Sdružení českých spotřebitelů: Ministerstvo zemědělství hýří nebývalou aktivitou. Je ale možné se v kvalitě potravin lépe orientovat?

Sdružení českých spotřebitelů (SČS) se na problematiku potravin zaměřuje jako na jednu ze svých prioritních oblastí. Využívá k tomu zejména zázemí pracovní skupiny Potraviny a spotřebitel při České technologické platformě pro potraviny.

Od července letošního roku nabude účinnosti další novela zákona o potravinách. K této příležitosti zpracovalo SČS rozklad hlavních změn a hodnotí přínos pro spotřebitele (přílohy 1 a 2).

Vnímáme pozitivně, že řada legislativních opatření je navrhována a přijímána s tím, že v hlavním cílem je zájem spotřebitele. SČS ale opakovaně upozorňovalo na některé nedostatky, jak přímo v legislativě, tak zejména ohledně neefektivního vymáhání. Příkladem uvádíme požadavky označování pro nebalené potraviny. Zdaleka ne v každém uzenářství máme bezprostředně k dispozici náležité povinné informace o výrobci, hlavní složce potraviny ad.

„Vnímání kvality a její úrovně se spotřebitel od spotřebitele významně liší,“ zdůrazňuje ředitel SČS Libor Dupal a pokračuje: „Proto musíme my spotřebitelé dostávat a vyžadovat takové informace, které nám umožní se v kvalitě potravin orientovat.“

Jaké jsou příklady nekvalitních potravin na trhu z poslední doby? Jak nová legislativa může napomoci jejich zamezení? Zaznamenali jsme mnoho problémů, kde na „vině“ je výroba (a to jak u dovozového, tak domácího zboží): Přídatná látka, kam nepatří (medovina), chybějící složka, která je deklarovaná (vitamín), kontaminace způsobená ve výrobě, falšování vína glycerolem. Na druhé straně, mnoho prohřešků je pak způsobeno u prodejce: Prodej zkaženého zboží, zavádějící či zcela klamavé informace o původu, a hlavně, hlavně hygiena provozu!

„Některé kroky regulátora nepochybně mají za cíl právní rámec s ohledem na analýzu situace zlepšit a mohou tedy přispět k účinnější vymahatelnosti práva. Jedná se určitě o preciznější vymezení české potraviny, ale i další, “ vysvětluje Dupal a zakončuje: „Svými publikačními aktivitami se pokoušíme pomoci spotřebiteli při výběru kvalitních potravin, tzn. lépe se orientovat při nákupu a za své peníze nakoupit potraviny v takové kvalitě, kterou očekává.“

Přínosy nové legislativy jsou rozvedeny níže v příloze 2.

SČS připomíná svou edici „Jak poznáme kvalitu?“, kterou realizuje v kooperaci s Potravinářskou komorou v rámci priorit České technologické platformy pro potraviny. Publikace mají podporovat vnímání kvality potravin včetně identifikace určujících kvalitativních činitelů při výběru potravin. Edice je každoročně rozšiřována o další komodity potravin na trhu a jejími autory jsou vždy odborníci z daného oboru. Počet titulů už je ve třetí desítce, v letošním roce byla řada doplněna o témata luštěnin, obilovin, čaje a nealkoholických nápojů. Více v příloze (3).

Příloha 1 k tiskové zprávě Regulace a kvalita potravin:

Kvalita na trhu

Potravina nesmí být uvedena na trh, není-li bezpečná.
Právo také musí vytvářet legislativní podmínky proti:
- a) podvodným nebo klamavým praktikám;
- b) falšování potravin a
- c) jakýmkoli jiným praktikám, které mohou spotřebitele uvést v omyl.
Jak je to ale se vztahem kvality a spotřebitelského očekávání?
Ve vnímání kvality a její úrovně se mohou spotřebitelé zásadně lišit.
Je nutno dostávat takové informace, abychom se v kvalitě potravin orientovali a svá očekávání tomu přizpůsobovali.

Spotřebitel je vystaven tlaku reklamy, lákavých obalů, informací, značek a dalších způsobů nabídky zboží (včetně ceny). Podléhá ale i různým „nezávislým“ široce šířeným a kolujícím informacím, často nepříliš důvěryhodným.

Otázka kvality výrobku zůstává jednou z nejobtížněji zjistitelných informací

Jaké jsou příklady nekvalitních potravin na trhu z poslední doby? Jak nová legislativa může napomoci jejich zamezení?

Nahlédneme-li do „potravin na pranýři“ a dalších zdrojů SZPI i dalších orgánů, pak můžeme sledovat následující hlavní problémy na trhu s potravinami:

Závady a neshody na straně výrobce:
- Porušení zákonných ustanovení (technologie, složení, falšování)

Aplikace barviva kde nesmí být /medovina/, kontaminace rýžové kaše pro děti /atropin/.

Mikrobiální kontaminace - Salmonella v chlazeném krůtím mase (některé mikrobiální kontaminace mohou vznikat nezaviněně na výrobci).

