Nadcházející rok bude charakterizovat v celém světě velká nestabilita, a u nás se dělá všechno proto, aby byla tuplovaná. Rozkmit základních veličin nás zastihl s bezmocnou korunou na klouzačce, kam ji postrčila Česká národní banka, ačkoliv se má ze zákona starat o měnovou stabilitu.
Místo toho tu máme velký výkyv v krátkém čase. Ještě roku 2011 byl průměrný kurz koruny 17,69 CZK/USD a ekonomika při něm rostla. Letošní rok 2015 jsme však zahájili na 23,01 CZK/USD. To znamená, že koruna je mezitím o 23 procent slabší. Prožíváme tak jeden z největších výkyvů v její historii, pokud vynecháme období akutních finančních krizí. A nebýt jednodenního výkyvu ze 17. 2. 2009, kdy kurz vyskočil na 23,33 CZK/USD, máme dnes nejslabší kurz koruny k dolaru od dubna 2006.
http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/grafy_form_js.jsp?c=USD
Zatímco česká vláda sní o otevření trhů pro nejsofistikovanější české vývozy a obhajuje tím vyjednávání pochybné transatlantické smlouvy TTIP, měnové zásahy ČNB směřují k degradaci zahraničního obchodu na nejnižší úroveň zpracování, jako je vývoz dřevěné kulatiny. Připomíná to rok 1997, kdy souboj mezi Klausovou vládou (ignorování bankovní regulace) a Tošovského centrální bankou (omezit banky aspoň vysokými úrokovými sazbami) skončil měnovou krizí.
Avšak to poslední, co bychom mohli potřebovat, je vstoupit do roku 2015 rozhozeni. Na cestě je pěkná porce divočiny. Zavládne zmatek v úrokových sazbách, kurzech měn, cenách energie, a bude provázen velkými přesuny v obchodních tocích a politickém nasměrování Evropy i v určujících strategických spojenectvích.
Zkusme to probrat popořádku.
Ve Spojených státech čekáme zpřísnění měnové politiky, rozdávání peněz skončilo, úrokové sazby půjdou nahoru, zatímco Evropa naopak převezme štafetu kvantitativního uvolňování a úrokové sazby ECB zůstanou na nule. Zahýbe to kurzem dolaru a eura, dolar půjde nahoru, euro dolů. Z nedávných hodnot 1,35 USD/EUR čekejme přesun na 1,15 USD/EUR (nebo i slabší hodnotu). To znamená, že euro míří k nejslabší hodnotě od roku 2010. Ale koruna je nejslabší od roku 2006! Snaha ČNB k sešupu eura ještě něco přidat je opravdu divná. Pokud to vůbec ještě mají pod kontrolou.
Světovou ekonomickou bude nadále cloumat cena ropy, klíčová veličina mezinárodních obchodních vztahů. Klesat může ještě dlouho, byť zrovna nám to moc nepomůže, protože kus tohoto sestupu spolkne slabší koruna. V pozadí je snaha Saúdské Arábie zachovat svůj podíl na trhu a vykostit americkou konkurenci, které nové technologie umožnily návrat k těžbě, jakou tam nepamatují od 70. let (přes 9 milionů barelů ropy denně). Saúdi se probudili v okamžiku, když zjistili, že už je to srovnatelné s jejich produkcí.
Spojené státy uvažovaly o obnovení vývozu ropy a plynu, ale nyní se budou spíš uzavírat dovozům, aby ochránily domácí investice do podstatně nákladnějších těžebních polí. Saúdi mohou souboj vydržet dlouho. Klidně se přitom mohou i zadlužovat. Až jim dojdou rezervy, každý jim rád půjčí, protože jejich těžební náklady jsou daleko nejnižší - a po výkyvu světové ceny ropy dolů, bude následovat výkyv nahoru. Musí, přebytek skončí.
V tuto chvíli však nefunguje jako regulátor ceny ropy ani válčení na Blízkém a Středním Východě. Pro Spojené státy s dostatkem vlastní těžby už tato oblast ztrácí význam životně důležitého zdroje. Navíc začínají brát vážně rizika válek vedených prostřednictvím místních divokých spojenců, ze kterých se pak vyklube tu Al Káida, tu Talibán, tu ISIS. Zásadní obrat by znamenalo zklidnění vztahů USA s Íránem, kde už běží skoro rok věcná jednání.
Padá zřejmě plán nahradit ruský plyn otevřením ukrajinských ložisek a dovozem amerického zkapalněného plynu. Celá ukrajinská krize proto vypadá jako nepromyšlené dobrodružství, se kterým si teď nikdo neví rady. Sankce proti Rusku přitom mohou být dárkem Putinovu režimu, protože kdyby chtěl sám chránit slabý domácí průmysl proti zahraniční konkurenci, narazí na mezinárodní pravidla. Takhle to má takříkajíc nařízeno.
Nabízí se tak šance, jak urychlit hospodářskou diverzifikaci ruské ekonomiky. Zaplatí to zčásti oligarchové, pokud chtějí s vládou vyjít, a zčásti Čína. Také ta může vnímat sankce jako dárek, kterým se otevřelo strategické přesměrování sibiřských surovin na jih. Navíc nenechá rubl ve štychu, protože sama potřebuje diverzifikaci dolarových rezerv, ve kterých se topí.
Evropa už hledá zpátečku ze sankcí, takže moc času na tu diverzifikaci v ochranářském prostředí asi nebude. Ale současně bude mít starosti sama se sebou. Je možné, že začíná sezóna zásadních politických změn. Může se otevřít předčasnými volbami v Řecku (v lednu), na které možná navážou (v květnu) předčasné volby v Británii otřesené skotským separatismem.
V Řecku jde o hodnocení „řecké cesty“, vnuceného programu drastických úspor, které připravily zemi o čtvrtinu HDP a zvýšily míru jejího zadlužení o polovinu na 175 % HDP. Na výsledek čeká celé jižní křídlo EU.
Střízlivější komentáře hodnotí favorita lednových řeckých voleb, levicovou SYRIZA jako keynesiánce, kteří chtějí oživit ekonomiku veřejnou poptávkou. Peníze by se pak vrátily z obnovené schopnosti vydělávat. Tuto argumentaci usnadňuje čerstvá zkušenost z USA, kdy se náklady veřejných záchranných programů jako byl TARP vrátily (dokonce s nepatrným přebytkem). Evropská komise zatím nabízí jen velký evropský program pro soukromé investice s malou garancí z veřejných zdrojů.
Kdyby SYRIZA vyhrála a prošlo to v klidu, přesune se jejich debata na celoevropskou úroveň. Začnou se zdůrazňovat nesmyslné náklady společné měny bez dostatečně velkého společného rozpočtu. A odtud už je krůček k úvahám o zásadním prohloubení federalizace Evropy. A nás by to mohlo konečně strhnout k rychlejším přípravám na euro. To by byla dobrá výhra v loterii, kterou představují všechna zmíněná rizika nadcházejícího roku.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
