Petr Honzejk: Nečas, Klaus, Evropa a „český žvást“

02.02.2012 22:14

Poté, co premiér Nečas odmítl unijní rozpočtovou smlouvu, je jasné, že nám nikdo v Evropě nerozumí. Buďme konstruktivní a řekněme, že vyřešit neporozumnění může kvalitní překladatel.

Petr Honzejk: Nečas, Klaus, Evropa a „český žvást“
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Nečas

Jenže odkud kam by se v tomto případě mělo překládat? Pokud proti nám stojí 25 zemí, předpokládejme, že si vzájemně rozumí a hovoří tedy jakousi obecně přijatelnou, srozumitelnou řečí, kde slova přibližně vyjadřují myšlenky a motivace za nimi stojící.

Jak a čím tedy hovoříme my?

Obávám se, že to lze těžko nazvat jinak než jazyk českého žvástu. Smyslem tohoto jazyka je popřít nebo rozmlžit realitu, čehož se dosahuje po obsahové stránce tím, že slova jsou jinde než myšlenky, a po stránce formální velkohubostí.

Petr Nečas v Bruselu říkal, že jsme proti smlouvě kvůli hrozbě neúčasti na summitech a kvůli jakýmsi ústavním problémům. Za vznešenými důvody byla ale reálná obava, co mu doma nadrobí euroskeptický prezident Klaus. Premiérova promluva tak byla čistokrevným žvástem.

Potud by se dalo říci, že žvást je totéž jako zástupná argumentace. Jenže je tady ještě jedna věc, která ho definuje. Lidé hovořící jazykem českého žvástu automaticky předpokládají, že jejich promluvu není možné brát doslova, že za svá slova nebudou muset nést důsledky.

Že ve všem, co je řečeno jakoby definitivně, je skryté obrovské „možná“ „asi“ „jako“ - a že bude vždy nakonec možné říci „my jsme to tak nemysleli“.

Takže překlad Nečasovy bruselské promluvy z českého žvástu do dormální řeči je tenhle: Až bude jasné, že mi Klaus neublíží, že po skončení funkčního obdbí neposkládá nějakou eurofobní partaj, se kterou by mohl sebrat ODS hlasy, tak vám tu smlouvu podepíšeme. Tedy možná.

Český žvást je jazykem v české politice obecně rozšířeným. Když Karel Schwarzenberg reagoval na Nečase, prohlásil, že premiér poškozuje Česko. Premiér na to opáčil, že kníže nic nedělá a že není ministrem zahraničí, ale ministrem v zahraničí.

Člověk neobeznámený s gramatikou, syntaxí, fonetikou a fonologií jazyka českého žvástu by řekl, že toto musí být konec vlády.

Jak by to mohlo dopadnout jinak, když ministr zahraničí vypovídá loajalitu premiérovi, dělá z něj mále vlastizrádce, a předseda vlády zase svého mnistra na veřejnosti peskuje jako neschopného lenocha? Tohle přeci nemůže pokračovat!

Jenže my, kdo český žvást ovládáme málem jako mateřský jazyk, víme, že to nebylo myšlené doslova, že je to jen taková velkohubá hra, že je to jenom jako a že se to nakonec ututlá a pojede se dál, jak je v kraji zvykem.

Český žvást je součástí našeho komunikačního kódu, ve kterém se nic nebere tak úplně vážně: především velká slova, která jsou nám směšná a je nám podezřelý každý, kdo je používá.

Vidíme za nimi buď prázdnotu, nebo kulišárnu či rovnou podvod. A to je pro změnu důvod, proč my stále tak úplně nerozumíme Evropě, která je od základu velkým projektem a proto velká slova používá – většinou v jejich původním smyslu. 

Publikováno se svolením vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

komunikace

Jak víte, že když vy teď o důchodové reformě nechcete s vládou komunikovat, že oni pak budou komunikovat s vámi? Není tohle hlavní problém, že se na zásadních věcech nedokážete dohodnout? A ještě jedna věc, s kým budete chtít vládu tvořit, když to odmítáte se SPD a evidentně se stranami SPOLU se na ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Dvacáté výročí našeho vstupu do EU a historické paralely

15:22 Jiří Weigl: Dvacáté výročí našeho vstupu do EU a historické paralely

Na 1. května 2024 připadá 20. výročí našeho vstupu do Evropské unie. Náš veřejný a mediální prostor …