Takto zjednodušeně však současné dění v dolní parlamentní komoře hodnotit nelze. Větší pozornost si zaslouží kvůli motivu vedoucímu k vyvolání hlasování o nedůvěře. Řeč je o biopalivech a jejich daňovému zvýhodnění.
Dochází k němu od roku 2009 a je v souladu s pravidly Evropské unie. Podle nich existuje povinnost přimíchávat do nafty a benzinu tzv. biosložku. V České republice jsou za to firmy odměněny daňovou úlevou, která zvyšuje jejich zisk.
Týká se to rovněž firem patřících do skupiny Agrofert, kterou vlastní ministr financí Andrej Babiš. Podle veřejně dostupných výpočtů na tom vydělávají miliardy korun.
Logicky z toho vyplývá, že při rozhodování o zachování daňové úlevy je Andrej Babiš v konfliktu zájmů. Zároveň nelze popřít, že tento systém nevymyslel a že ho prosadila před lety úplně jiná politická reprezentace. Na konci června mělo takovéto daňové zvýhodnění přestat platit.
Týká se totiž biopaliv první generace, která byla získávána z řepky a která některé části země přebarvila na žluto. Nejsou proto částí odborné veřejnosti považována za příliš ekologická.
Z tohoto důvodu existuje snaha podporovat více biopaliva druhé generace, která by se vyráběla například z živočišného odpadu. Tím by se rozšířila možnost konkurence a mohlo by to zkomplikovat život firmám sázejícím na první generaci biopaliv.
Proto je důležité, zda a jakým způsobem budou v budoucnosti biopaliva daňově zvýhodňována. Do těchto souvislostí je potřeba zasadit dění z posledních dnů.
Nejprve ministr financí prohlásil, že mu ukončení této podpory k poslednímu červnu nevadí. Poslanec z hnutí ANO v duchu tohoto výroku podal návrh, který to měl zaručit, přesto nezískal ve sněmovně podporu. Andrej Babiš tím přiživil polemiku o tom, zda mu na daňové podpoře biopaliv skutečně nezáleží.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV