Taková daň, která nemá podporu ani mezi mnoha členskými státy, by podle ODS způsobila odliv kapitálu z Evropy, pokles konkurenceschopnosti, zdražení bankovních služeb a nestabilitu na trzích.
"Staré rčení říká: Chceš-li mít celý koláč, nemůžeš jej současně sníst. O něco takového se ovšem návrh na zavedení daně z finančních transakcí pokouší. Volá po hospodářském růstu, ale zároveň vymýšlí nové daně," řekl před hlasováním europoslanec Ivo Strejček. "V ekonomických dějinách neexistuje žádný příklad, který by dokazoval, že zvýšení daní současně zvyšuje konkurenceschopnost a startuje hospodářský růst."
Argumenty proti dani z finančních transakcí:
1. FTT je součástí dlouhodobých pokusů hledat na evropské úrovni nové finanční zdroje, které budou mít „federální“ podobu, budou vybírány od poplatníků a poplynou přímo do Bruselu. To je nepřijatelné, nelze jít cestou vyššího zdanění, je třeba hledat zásadní úspory na výdajové straně evropského rozpočtu.
2. Ekonomové se domnívají, že banky potřebují více kapitálu a likvidity. Jakou logiku tedy má finanční zdroje ze sektoru vyvádět?
3. Jde o kontroverzní návrh, který nemá podporu ani na úrovni G20, ani mezi mnohými významnými státy EU. Bude-li FTT zavedena, dá se očekávat únik významné části finančního sektoru do „FTT – free – zone“, což bude znamenat, že s akciemi a dluhopisy se bude obchodovat mimo EU (Evropská komise ve své analýze dopadů dokonce připouští, že 90 % všech obchodů s finančními deriváty bude ohroženo).
4. Česká republika se proti zavedení FTT staví negativně. Sociální demokraté ovšem zavádění nových daní podporují.
5. Očekávaný výnos FTT by se měl pohybovat kolem 55 miliard eur. Každý daňový poplatník v Evropské unii by tak ročně zaplatil 200 eur (5 000 korun) navíc.
6. Uvalení FTT na obchody s akciemi a deriváty nepřispěje ke zvýšení stability finančního sektoru. Naopak, dojde ke zvýšení volatility, neboť nová daň donutí obchodníky, aby se soustředili na jiné, méně obvyklé a daněmi prozatím nezatížené finanční obchody.
7. Švédové již svoji zkušenost udělali. V roce 1984 zavedli daň na obchodování s akciemi, o pět let později i s dluhopisy. Výnosy byly 20x nižší, než se očekávalo. Švédsko svůj pokus o zavedení FTT opustilo v roce 1991.
8. FTT, pokud bude schválena, přispěje k dalšímu zpomalení růstu, nedostatku kapitálu na trhu, což omezí kapitálové investice. To si zoufalý stav současné evropské ekonomiky nemůže dovolit.
9. David Cameron: „FTT by mohla snížit HDP Evropské unie o 200 mld. eur, snížit počet pracovních příležitostí o 500 tisíc a 90 % obchodů s deriváty by se přesunulo mimo EU.“
10. FTT se nebude týkat každého převodu „z účtu na účet“, ale bude uvalena na obchody s dluhopisy a akciemi. To se dotkne klientů nejméně dvakrát. Přímo tím, že banky přenesou tento náklad na zákazníka (který jej v transakci zaplatí), nepřímo tak, že podílníci v podílových či penzijních fondech (které s akciemi a nepřímo i s dluhopisy obchodují), ponesou náklady. To bude znamenat, že ti, kteří si spoří na důchod, ponesou vyšší náklady plynoucí z uvalení FTT
11. Forma potrestání bank a finančních institucí za způsobení krize je neodůvodněná. Banky prováděly operace v prostoru, ve kterém vlády členských zemí dlouhodobě vytvářely a podporovaly prostředí morálního hazardu. Gigantické bail-outy jsou tedy chybami vlády, které „napravovaly“ svá dřívější chybná rozhodnutí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ODS
