Britská PR agentura Bell Pottinger, která během let 2007 – 2011 získala od Pentagonu zakázku celkem za více než 540 milionů dolarů (zhruba 13 miliard korun), aby v Iráku, kam Američané podnikli Invazi, hájila pomocí zpráv, billboardů a šíření falešných videí přítomnost amerických vojsk, by jistě dokázala příkladně vysvětlit, pročpak že není dobré věřit všemu, co čteme a vidíme v médiích.
Pracovníci agentury Bell Pottinger působili podle britského Centra investigativní žurnalistiky přímo na americké základně v Bagdádu, kde bylo jejich úkolem upravovat zpravodajské klipy v arabštině, spravovat billboardy obhajující americkou přítomnost v Iráku, a zejména vytvářet falešná propagační videa Al-Kaidy, která pak Američané šířili mezi Iráčany…
Zástupce PR agentury Martin Wells, videoeditor klipů, sice celou věc popisuje tak, že falešná videa sloužila zejména k tomu, aby díky nim byli vystopováni potenciální teroristé – video mělo jít přehrát pouze v Real Playeru, tedy přehrávače, který ke svému chodu vyžaduje připojení k internetu, díky čemuž (a speciálnímu programu) bylo možné zjistit IP adresu počítačů, které si klip přehrály a dalo se tak sledovat, jakým způsobem se videa šíří a ke komu, ale celé to pochopitelně vypadá poněkud pochybně…
Bývalý šéf této agentury pak sice pro britský list Sunday Times potvrdil, že se agentura podílela na vojenské operaci podléhající mnoha tajným ujednáním. Žádné podrobnosti však neposkytl…
Pokud nebudeme sdílet „špiónské“ nadšení Martina Wellse, jednoho z tvůrců falešných videí, můžeme na celou věc koukat zejména jako na snahu videi Iráčany zejména v jistém smyslu provokovat – a to zřejmě zejména k sympatizování s touto teroristickou organizací, jejímž potíráním pak Američané také spoluvysvětlovali svou vojenskou přítomnost v této zemi… Důvodem vojenského vstupu Američanů do Iráku bylo podezření Iráku z toho, že vlastní zbraně hromadného ničení (to nikdy nebylo potvrzeno) a právě napojení na Al-Kaidu. V tomto světle se tvorba falešných videí s Al-Kaidou a jejich šíření mezi Iráčany prostě jeví v trošku méně idealistickém světle, než jak to popisuje jeden ze zaměstnanců agentury…
Jistě je třeba postup Spojených států, od kterých agentura zakázku získala, odsoudit, ale zejména je třeba si uvědomit, že postup, který spojené Státy zvolily (a jistě nejen jedinkrát v Iráku), je postupem zcela běžným. Mediální válečná fronta je zkrátka velmi důležitým, a čím dál důležitějším aspektem každé války i každé malé bitvy (nejen vojenského charakteru) – a vyhrávat na mediální frontě znamená zkrátka mnohé: pro ty, kteří nejsou přímými účastníky válečného konfliktu, je mediální vítězství určité strany vždy vítězstvím absolutním: a to je něco, čeho chce každá bojující strana dosáhnout. Ať už jsou to spojené státy, Rusko nebo kdokoli jiný… Pokud nechceme být pouze prázdnými nádobami znějícími podle toho, čím se naplníme a obalíme a kdo do nás čím bouchne, musíme se zkrátka mít stále na pozoru i před svou pohodlností a nezbaštit i s navijákem vše, co nám kdo hodí. Ať už nám to chutná jakkoli dobře…
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
