Předpovědi agentur slibovaly plichtu s 273 hlasy na obou stranách, ale realita britských parlamentních voleb přinesla masakr labouristů a jednoznačné vítězství konzervativců. Jen očekávání totálního vítězství separatistické SNP ve Skotsku se naplnilo.
Otevřela se cesta k rozpadu Británie a odchodu jejího zbytku z Evropské unie? Mají si Spojené státy hledat jiného spojence pro obhajobu svých evropských zájmů? Možná ještě pár měsíců počkají. David Cameron může začít chystat slíbené referendum o vystoupení Británie z EU tak, aby prohrálo a potvrdilo britské členství.
Neuvěřitelný propadák potkal v britských parlamentních volbách Labour Party, když získala skoro o třetinu křesel méně, než očekávala. Britské volby přinesly zcela jiný výsledek, než o kterém se dlouhé měsíce spekulovalo – že bude nerozhodný a vítěze (nejspíš labouristy) nakonec určí až jemná chemie koaličního vyjednávání. Tyto předpovědi bylo skoro přesné, jenže ve většinovém systému rozhoduje nepatrný náskok v jednotlivých volebních obvodech. A tento nepatrný náskok se nakonec přetavil na drtivé vítězství konzervativců.
Jako bezvýznamný vyzněl bezmála desetiprocentní podíl na obdržených hlasech pro eurofoby z UKIP, budou mít jen symbolické zastoupení. Vystoupení z EU bude nyní v rukou konzervativců, kde navíc zesílil hlas „zlostných“ řadových poslanců (jak je označil The Guardian). Ovšem je tu také Skotsko, které po volbách mluví jedním hlasem, a to je jednoznačně pro EU.
Výsledek shrnuje varování velkého kapitálu, vyjádřené například bankou HSBC:
„Za prvé, referendum o členství v EU na konci roku 2017 je nyní mnohem pravděpodobnější. Ekonomické důsledky možného odchodu Británie z EU mohou být dalekosáhlé a /centrální banka/ Bank of England se může začít zabývat tím, co by tento scénář způsobil v oblasti regulace a finanční stability.
Za druhé, velké volební zisky SNP znovu otevírají otázku existence samotného Spojeného království. Pokud se Skotsko vysloví pro setrvání v EU, ale zbytek Spojeného království zvolí odchod, zvýší se tlaky na rozpad země.“
http://blogs.ft.com/westminster/liveblogs/2015-05-06/ (původní zpráva, pramen)
O tom, že si to staronový premiér David Cameron uvědomuje, svědčí jeho okamžitý obrat po uzavření volebních místností. „Jeden národ, jedno Spojené království,“ rozesílal brzy ráno po Twitteru.
Jak připomíná David Sparrow z listu The Guardian, před volbami Cameron varoval, že zástupci SNP představují skupinu lidí, které nezáleží na zbytku země a chtějí do Westminsteru jen proto, aby ji roztrhli. Vyznívalo to, jakoby neměli právo hlasovat o britských zákonech. Ve dveřích, při obcházení voličských domácností, to prý zabíralo.
Čo bolo, to bolo. Referendum o Británii mělo být vyjednávacím nástrojem či rovnou klackem na Brusel. Tento klacek však pod tlakem Skotů značně zpráchnivěl. Karta se obrátila. Měla to být bitva o přežití EU, je to bitva o přežití Británie. V referendu proto čekejme větší důraz na choreografii a umělecký dojem než na obsah kusu.
Pokud jde o Skoty, šlo hlavně o větší pravomoci v daňové a rozpočtové oblasti. Měl jsem jednou to potěšení potkat v Glasgowě skotského minstra financí, který mi vysvětlil, že rozpočet už Skotové mají, ale příjmy dosud ne. Všechno dostávali přídělem z Londýna, státní daně byly jen federální. S měnou může být podobný problém, protože Spojené království má čtverou libru, včetně té skotské, ale emisi řídí londýnská Bank of England.
Státoprávní problémy jsou sice nejviditelnější, ale zdají se být překonatelné. Mnohem hrozivěji vypadá politická nálož, kterou volby odjistily. Labouristé prohráli, protože je nikdo nepotřebuje. Jako levice se profilovala Skotská národní strana, v jejímž stínu Labour Party zapadla jako neodlišitelný mainstream. V poslední fázi volebního boje sice LP prosazovala výstavbu sociálních bytů a vyšší minimální mzdy, to pro ty dole, a vyšší daň z nejvyšších příjmů a penzí, které to měly zaplatit, ale nijak zvlášť to nezabralo.
Moc si LP neškrtla ani se sliby, že očekávané rozpočtové škrty nesmí postihnout zdravotnictví a školství. Bylo to proto, že konzervativci neupřesnili, kde by škrtali oni, byť slibovali, že budou škrtat víc. Nyní tedy na ty škrty dojde a konzervativci za ně ponesou plnou odpovědnost.
Chris Giles ve Financial Times však varuje, že problém Británie nespočívá ani tak v rozpočtu jako v „zoufale slabé“ produktivitě, kterou mohou škrty spíše podtrhnout. Jak uvádí, londýnský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (bizarní útvar, který si chceme zavést i v Česku) počítá s rozpočtovými příjmy opřenými o růst produktivity práce o 1,8 procenta ročně, a to až do roku 2019. O co tento odhad opírá, však neříká. V minulém pětiletí produktivita práce nerostla. Možná lze zapojit víc lidí se stejnou produktivitou, ale nezaměstnanost je na 5,6 procenta, tedy dost dole.
Jinou věcí je, že vedle vysokého rozpočtového deficitu (5 % HDP) má Británie zhruba stejně velký deficit běžného účtu, to znamená, že je závislá na úsporách jiných zemí. Zatím investoři do City míří, ale pokud by ztratili důvěru, znamená to propad libry a prudké zdražení půjčených peněz. Na to se pak těžko odpovídá.
http://www.ft.com/intl/cms/s/0/a018410e-f3c8-11e4-a9f3-00144feab7de.html?siteedition=intl#axzz3ZXBwxbHZ (původní zpráva, pramen)
Konzervativci tedy mají, co chtěli, ale Cameronovi není co závidět. Pokud jde o LP, Miliband to balí. Co bude s labouristy dál? Snad jim volební nářez nabídl i nějaké to poučení.
Zdá se, že se nevyplatilo věčné spoléhání na chyby protivníka, které pak sklidíme protestními hlasy, i když se od něj nijak zvlášť nelišíme. Nastal čas trochu se lišit. Levicová strana by dokonce možná měla rozvíjet i nějaká ta levicová témata. A měla by přesvědčit, že je bude skutečně realizovat. Že jejím cílem není jenom vyhrát volby, ale prokázat voličům - i potom, kdy už jsou urny vysypány - že si vybrali opravdu správné kandidáty. Lidé musí mít pocit, že od té doby, co přišli ti noví, začíná se zabydlovat i nějaká rozumná budoucnost.
Poučí nářez, který teď sklidili labouristé, i jiné? Doufejme.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
