V uplynulých dvou týdnech proběhly hned dvě události, které mne utvrzují v názoru, že ambiciózní evropský projekt systému družicové navigace Galileo přece jen nabírá tolik potřebné obrátky. I přesto, že ho provází nadále řada otazníků, a navzdory tomu, že rozjezd systému má zpoždění.
Úvodní repliku o nekonečném příběhu jsem si vypůjčil z úvodu diskusí na prestižním summitu o satelitních navigačních technologiích, který se už poosmé uskutečnil v Mnichově. Mimochodem, metropole Bavorska nehostí tuto akci náhodou. Tento region je centrem německých aktivit, spojených s družicovými programy a vesmírným výzkumem i technologiemi vůbec.
Dále čtěte: Slovensko podpoří Česko při pokusu získat úřad Galileo
Letošní motto výměny názorů zhruba čtyř stovek lidí, spojených s rozvojem družicových navigačních programů nejen v Evropě, ale doslova v celém světě - »Galileo - Quo vadis?« (Galileo - Kam míříš?) velice trefně navodilo hlavní témata třídenních debat. Právě přesvědčení, že evropský projekt družicové navigace Galileo je už na nezvratné cestě kupředu, vyjádřil v Mnichově pomocí příměru s nekonečným příběhem Paul Verhoef, odpovědný za družicové programy v Evropské komisi. Při úvodním bloku vystoupení jsem měl v Mnichově společně s ním a dalšími řečníky příležitost podpořit myšlenku evropské nezávislosti při využívání navigačních systémů. Jako na jiných fórech i zde jsem mohl jako zástupce Evropského parlamentu (EP) prezentovat názor, že Galileo považuji za projekt s nebývalým potenciálem pro rozvoj Evropy, pro naprosto konkrétní kroky ke zkvalitnění života obyvatel členských zemí Unie.
Mimochodem skutečnost, že tento rok byla v Mnichově hned šestnáctičlenná skupina specialistů z Číny, že pochopitelně nechyběli ani zástupci Spojených států, Ruska, Indie, ale i dalších zemí, napovídá, nakolik je projekt Galileo a dalších systémů družicové navigace významný. Nejen z hlediska rozvoje vědy a techniky, ale především kvůli ekonomickému potenciálu. Podle některých zdrojů představoval globální trh výrobků a služeb GNSS (Globálních navigačních satelitních systémů) v roce 2008 asi 124 miliard eur a do roku 2030 by se měla tato hodnota zdvojnásobit...
Vice čtěte: Remek (KSČM): Na moje aktivity v EP se mě nikdo neptá
Není proto divu, že debaty ve všech hlavních mnichovských diskusních fórech (o dalším směřování Galilea, o dalších systémech družicové navigace ve světě, o aplikacích pro bezpečnější život, ochraně osobních údajů a také o aspektech užití systému pro účely obrany) vyvolávaly značnou pozornost. Tím spíš, že ani konkurence nespí, jak napověděly prezentace zástupců USA (o rozvoji systému GPS), Ruska (situace při zavádění projektu GLONASS), Číny (plány se systémem BEIDOU/COMPASS), ale i Indie (systém IRNSS) nebo Japonska (QZSS).
V úvodu jsem připomněl dvě události, které v poslední době přilákaly opět zvýšenou pozornost k projektu Galileo. Vedle summitu v Mnichově to byla i konference a doprovodná výstava v Bruselu. Tři dny byly věnovány aplikacím družicového navigačního programu Galileo v každodenním životě lidí. »Galileo Application Days« měly ukázat, nakolik jsou evropská vědeckovýzkumná pracoviště, ale i firmy nebo vysoké školy připraveny využívat systém přesného určování polohy a času ve službách pro uživatele.
Těžko popisovat všechny příklady, které byly prezentovány v bezprostředním sousedství evropských institucí v Bruselu v jakési »vědecko-technické« vesnici. Sám jsem je nestačil ani všechny navštívit a seznámit se s podrobnostmi. Kolem čtyřiceti funkčních aplikací (od systému vyhledávání lyžařů, uvězněných v lavinách, přes příklady nejvýhodnějších spojení mezi dopravními prostředky, projekty využití Galilea v zemědělství, až po sledování rizikových těhotenství - což je jen jeden z příkladů práce českých firem) ukázalo, že spektrum využití družicové navigace je doslova bez hranic. Velice příhodně situaci charakterizoval jeden z účastníků aplikačních dnů Galilea v Belgii, když konstatoval: »Aplikace Galilea nejsou omezeny technologií, jsou limitovány pouze naší fantazií.«
Čtěte: Kováčik (KSČM): Žádná spolupráce bez zrušení Bohumína
Když z toho všeho (a jde jen o pár postřehů a příkladů z mnohem bohatší studnice nápadů a myšlenek jak v Bruselu, tak v Mnichově) teď zkusím učinit závěr, pak obě akce podle mého jasně ukázaly, že je přes všechny těžkosti správné sázet v Evropě na rozvoj takových ambiciózních projektů, jakým je například Galileo. Pokud nebudeme mít my tuto ambici a také sílu je rozvíjet, budeme ztrácet nejen prestiž, ale i ekonomicky. Což si myslím v současné době, kdy je třeba podporovat jakékoli cesty, pomáhající ven z krize, nemůžeme dovolit...
Vladimír Remek, člen Interinstitucionálního panelu projektu Galileo
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
