Dítětem, které nepodléhá společenským konvencím a upozorní na to, že se namyšlený král stal obětí podvodníků, se zpravidla může stát jen ten, kdo není místní. To se potvrdilo při návštěvě europoslanců v České republice. Přijeli celkem čtyři a jenom se vyptávali úředníků a politiků, proč má Česko nejhorší výsledky při čerpání eurodotací.
Tři z nich se během své kariéry naučili dobře vycházet se všemi. Proto se tedy zachovali uměřeně. Prohlásili sice, že české čerpání dotací má už třetím rokem nejvíce chyb ze všech členských států, situace se ale zlepšuje přinejmenším v kontrolní činnosti, protože se odhalují stále nové a nové chyby. Neopomněli zdůraznit, že se v Česku díky přílivu evropských miliard vytvořily desetitisíce pracovních míst.
Těžko říci, proč vlastně europoslankyně Ingeborg Grässleová na tuto hru nepřistoupila a řekla něco jiného. Prohlásila, že Češi by neměli z evropských zdrojů dostat ani korunu a ještě by měli spoustu peněz vracet. Vymysleli takový způsob čerpání, který zřejmě záměrně vytváří prostor pro podvody s evropskými penězi. Dosud se prý nevysvětlilo, jak bylo možné, že se vytvořil takový systém, který v několika stupních nad sebou kryl podvody, ke kterým docházelo v nižších úrovních. Češi neumějí s penězi zacházet, chovají se jako v Řecku, nedá se jim věřit, když něco slíbí, a podvody kryjí dodnes.
Taková kritika údajně vzbudila velmi rozpačité reakce českých úředníků a politiků. Tvářili se jako uličníci dopadení při nějaké lumpárně, sváděli na sebe navzájem vinu a nedokázali dostatečně odpovědět byť na jednu otázku.
Jinými slovy, po upozornění na královu nahotu nikdo nedokázal setrvat na tvrzení, že je král vlastně oblečený. Uvědomit si potíže s královou garderobou je ovšem obtížné pro někoho, kdo nemá s evropskými dotacemi nic společného. Předražení, obcházení zákona o veřejných zakázkách, pletichy při přidělování dotací jsou značně složité procesy, do kterých není na první pohled vidět. Proto také tuzemská politická elita před veřejností nadále vystupuje s postojem, že se nějaké chyby třeba staly, teď je ale vše v pořádku a hlavní je, aby se všechny peníze vyčerpaly.
Správné pojmenování reality se tedy na veřejnost nedostalo, respektive se úplně nerozšířilo. Stále existuje dost politiků, kteří jsou ochotni veřejně vystupovat bez šatů a přitom se sebevědomě tvářit, že jsou vlastně oblečení.
Samozřejmě přitom nejde jenom o pojmenování reality. Hlavní je, že se pro značnou část české společnosti včetně jejích elit stala korupce běžnou součástí života, stejnou třeba jako školy, úřady či zdravotní střediska. Žít v tomto prostředí, přitom se tvářit, že je vše v pořádku, a ještě za to očekávat odměnu v podobě evropských dotací nebo třeba prémií od zaměstnavatele, je právě tím, čeho se musí společnost zbavit. Přinejmenším to doporučuje Andersenova pohádka.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
