V roce 2005 bylo založeno mezinárodní konsorcium "Aralské moře operativního průzkumu“ jako státní společnost, která se zabývá operačním průzkumem. K dnešnímu dni konsorcium objevilo a potvrdilo rezervy ve výši 16 milionů tun konvenčních paliv.
Další zvýšení intenzivní těžby ropy a zemního plynu vede k umělému vysušování Aralského moře, což má za následek zhoršení ekologické situace v oblasti.
V tomto ekologickém kontextu je nutno předvídat další negativní faktory:
Za prvé - údolní oblast Aralského moře, kde se v současné době zadržuje voda, se nachází v zóně, kde se předpokládá, že se budou provádět vrtné, průzkumné a vyhodnocovací práce v oblasti "Umid", "Západní Aral» a «AK-Tepe". Jejich umělé odvodnění povede k narušení celé severní části takzvaného jižního Aralského moře.
Za druhé - v tomto regionu působí nejsilnější roční a sezónní vítr, což zvyšuje riziko rozptylu prachových částic, solí a dalších jedovatých chemikálií z odvodněných oblastí. Bude to mít další negativní dopad na celkové klima, biologickou a demografickou situaci v celém regionu.
Za třetí - očekává se, že v těchto specifických místech, kde se nacházejí zásoby plynu, bude potřeba rozšířit technologické a průzkumné práce hlouběji do oblasti Aralské moře.
V tomto ohledu byly průzkumné práce prováděné východně od Aralského moře, které prováděl operátor od začátku projektu od roku 2006 do roku 2011, vyhodnoceny jako neúspěšné. Vzhledem k tomu, že nedošlo k objevení dostatečného množství uhlovodíkových zdrojů, bylo rozhodnuto pokračovat v průzkumu v severozápadním směrem na blocích "Aral západ» a «Umid». Z hlediska dosavadního výzkumu a zkušeností se ukazuje, že v střednědobém horizontu začne průzkum na nových místech a to agresivnějšími metodami, které přinesou velice vážná rizika pro ekologii v celém regionu. Je nutno poznamenat, že asi 25 procent průzkumné práce zasahuje do hlubinných vod, což je až 40 metrů, 25 % je potřeba z hlediska tranzitu techniky po pobřežní oblasti a pouze 50 % prací se uskutečňuje po suché zemi.
Mimochodem je třeba poznamenat, že záměr významných zahraničních investorů k účasti na projektu jsou dány geopolitickými zájmy a ne ekonomickými přínosy.
Aralské moře leží mezi Kazachstánem a Uzbekistánem a vzniklo před deseti tisíci lety.Vytvořily ho dvě řeky: Amurdarja a Syrdarja.Dříve bylo toto moře čtvrtým největším na světě a mělo rozlohu 66 458km2. Takže velké krásné moře, které poskytovalo práci mnoha rybářům a domov mnoha zivočichům. Bohužel, ředchozí věta platí opravdu jen pro minulost. Teď je Aralské moře úplně něčím jiným. Řeky vytékající z jezera (Syrdarja,Amudarja) se v 50. letech začaly používat na zavlažování pouští poblíž jezera. Proto začalo rychle vysychat. Během pár desítek let hladina jezera klesla o 16 metrů, pobřeží ustoupilo průměrně o 80km. Někde je to méně, ale v některých oblastech zase mnohem více. Řeka Syrdarja úplně vyschla v dolním toku. Díky tomu o práci přišla celá řada lidí(někde sem četla, že 80 000).V okolí tohoto jezera jsou také rozšířené různé nemoci, je tam velká úmrtnost a v jezeře, ani u něj, už žádná zvířata nežijí. Touto katastrofou je ovlivněno i podnebí-je tam sucho, zimy chladnější než kdy dřív....Kolem je vše zasolené. V současné době je tedy Aralské moře rozdělené na jezera dvě a malá. Ochránci přírody se snaží zachránit alespoň jedno, to severní, a já bych moc chtěla aby se to povedlo. Vždyť takový smutný osud má málokteré moře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