Bezlepková dieta (krabičky) obsahovala lepek.

Deklarace zahraničního medu jako tuzemského, falšování medoviny přídavkem barviva, přídavek glycerolu do vína.

Neplnění deklarovaných podílů složek

Nižší sušina a obsah tuku v sýrech, vyšší obsah tuku v masných výrobcích, nižší ovocný podíl ve výrobku,

Nízký podíl účinné látky – např. vit C v nápoji, či vit D v doplňku stravy

Neodpovídající kvalita

Sudové víno (v chuti a vůni)

Závady a neshody na straně prodejce:

Prodej zkaženého výrobku

Plesnivý sýr, páchnoucí masný výrobek, zavadlé, nahnilé ovoce a zelenina

Hygiena provozu

Nečisté, i plesnivé prostory chladicího zařízení, špatný úklid, nelikvidovaný odpad;

Výskyt trusu hlodavců

Zavádějící klamavé informace – o původu aj.

„Český výrobek“

Příloha 2 k tiskové zprávě:

Rozklad k legislativnímu rámci a očekávání spotřebitele

(Novela zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích /dále též ZPTV/ a vyhlášek MZe – implementace a očekávání spotřebitelů)

Potravina nesmí být uvedena na trh, není-li bezpečná. Právo také musí vytvářet legislativní podmínky proti:

a) podvodným nebo klamavým praktikám;

b) falšování potravin a

c) jakýmkoli jiným praktikám, které mohou spotřebitele uvést v omyl.

Jak je to ale se vztahem kvality a spotřebitelského očekávání?

Poslední vyhodnocení situace provedlo Sdružení českých spotřebitelů v listopadu 2015, kdy jsme bilancovali zhruba roční účinnost dosud poslední novely ZPTV/ (č. 139/2014 Sb.); v dubnu t.r. byla schválena další novela ZPTV (č. 180/2016 Sb.), která je v naprosté většině ustanovení účinná od 27. července t.r.

Ještě k platnému znění zákona

Zmiňovanou bilanci z listopadu loňského roku naleznete na adrese http://spotrebitelzakvalitou.cz/tema-dne/zakon-o-potravinach-nove.php. Poslední znění upravené výše citovanou novelou přineslo řadu drobných technických úprav, ale i několik věcných, zásadních (tentokrát ale velmi zkráceně):

Spotřebitelé zaznamenali od počátku roku 2015 významný nárůst informací ohledně zákazu činnosti provozoven společného stravování. K tomu došlo zejména zvýšenou aktivitou Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Veterinární správy, které ze zákona dostaly oprávnění tuto oblast kontrolovat (před r. 2015 to byly pouze orgány veřejného zdraví – hygienická služba). Četnost těchto nálezů po roce a půl zřejmě příliš neklesá.
Novela účinná od počátku r. 2015 upřesnila informační požadavky ohledně pokrmů a nápojů ve veřejném stravování. Ty (stejně jako již dříve potraviny všeobecně), musí být označeny viditelně a snadno čitelně tj. vždy písemně(!) názvem potraviny a informací o obsažených alergenech (určité nedostatky na trhu zjišťovány: absence informací pro nápoje aj.).
Tržně uvědomělý, tedy poučený a informovaný spotřebitel zaznamenal také podstatné změny v informačních povinnostech prodejce nebalených potravin (zejména masné výrobky a sýry). Zdaleka ne vždy však tyto informace spotřebitel od prodejce dostává – rok a půl po nabytí účinnosti právní normy! Asi je na místě tyto povinnosti zrekapitulovat a prostřednictvím médií je připomenout, aby je spotřebitelé (ale také dozorové orgány!) účinněji vyžadovali. Jedná se o typický příklad, kdy ministerstvo s lehkým srdcem (?) uvalí na hospodářský podnikatelský subjekt další povinnost, avšak na její vymáhání a uplatňování pak samo rezignuje. Připomeňme tedy dosavadní informační povinnosti ohledně nebalených potravin:

V těsné blízkosti potraviny:
Název potraviny
Výrobce (jméno, sídlo, apod.)
Údaj o množství hlavní složky v % (pokud stanoví právní předpis)
Země nebo místo původu
Údaj o třídě jakosti (pokud stanoví právní předpis ČR nebo EU)
V blízkosti místa nabízení k prodeji:
DMT, DS (může být pouze na štítku připojené po zabalení apod.)
Údaj o přítomnosti alergenů
Na vyžádání spotřebitele nebo viditelně zpřístupnit další informace, zejména
Seznam všech složek
Množství zdůrazněné složky
Novela účinná od 27. července t.r.

Prioritním účelem novely ZPTV (č. 180/2016 Sb.) je uvedení do souladu s předpisy EU s „tabákovou směrnicí“. Této oblasti se ale v tomto rozkladu dále nevěnujeme.

Dalším záměrem bylo upravit kompetence dozorových orgánů, zejména ve vztahu k provozovnám společného stravování. Asi nepřekvapí, že ze záměr nebyl realizován v plném rozsahu.

