Evropská komise letos v březnu zveřejnila strategickou zprávu o dosavadním čerpání evropských fondů (provádění programů politiky soudržnosti v programovacím období 2007-2013). Podle této zprávy Česká republika mírně v čerpání evropských fondů zaostává. Doplácíme na složitý implementační systém, který sociální demokracie za svých vlád nastavila. Jedním z důvodů pomalejšího čerpání je také zpoždění při schvalování rozpočtu EU a navazující zpoždění při přijímání příslušné legislativy na počátku období.
Přibližně v polovině programovacího období jsou v zemích Evropské unie vybrány projekty v hodnotě více než 93 miliard eur, což činí 27 % z celkového objemu. Pro srovnání v ČR to je o něco málo více než 20 %, a v tomto ohledu proto zaostáváme za evropským průměrem. Česká republika je na dvacátém místě v čerpání evropských fondů. Vybrala projekty v objemu pouze 21,6 % celkové alokace, zatímco Maďarsko je již dnes na 46,3 %. Maďarsko má v programovacím období 2007-2013 celkem 6 sektorových operačních programů, 7 regionálních programů a 6 programů přeshraniční, transnacionální a meziregionální spolupráce. Úspěch jeho čerpání tak nespočívá ani tak v nižším počtu programů, ale v množství byrokracie a flexibilitě. A hlavně pak v důsledné koordinační a strategické řídící činnosti, která u nás stále chybí. Je potřeba připomenout, že když se koncem roku 2007 jednotlivé operační programy připravovaly, Maďarsko mělo Evropskou komisí schváleny všechny operační programy, zatímco Česká republika neměla v té době schválen ani jeden program. Je proto logické, že jsou dnes Maďaři v čerpání dále než my.
V České republice je bohužel implementace složitá, a to nejen pouze pro některé konkrétní operační programy, ale je složitá jako celek. Když se starosty či podnikateli diskutuji o realizaci projektů, vždy se opakují následující slova: informační zmatek a administrativní náročnost. Je potřeba si uvědomit, že starostové či podnikatelé vždy řeší konkrétní problémy - chtěli by opravit mateřskou školku, potřebují vybudovat vodovod, chtějí zklidnit dopravu městským kamerovým systémem, rádi by zavedli jednotný informační systém apod. Implementační systém je však nastaven opačně. Jednotlivé resorty si spravují svoji část evropských peněz a víc je nezajímá. Neustále jsme svědky informací typu: Ministerstvo X vyhlašuje prostřednictvím orgánu Y v pořadí již XIX. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci OP Z v oblasti podpory 2.1. K tomu snad není potřeba nic dodávat.
Projekty jsou současně bohužel zatíženy velkou mírou byrokracie. Pravidla pro předkládání žádostí o dotaci jsou složitá, nesrozumitelná, nejasná a nejednoznačná. Přestože vlastní žádosti o dotaci jsou relativně jednoduché, je vždy nutné dodávat značné množství dalších příloh a podkladů. U projektů je příliš složitá příprava a jen zlomek příjemců je schopen připravit si projekt sám. Naprostá většina si na to musí najmout externí firmu, což se v důsledku velmi prodražuje. Úředníci, kteří dotace administrují, navíc nejsou zcela orientování v problematice a ještě bazírují na formalitách. Setkal jsem se s podnikatelem, u kterého se zpozdila dotace jenom proto, že vytiskl příslušnou zprávu oboustranně místo jednostranně. Takové situace mi připadají doslova absurdní.
Mnohdy se setkávám s argumenty, že za mnohé může určitý dirigismus Bruselu vůči členským zemím. Jsou vznášeny dotazy, proč Evropská unie či Evropská komise připustila tak složitý implementační systém, vytvořený Českou republikou, a nepřiměla tehdejší vlády k systému jednoduššímu?
Je potřeba si uvědomit, že při správě evropských fondů platí sdílená odpovědnost Evropské komise a vlády České republiky. Evropské instituce nastaví obecná pravidla, definují společné priority a požadují, aby byly nastaveny procesy řízení rizik a transparentní kontrolní systémy. Je na jednotlivých státech, aby tato pravidla, priority a procesy uvedly smysluplně v život. Ano, Evropská komise mohla být důslednější při vyjednávání operačních programů. Připomeňme však, že jednotlivé operační programy se projednávaly ve velké časové tísni, protože došlo ke zpoždění přijetí finanční perspektivy a navazujícího legislativního rámce. Komise mohla vyjednávání zablokovat, ale byla by terčem kritiky, že zdržuje čerpání v České republice. A dnes by jistě všichni říkali, my za to nemůžeme, to Evropská Komise, ta nás zdržovala.
Programovací období je sice již v běhu, ale do roku 2013 je stále ještě dost daleko. Razantní změny v implementačním systému sice možné nejsou, ale dílčí modernizace rozhodně dosáhnout můžeme.
Evropský parlament v dubnu schvaluje úpravu všeobecného nařízení, která by měla zjednodušit a zrychlit přístup k evropským fondům. Úpravy se týkají především velkých projektů v oblasti životního prostředí a infrastruktury, projektů, které generují zisk či podpory energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů v oblasti bydlení.
Musím v tomto kontextu ocenit také úsilí současného vedení Ministerstva pro místní rozvoj, na jehož základě v polovině března letošního roku vláda ČR schválila návrh legislativních změn, které zjednoduší čerpání dotačních prostředků ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Toto zjednodušení administrace spočívá zejména v oblasti schvalovacích procedur, finančního plánování a řízení, včetně kontrolní činnosti a řešení nesrovnalostí.
Ing. Oldřich Vlasák, člen VR a poslanec EP
Dále čtěte:
Fischer bude s hejtmany mluvit o dopravě a evropských fondech
Bubeníková (TOP 09): Evropské fondy jsou i pro malé obce
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ods.cz
