Petr Hartman: Dostupnější „kurzarbeit“ v České republice

19.08.2014 22:30

Sankce zavedené Evropskou unií proti Rusku a odvetná opatření Moskvy se podle očekávání negativně dotýkají i tuzemských firem. Nehodlají-li sankce nějakým způsobem obcházet, znamená to výpadek jejich příjmů.

Petr Hartman: Dostupnější „kurzarbeit“ v České republice
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Přeorientovat se ze dne na den na jiné trhy je prakticky nemožné. Takže nižší tržby se promítnou do menšího zisku a spíše dříve než později vyústí ve snižování nákladů. 

Zjednodušeně řečeno, nenaleznou-li firmy urychleně nové odbytiště, budou muset omezit výrobu a propustit své zaměstnance. Tím se tento problém přenese i na úroveň státu. Bude muset vydat více z rozpočtu na podporu v nezaměstnanosti, případně na nejrůznější sociální dávky. 

V neposlední řadě se tím v určitých oblastech může snížit kupní síla obyvatel, což může negativně dopadnout i na firmy a služby, které s protiruskými sankcemi nemají na první pohled vůbec nic společného. 

To všechno jsou důvody, které vedou vládu k tomu, aby se zmiňovaným problémům pokusila bránit. Jedním z receptů má být využití zkrácené pracovní doby, která bývá „hezky česky“ označována jako kurzarbeit. 

Tuto možnost už firmy mají několik let. Mohou po určitou dobu zkrátit pracovní úvazek svým zaměstnancům. Za to jim vyplatí šedesát procent jejich mzdy. Dalších třicet procent potom těmto lidem uhradí stát. 

Podmínkou je, že se budou vzdělávat. Zkrácená pracovní doba za těchto podmínek může fungovat půl roku a ve výjimečných případech může být o další měsíce prodloužena. 

Stát tím udrží zaměstnance v práci, nemusí jim vyplácet podpory a dávky. Firma nemusí rozbít fungující pracovní tým a v případě oživení výroby nemusí urychleně hledat a zaučovat nové lidi. Označení kurzarbeit napovídá, že tento systém Česká republika přebírá z Německa, kde se osvědčil. 

Pro tuzemsko to zatím neplatí. Současná pravidla jsou poněkud složitá. Proto firmy tuto možnost příliš nevyužívají. Nová mají začít fungovat od nového roku. Do té doby je však pravděpodobné, že si se situací na ruském trhu firmy buďto nějakým způsobem poradí, nebo o své zaměstnance přijdou. 

Zjednodušení podmínek by mohlo být prospěšné spíše do budoucnosti. Mohlo by podnikům umožnit urychleně reagovat na krátkodobé výpadky spojené s nečekanými problémy. 

Pochopitelně to je ideální stav, který se může lišit od reality. Příliš benevolentní pravidla by totiž otevřela prostor pro zneužívání tohoto systému a vyvádění peněz ze státního rozpočtu. 

Například v momentu, kdy by stát pomocí tzv. kurzarbeitu řešil problémy za firmu, která se do nich nedostala kvůli nečekaným okolnostem, ale zásluhou naprosto nereálného podnikatelského záměru.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.