Pane předsedající, dámy a pánové, lidé se mě často ptají, jestli mě ještě baví být politikem. A já jim odpovídám, že se snažím zůstat obyčejným člověkem, občanem, snažím nestat se politikem, funkcionářem. Protože když se z člověka stane politik, já si myslím, že přestane vnímat věci tak, jak jsou, přestane rozumět lidem, tedy lidem občanům s malým l. (Veselost v sále.) Ale pokud zůstávám běžným člověkem, asi nedokážu rozumět politikům, jejich konání, nedokážu rozumět politice. Proto bych se rád zeptal těch, kteří jsou politiky, hlavně bych se chtěl zeptat vedení strany TOP-09, kdo je to ministr, kdo má být ministrem.
Řeknu vám, jak to vidím já, občan. Podle mě musí ministr splňovat minimálně jednu ze dvou základních podmínek. První podmínka. Musí být opravdovým odborníkem na problematiku, kterou se dané ministerstvo zabývá. Pak může dělat správná rozhodnutí, za která nese následně plnou odpovědnost. Druhá podmínka. Musí být dokonalým manažerem, který se dokáže obklopit opravdovými odborníky, kteří mají jeho plnou důvěru a které coby ministr, manažer, řídí a podle jejichž odborné expertízy rozhoduje a za tato svá rozhodnutí je opět plně zodpovědný.
Pokud ministr nesplňuje ani jednu z těchto základních podmínek, pak zcela logicky nemůže správně rozhodovat, je řízen a manipulován jinými osobami, či dokonce zájmovým skupinami, je v jejich rukou a stane se obyčejným bílým koněm. Ale ani to jej nezbavuje zodpovědnosti za činy a rozhodnutí, která coby ministr učinil. Ministerstvo obrany nakoupilo pro plánovaný účel nepotřebná letadla, a to i proti vůli svých vojenských odborníků, navíc za částky, které vysoce přesahovaly běžnou cenu, nepotřebná letadla, která občas přepraví nějaké koně, gorilu nebo poslance a senátory.
Vedení TOP-09 tvrdí, že tehdejší ministryně není zodpovědná za tento obchod, protože šlo o rozhodnutí vlády, tedy kolektivní rozhodnutí. A tady se dostávám k mé laické otázce. Proč tedy máme ministry? Z logiky vedení TOP-09 je nepotřebujeme, může rozhodovat nějaký kolektiv, pár lidí, kteří bez jakékoliv zodpovědnosti rozhodnou o nákupech, o investicích bez ohledu na to, jestli jsou potřebné nebo výhodné. Jen tak, prostě proto, že to jde. Proč tedy neušetřit pár drobných, proč utrácet peníze za ministry, náměstky, personál, budovy? Vždyť je to naprosto zbytečné. Zrušme úplně ministerstva, dejme veřejné peníze na jednu hromadu a když bude potřeba nějakému kmotříkovi přispět na živobytí, pár vyvolených se sejde, kolektivně rozhodnou o několikamiliardové investici, nikdo jim do toho nebude kecat a všechno půjde jako po másle. Pokud ovšem nebude vyrabované celé Česko nebo to, co z něj zbylo. Pak se kolektiv sebere, odjede do svých rezidencí v zahraničí na své jachty a tady ať už si s tím někdo láme hlavu, potrestáme nějakého úředníka z přízemí, který ani vlastně neví, která bije. Dvě desetiletí to takhle fungovalo a byl klid. Národ nadával, mocní budovali, investovali a začali se cítit neohroženě. Arogance a drzost panstva rostla. A najednou se vyvoleným někdo začne vrtat do kšeftů. To by se mělo zastavit.
Kolegyně, kolegové, pokud dnes umožníme zastavení vyšetřování této kauzy, spadneme zpět do doby před dvěma lety a všechno půjde dál po starém. Pěkně a v klidu tu bude vládnout několik neohrožených mocných a nikdo se neodváží jim do toho mluvit. Dnes nerozhodujeme jen o paní místopředsedkyni Parkanové, ale také o legitimitě našeho systému a odpovědnosti mocných. Hlasujeme rovněž o principu nakládání s veřejnými penězi a dosavadní praxi na resortu obrany.
Dnes máme možnost potvrdit platnost jedné krásné moudrosti, která zní: "Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, ať se ucho utrhne." Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
