Zdeněk Koudelka: Volba prezidenta

22.09.2012 10:39

Zavedení přímé volby prezidenta se občas zpochybňuje tvrzením, že jsme parlamentní republikou, proto má prezidenta volit parlament, jinak se mají rozšířit jeho pravomocí.

Zdeněk Koudelka: Volba prezidenta
Foto: Archiv
Popisek: Volební místnost

Ovšem pravomoci orgánů nezávisí na způsobu jejich ustavení. V Evropě jsou prezidenti voleni přímo občany v mnoha parlamentních republikách a jejich pravomoci jsou slabší než u našeho voleného parlamentem (Irsko). Naopak prezident americký je volen nepřímo, ale má silné postavení. O USA se traduje, že prezident má přímý mandát voličů, ale není to tak. Jen není volen parlamentem. Voliči volí volitele a ti teprve prezidenta. Obvykle je znám výsledek po zvolení volitelů, protože dopředu deklarují svou podporu. Občas zvolený kandidát získá více volitelů, byť měl méně hlasů voličů - v přímých volbách by neuspěl. Stalo se tak i r. 2000, kdy republikáni G. W. Bushe získali méně hlasů voličů, ale více volitelů než demokraté. Volitelé jsou totiž voleni za jednotlivé státy většinovým způsobem a tak těsné vítězství republikánů na Floridě vedlo k tomu, že získali všechny volitele za Floridu. Americký systém je prezidentský, protože prezident plní i roli premiéra, nikoli dle způsobu jeho volby.

Řada států zavedla přímé volby prezidenta, aniž posílily jeho pravomoci. Například Slovensko roku 1999. Ve Francii Charles de Gaulle zavedl silné postavení prezidenta v roce 1958, jenž byl volen nepřímo zvláštní skupinou volitelů. Teprve o sedm let později došlo k přímé volbě francouzského prezidenta, aniž se jakkoliv měnily jeho pravomoci. I monarcha má různé pravomoci, byť mandát je dán stejnou dědičností. Švédský král je slabý, belgický král či lucemburský velkovévoda mají silnější postavení. Se zavedením přímé volby se nemusí měnit pravomoci prezidenta.

Občas se diskutuje možnost opakované volby, kdy její omezení na dvakrát po sobě mělo zabránit možnému zneužití moci dlouhodobým výkonem funkce. V parlamentních republikách je toto omezení pochybné, když se neomezuje opakování funkce premiéra, byť má více moci než prezident. V Československu znala zákaz opakované volby Ústavní listina z roku 1920 i Ústava z roku 1948, ale vždy zakotvila výjimkou pro stávající prezidenty (Masaryk, Beneš) a v roce 1960 byl zákaz opakování opuštěn. Obnoven byl roku 1993. V některých zemích je omezeno opakování funkce i u předsedy vlády. V jiných zemích není omezeno u premiéra ani u prezidenta. Jakýkoliv způsob řešení teto otázky je plně v rukou Parlamentu.

Zdeněk Koudelka
Autor je právník

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

12:26 Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

Chtěl bych se dožít toho, až naše silnice budou brázdit jen elektrické vozy. Jak říkají pirátští pos…