruba čtvrtinovou část kuřáků, premiér a část jeho vlády snad vědí, co dělají. Jedinou jistotu schvalování má státní rozpočet na příští rok, ten se do příštího volebního období dá jen těžko odsunout.

Sněmovna zákazy nešetří

Jinak se rozhodla sněmovna především zakazovat. Je až někdy směšné s jakým odhodláním a zarputilostí bojuje například premiér Sobotka pro navrhovaný protikuřácký zákon z dílny sociálních demokratů, ve kterém se ale úplně zapomnělo na práva kuřáků. Oni vědí, že kouření škodí jejich zdraví, ale nedokážou a nebo nechtějí s tím přestat. Dokonce i původní autor a ještě nedávno podporovatel předkládaného protikuřáckého zákona, bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger, si dnes není jistý, zda v době, kdy občané neustále přicházejí o své různé svobody, je účinné protikuřácký zákon právě nyní tak vášnivě prosazovat.

Někdy to vypadá, že svoboda jedince se v dnešní době rozpadá v jednotlivé zákazy a příkazy. Zakážeme ti kouření, alkohol, parkování v Praze… Čím vice politici vymyslí zákazů, tím jsou podle vlastního pocitu prospěšnější a úspěšnější. Pokud se objeví jedinec, který chce něco dovolit, je k smíchu a napadán, že zastupuje nějakou lobbistickou skupinu. Jakoby se vyřadil z elitní skupiny politických špiček. A přitom vstupování do soukromého života každého z nás je ze strany státu v poslední době až nepříjemné a stále roste. Představitelé státních orgánů to však takhle necítí a řídí se heslem: „Ty chceš něco povolit, blázníš?, proč?, jsme tu přeci kvůli zakazování.“ Lidé ale fakt nejsou stádo nemyslících jedinců, kteří čekají, kdo jim, co poručí.

Protikuřácký zákon, který kromě vlády nikomu nechybí

Protikuřácký zákon to nebude mít ani nyní po prázdninách jednoduché a pryč je představa, že by ho sněmovna mohla přijmout v takzvaném zrychleném procesu schvalování. Stejně jako na jaře, je i nyní na podzim připravena více jak stovka pozměňovacích návrhů, přičemž debata o nich určitě nebude klidná a nevzrušená. Jen si vzpomeňte jaké hádky vyvolaly navrhované kuřárny v nekuřáckých restauracích.

V patnácti zemích Evropy se přitom v nekuřáckých restauracích kouří v kuřárnách. V Irsku, dříve nejvášnivějším šiřiteli absolutního zákazu kouření, ministr zdravotnictví žádá větší sympatie pro kuřáky a speciální kuřácké prostory. U nás politici kuřáky nemilosrdně přehlíží a o jejich právech nechtějí vůbec slyšet.

Na jaře se v Praze konala na Letné velká slavnost marihuany, více jak pětitisícovým pochodem naším hlavním městem pak celá akce vyvrcholila. A nikdo se nerozčiloval a média nemoralizovala, nic velkého se nestalo. Bere někdo z obhájců nejtvrdšího protikuřáckého českého zákona v Evropě v potaz, že vše se vyvíjí, včetně názorů na zdravý způsob života a že ani ten nejtvrdší zákon zakazující cokoliv, stejně většinou nic nevyřeší?

Odpudivé obrázky na cigaretách jsou o ničem

Ministerstvo zdravotnictví si například předsevzalo, že odpudivými obrázky na krabičkách cigaret, které se i u nás už začínají prodávat, se zmenší počet kuřáků alespoň o dvě procenta. Zkušenosti jsou přitom spíše opačné. Například v Austrálii, kde se cigarety s podobnými obrázky již prodávají několik let, se počet kuřáků vůbec nesnížil, naopak začíná mírně růst. U nás i jinde ve světě se naopak zvětšuje zájem o tabatěrky, hledají se dokonce výrobci různých ozdobných krabiček, kam si kuřáci krabičky cigaret s odpudivými obrázky schovávají. Některé tabákové firmy je už svým zákazníkům dokonce zdarma nabízejí i u nás. Případně přijatý nekompromisní český protikuřácký zákon změní nekuřácké restaurace v různé kluby, kde zákaz kouření nebude platit.

Ministerstvo zdravotnictví ve svých tezích k tomuto návrhu zákona píše, že hlavním cílem je chránit před kouřem zaměstnance, kteří pracují v kuřáckých restauracích. Ale vždyť právě v současnosti platná česká legislativa dává možnost si restauratérům, zaměstnancům i hostům restaurace vybrat mezi těmi, kde se kouří a kde se nekouří. Těch opravdu nekuřáckých restaurací je přitom stále více.

Dnes již převažují i bez zákona nekuřácké restaurace

Petr Nenadál provozující nekuřáckou restauraci v Rakovníku, a kuřáckou v Poděbradech žádný problém v současně platných předpisech nevidí, a to i z hlediska zaměstnaných číšníků. Kuřáci pracují v kuřácké hospodě a nekuřáci v nekuřácké restauraci. Jediný problém má s tím, že kuřačky servírky musí chodit v nekuřácké restauraci kouřit na ulici. A s nadsázkou dodává: „Jsem zvědavý, jak mne a mé zaměstnance stát ochrání před řvoucími dětmi v dětském koutku mé nekuřácké restaurace. Asi nijak, sám ho asi zruším.“ „Je zvláštní, že bojovníkům za nekouření tak vadí kuřáci uvnitř, ale nevadí jim venku, kde na ně všichni vidí,“ zlobil se nedávno senátor Kubera, který je sám vášnivým kuřákem. Za zachování kouření v některých restauracích stále bojuje Marek Benda z ODS, ale i Václav Snopek z KSCˇM, který má sám připravených přes sto pozměňovacích návrhů. Poslanci se tak budou muset vypořádat s návrhy, které požadují úlevy pro vesnické hospody, podniky, kde se nevaří, venkovní zahrádky nebo vznik kuřáren u nekuřáckých restaurací, tak jak je to ve většině evropských státech.

Jednat se bude také o prolomení domovní svobody

Snad ještě větším zásahem do svobod každého z nás, které chce také sněmovna ještě letos na podzim schválit, je zákon, který by umožňoval kontrolovat obsah kamen přímo v našich domech.?Takzvaný kotlíkový zákon z dílny ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) umožňuje úředníkům bez soudního povolení vstupovat do bytu° a domu°.?"Největší problém je v prolomení domovní svobody. Když to takhle půjde dál, tak si každý úřad vymyslí důvod, proč může vstupovat do našich obydlí," uvedl už při prvním projednávání zákona šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Ne politici, úspěšní jsou kuřáci a motoristé

Nelehké časy čekají poslance po dlouhých prázdninách. Snad jim při schvalování kontraverzních zákonů pomůže, při tradičních půtkách ministra financí Babiše a premiéra Sobotky, kdo z nich má větší zásluhy na úspěšně se vyvíjejícím státním rozpočtu, připomenout si fakt, že to není ani jeden z nich. Spíše mu pomáhají jimi přehlížení kuřáci. Stát totiž od nich inkasoval 36 miliard ze spotřební daně z tabákových výrobků. Je to o desetinu více, než loni. Ještě úspěšnější jsou také státem neustále perzekuovaní motoristé, kteří nemají nové silnice a dálnice na ježdění a ani parkoviště na zastavení, za to modré zóny a stále nové a nové zákazy. Státu skrze nákup daní zatížených pohonných hmot poslali dokonce 50,6 miliardy, meziročně o 2,6 miliardy více!