Hejtman Zimola: Nízkoemisní zóny. Lepení děr v ochraně životního prostředí

19.02.2013 6:25

Vláda s velkou pompou schválila pravidla pro zavádění nízkoemisních zón v obcích. Přitom se již dlouhodobě ozývají hlasy ze samotných měst a obcí, že této možnosti s velkou pravděpodobností nevyužijí. Proč?

Hejtman Zimola: Nízkoemisní zóny. Lepení děr v ochraně životního prostředí
Foto: archiv kraje
Popisek: Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola

Protože v konečném důsledku by nízkoemisní zóny a s tím spojené omezení vjezdu do center mohlo přinést více škody než užitku. Dopravní situaci a znečištění ovzduší škodlivými látkami je třeba řešit komplexně, nikoliv těmito polovičatými návrhy.

Komu systém nízkoemisních zón pomůže? Nakonec v podstatě nikomu a aut z center měst zásadně neubude. Osmdesát korun za plaketu umožňující vjezd do zóny představuje sice rozumnou částku, kterou si může dovolit zaplatit téměř každý. Podstatným problémem však je, kdo vlastní právě ta auta, která normy pro získání nálepky ani té nejnižší kategorie nesplňují? Jsou to důchodci používající svůj vůz k návštěvám lékaře nebo sociálně slabé rodiny, které centrem města projíždějí cestou na nákupy. To jsou lidé, kteří si jen těžko pořídí nový vůz, který by normy splňoval! Zjednodušeně řečeno, jedná se o opatření, které opět dopadne na ty nejzranitelnější.

Souhlasím a podporuji snahu pomoci znečištěnému ovzduší a dopravou přeplněným centrům měst a obcí. Ovšem samotné zavádění nízkoemisních zón toto nevyřeší. Základem by měla být stavba obchvatů měst, podpora a rozvoj veřejné dopravy a hledání dalších cest a takových řešení, aby lidé do center měst ani autem jezdit nemuseli. Pokud již tedy zóny zavedeny budou, pak alespoň část výtěžku z prodaných plaket by měla obcím pomoci některé z těchto opatření realizovat. To ovšem není plánováno, jak lze ze slov ministra životního prostředí Tomáše Chalupy odvodit. Polovina výtěžku by totiž měla pokrýt náklady na tisk oněch plaket, tedy poputují do Státního fondu dopravní infrastruktury a druhá polovina, kterou získají obce, by měla pokrýt výdaje spojené se zavedením zón, tedy dopravní značení, informační kampaň atd. Tyto náklady by pro obec měly dosáhnout zhruba 0,7 milionů korun. Obce budou mít pravomoc rozhodnout, zda budou zóny zavádět a jaký bude jejich rozsah, ale už teď si dovolím předjímat, že mnohé z nich usoudí, že se jim to nevyplatí.

Systém tak, jak je nastaven, vnímám opět jako lepení děr v oblasti ochrany ovzduší, kde chybí dlouhodobá koncepce, která by tuto problematiku řešila komplexně. Tu nám Ministerstvo životního prostředí ani další instituce stále nenabídly.

Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje a stínový ministr životního prostředí

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Katka Synková

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Farhan (ANO): Ten zákon provází neskutečný chaos

21:10 Farhan (ANO): Ten zákon provází neskutečný chaos

Projev na 101. schůzi Poslanecké sněmovny k návrhu poslanců Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Toma Philipp…