V článku se objevilo několik nepřesností, na které je potřeba reagovat. Počet rizikově hospodařících obcí se od roku 2007 nezvýšil o 400 %, ale pouze o 66 %. Porovnání s minulostí není jednoznačné kvůli reformě účetnictví a nutnosti odepisovat majetek. Ve Zlínském, Pardubickém a Karlovarském kraji je největší podíl obcí s vyšší mírou rizika. Nikoli jejich počet.
Ještě příznivější hodnoty než Královéhradecký kraj vykazoval kraj Jihomoravský. Nelze zaměňovat monitoring hospodaření obcí, který provádí Ministerstvo financí ČR, s analýzami soukromých institucí. Týká se to především hodnocení Středočeského kraje, který se logicky do monitoringu hospodaření obcí dostat nemůže. Bankovní úvěry pak neslouží pouze k předfinancování projektů s přislíbenou podporou z EU. Co se týče návrhu tzv. finanční ústavy, není zřejmé, proč by situace v ČR měla být podobná situaci v USA a návrh měl být populistický. Toto srovnání je nesmyslné, protože limity zadlužení územních samospráv jsou u nás navrženy jako odlišné od limitů celkového veřejného zadlužení. Nejde o populistický krok, ale o jednoznačné kvantitativní rozpočtové pravidlo s finančními sankcemi, které u nás dosud chybělo.
Je třeba zdůraznit, že MF údaje o hospodaření obcí netají. Jsou veřejně dostupné na internetu a od minulého roku zveřejňujeme i výsledky monitoringu hospodaření obcí.
Ondřej Jakob
tiskový mluvčí MF
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ministerstvo financí
