Podle dosavadního plánu by si měli všichni hned od příštího roku pořídit elektronickou registrační pokladnu. Do této pokladny vyúčtují každému zákazníkovi jeho útratu, pošlou účet elektronicky finančnímu úřadu a teprve až finanční úřad potvrdí příjem, budou moci předat účet zákazníkovi.
Nedává to velký smysl, jedině jako tvrdý nástroj na potírání daňových úniků a korupce, kterým propadla celá společnost. Jestli je na tom Česká republika opravdu tak špatně, to už je věc názoru.
V každém případě je zajímavý příběh elektronických registračních pokladen. Jak známo, registrační pokladny vznikly už v devatenáctém století a měly za úkol evidovat všechny tržby.
Zhruba před padesáti lety vznikly poklady s fiskální pamětí, které byly zabezpečeny před pozdější manipulací a ze kterých mohli tržby kontrolovat finanční úředníci.
Ještě později se začaly ve velkých obchodech používat elektronické pokladny a nakonec finanční úředníci přišli na to, že by se mohly elektronické pokladny připojit k internetu, aby k nim měli online přístup, kdy si vzpomenou.
Zní to překvapivě, ale jako první přišli na takové využití registračních pokladen v Bulharsku za pravicové vlády Bojka Borisova. V Bulharsku vypukl velký skandál s daňovými úniky u čerpacích stanic, v roce 2010 se proto na pokladny čerpacích stanic napojili finanční úředníci.
Do dvou let byli připojeni všichni obchodníci. Vzor ze Sofie se líbil Záhřebu a také Chorvati zavedli v roce 2013 registrační pokladny všem podnikatelům, kteří přišli do styku s hotovými penězi. Třetí kapitola příběhu se teď odehrává v Praze, kde už ministerstvo financí připravilo zákon o evidenci tržeb v paragrafovaném znění.
Na celé historii nehraje jedna okolnost a ta se skrývá v otázce, proč vlastně Česko musí následovat vzory z Balkánu. Stíhání daňových úniků se stalo módou ve většině zemí záhy po skončení finanční krize, kdy si vlády vyspělých i méně vyspělých zemí uvědomily, že jejich dosavadní blahovůle proti těm, kdo optimalizují daňové odvody, nedává velký smysl.
Státy totiž měly najednou málo peněz, aby zachraňovaly zkrachovalé finanční podniky, které dříve optimalizovaly v první řadě. V Evropě skutečně proběhla řada opatření, která měla zpřísnit dohled nad bankami, začalo tažení proti daňovým rájům a došlo i na obcházení daňových zákonů běžnými podnikateli.
V této atmosféře získal na popularitě i Borisovův nápad, přestože je z pohledu zdravého rozumu značně obskurní. K představě o neobvyklosti celého projektu stačí už jen popis elektronického přístroje napojeného nejmodernějším softwarem na celostátní síť, který navíc zajišťuje online dostupnost všech důvěrných dat z jednoho státního úřadu, doplněného tiskárnou na papírové účtenky s funkcemi, které se nemění posledních sto let.
Samozřejmě se to finančním úředníkům líbí, protože jim to mimořádně ulehčuje práci, z pohledu běžného člověka však nad tím zůstává rozum stát.
Kromě Chorvatska a Kypru si ovšem všude uvědomili, že na bulharských pokladnách zavedených čistě na boj s korupcí je opravdu něco divného, a proto byly v této podobě zatím vždy odmítnuty. V Česku o tom musí teprve rozhodnout politická debata, tak si počkejme na její argumenty.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