Stručný výčet změn:

Upřesnění, či rozšíření požadavků na povinnosti provozovatelů potravinářského podniku
upřesnění dodržování teplotních režimů při uchovávání potravin,
uvádění na trh potravin určených pro zvláštní výživu a doplňky stravy - pouze balené,
upřesnění požadavku, aby ve všech fázích uvádění potraviny na trh byl k dispozici doklad o původu zboží.
Osvobození od požadavku na povinné deklarování výživových údajů

Novela definuje tzv. malé množství potravin, které jsou evropským právem osvobozené od požadavku na povinné deklarování výživových údajů. (množství potraviny, které je výrobcem dodáváno přímo konečnému spotřebiteli nebo do místního maloobchodu, (...) a bylo vyrobeno v uzavřeném účetním období v potravinářském podniku, který v tomto období zaměstnával maximálně průměrný přepočtený počet 10 zaměstnanců.)

Úprava a zpřesnění požadavků na uvádění informací při prodeji nebalených potravin

(například země původu u dalších skupin masa nebo informace o adrese výrobce)

Stanovení podmínek při označení „česká potravina“,
Pro nezpracované potraviny, vinařské produkty nebo mléko - 100 % všech složek celkové hmotnosti pochází z České republiky, a prvovýroba, porážka zvířat a všechny fáze výroby proběhly na území České republiky, nebo
Součet hmotnosti složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny jiné než uvedené v předcházejícím odstavci a výroba proběhla na území České republiky; přidaná voda se nezapočítává do celkové hmotnosti všech složek;
Zákaz výroby a uvádění na trh potravin vyrobených ze složek s prošlým datem použitelnosti; v případě prošlého data minimální trvanlivosti, musí být doložena bezpečnost potraviny.
Ve vztahu k zabránění plýtvání s potravinami, vytvoření zvláštního režimu nařizujícímu prodejci distribuovat stanoveným charitativním a humanitárním organizacím potraviny, které nejsou v souladu s potravinovým právem, avšak jsou bezpečné a informace na obale neuvádějí spotřebitele v omyl (po uplynutí doby minimální trvanlivosti).
Povinnost prodejce při uvádění potravin na trh komunikačními prostředky na dálku poskytnout informace spotřebiteli shodné jako při přímém prodej (off-line).
Zrušení nadbytečného požadavku na povinnost informování vývěskami veřejnost o původu prodávaného zboží).

Vyhlášky rezortu MZe – nové a návrhy v projednávání
O požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich
O požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí
O dalších způsobech vyjadřování nebo uvádění výživových údajů
O způsobu uvádění pokrmů na trh a požadavcích na pokrmy
O požadavcích na koření, jedlou sůl, ...
O doplňcích stravy a složení potravin
O požadavcích na mléko, mléčné výrobky, ... tuky a oleje
O některých způsobech označování potravin

ad.

Hlavní předmět změn ve vyhláškách
Rozšíření sortimentu (koření – máta, pažitka, citronová tráva)), terminologie pojmenování – např. nealkonápoje – čerstvá šťáva, pivo – ležáky a plná piva), nové vymezení podskupin (masný polotovar – masný výrobek), ad.
O některých způsobech označování potravin
- zachování zamezení neoprávněného označení potraviny nebo její složky zavádějícími termíny jako vhodná pro děti, „čerstvá“, „domácí“, „pravá“ či „přírodní“ a zamezení dalších neoprávněných označení jako například „dia“
- zamezení používání napodobenin názvů potravin jako například „vodečka“ nebo „poličánek“,
- stanovení podmínek, za kterých bude možné poskytnout informaci, že potravina byla vyrobena v České republice,
- stanovení podmínek, za kterých bude možné poskytnout informaci slovy „česká potravina“ nebo pomocí grafického znázornění,

(předcházející – návazné s novelou zákona).

ad.

KLADY A ZÁPORY (FUNKČNOST, OČEKÁVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ, ATD.)

Klady
Obecně jsou regulace uplatňovány ve prospěch spotřebitele.
Snížení plýtvání potravinami - regulace použití potravin s prošlou trvanlivostí,.
Upřesnění rámce o původu potravin obecně a zejména ve vztahu k „české potravině“.
Odstranění zbytečných opatření z platného znění, hlavně zrušení požadavku informační povinnosti prezentování 5 zemí obsahující procentuální vyjádření podílu všech potravin, které z těchto zemí konkrétní provozovatel potravinářského podniku odebírá.
Zápory
Vyvarovat se opatřením, která jsou z důvodu evropských pravidel o volném pohybu zboží účinná jen pro naše výrobce, ale nelze bránit dovozu z jiných členských států (masné výrobku).
Časté změny regulace, riziko přeregulovanosti na úkor účinného výkonu dozoru.
I když je nová regulace vedena ve prospěch spotřebitele, většinu aktuálních problémů na trhu de facto neřeší (neboť ani nemůže).