Stalo se již dobrým zvykem, že problematika vzdělávání našich dětí není otázkou politického „vyznání". To je první dobrá zpráva. Tou druhou je fakt, že v souvislosti s existencí praktických škol se snad blýská na lepší časy. Odborná veřejnost byla znepokojena závěry Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou přijala vláda. Mám takový dojem, že členové vlády tuto strategii řádně neprostudovali před tím, než pro ni zvedli ruku. A ačkoli jsem „vládní poslankyní", tvrdím, že bude třeba tento dokument poněkud přehodnotit.
Pominu-li, že pozvaná vládní zmocněnkyně M. Šimůnková se sice dle slov M. Šimáčka dlouhodobě na seminář připravovala, ale nakonec za sebe vyslala svou pravou ruku v osobě ředitele Agentury pro sociální začleňování, setkala jsem se s řadou zajímavých osobností a názorů. Účastníci semináře byli evidentně lidé „z terénu", tedy ti, kteří přesně vědí, o čem hovoří (což se ne vždy dá říci o některých „odbornících" z ministerstev a agentur). A že převládl názor, že praktické školy mají své neodmyslitelné místo v českém vzdělávacím systému, o tom není pochyb. Tento seminář pokládám za odrazový můstek k budoucí diskuzi na téma inkluzívního vzdělávání. Velmi oceňuji přístup představitelů Asociace speciálních pedagogů ČR (diskuze se zúčastnil její předseda dr. J. Pilař a místopředseda krajské sekce dr. S. Drbout). Ti totiž nepřišli s pouhou kritikou, nýbrž představili konkrétní Návrh změn koncepce základního vzdělávání. MŠMT i poslanci školského výboru by se jím určitě měli zabývat.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Mgr. Dagmar Navrátilová
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: LIDEM
