Od počátku 90. let se nestalo, aby vztah životního prostředí v některém regionu republiky plnil přední stránky novin a zprávy o něm otevíraly televizní zpravodajství. Tento stav narušily smogové situace v Moravskoslezském kraji z letošní zimy. Počátkem roku zde nastalo počasí s nízkou oblačností a minimálním prouděním vzduchu ideální pro jejich vznik. Výsledek se dostavil, obsah malých částeček prachu nesoucích označení PM10, na které se nabalují nebezpečné škodliviny, přesáhl v řadě míst normu až 10x.
Přestože většina lidí viní z tohoto stavu pro Ostravsko typický těžký průmysl, jsou zde i jiní znečišťovatelé, kteří se na stavu ovzduší podílejí téměř stejně jako stacionární zdroje (tedy průmyslové podniky, hutě, elektrárny, koksovny). To potvrzuje i ohlédnutí do prvních měsíců roku 2008, kdy firmy na severní Moravě jely naplno a obsah škodlivin v ovzduší byl podstatně nižší než ve stejném období letos, kdy stejné podniky pracovaly pouze na poloviční výkon.
Snižování emisí u stacionárních zařízení je dlouhodobou a nákladnou záležitostí. Organizace však v době konjunktury zaspaly a vinu na tom má i dřívější vedení kraje ovládané minulých osmi letech ODS, které dostatečně nevyužilo svých pravomocí pro zjednání nápravy.
Dále čtěte: Lukša (TOP09): A opět to ovzduší
Na kvalitě ovzduší se výrazně podílejí i jiné vlivy, zejména automobilová doprava a individuální vytápění. Jejich význam v poslední době roste a co je horší, máme jen málo nástrojů k jejich regulaci. U stacionárních zdrojů máme páky, jak při zhoršené imisní situaci donutit k omezení a v krajním případě i k zastavení výroby, ale regulovat dopravu a lidi topící tím, co je po ruce zatím neumíme.
Co se tedy dá v této souvislosti udělat? Především zpřísnit předpisy omezující výfukové zplodiny u starých aut, aby nebyl přípustný dovoz v okolních státech již neprovozovatelného šrotu. Uvažovat je třeba také o regulaci dopravy v případě smogových situací. Ve světě se osvědčil princip, že v určitý den mají povolen provoz auta, jejichž registrační značka končí sudou a v následující den pak lichou číslicí.
Samostatnou kapitolou je vyvedení tranzitní dopravy z center velkých měst. Funkční obchvaty nemají Opava, Havířov, Karviná ani Frýdek-Místek. Přitom zde žije 270 tis. lidí. Jinde v republice se přitom budují obchvaty podstatně menších měst.
Dále čtěte: Petržílek (ČSSD): Prosazujeme nový zákon o ochraně ovzduší
Individuální vytápění by také nemuselo být noční můrou Moravskoslezského kraje, pokud by stát zadotoval modernizaci topenišť. Jistě by se dal využít program „Zelená úsporám". Kraji také uškodila tzv. ekologická daňová reforma, která zvýšila cenu uhlí v domnění, že lidé začnou spalovat ušlechtilejší paliva. Efekt se dostavil přesně opačný. Uhlí je i po zdražení stále nejlevnější, nicméně jeho vyšší cena nutí obyvatele pálit, co se dá. To se při 17 až 20 procentní nezaměstnanosti v některých oblastech kraje dalo čekat.
Do řešení se proto musí zapojit i vláda. Ta již předložila své záměry sněmovně, poslanci však její zprávu nepřijali, neboť ji připravilo pouze ministerstvo životního prostředí a chyběly v ní informace z dalších rezortů (např. shrnutí zdravotních dopadů na obyvatelstvo). Upřesněnou zprávu má vláda připravit na dubnové jednání sněmovny. Navržená opatření nesmí vyšumět do ztracena jen díky tomu, že smogová situace na Ostravsku pominula.
Břetislav Petr, poslanec za ČSSD PS PČR
- Oranžová kniha ČSSD - Udržitelný rozvoj a životní prostředí
- Kandidátky hlavních politických stran: Moravskoslezský kraj
Foto: Petr Štefek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
