Musí to však být vyvážené partnerství rovného s rovným. Zhruba takový je hlavní vzkaz, který dnes vyslali europoslanci ze Štrasburku do Pekingu. Zpráva „EU a Čína: nevyvážený obchod?“ byla schválena jasnou většinou.
Europoslanci chtějí zabránit situaci, aby Čína zneužívala své neustále rostoucí dominance. Požadují nastavit jasná, férová a transparentní pravidla. Četné stávající obchodní bariéry využití potenciálu hospodářské spolupráce neumožňují.
„Konkrétní zkušenosti zejména menších firem potvrzují jejich ztížený přístup na čínský trh. Nemají dostatek transparentních informací ani kapacity, aby byly schopny čelit byrokratickým certifikačním požadavkům či účastnit se veřejných zakázek,“ říká česká sociálnědemokratická europoslankyně Olga Sehnalová. „Jako stínová zpravodajka ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele jsem například navrhla, aby Evropský parlament vyzval Čínu k zavedení volně přístupného obchodního rejstříků čínských firem,“ dodává.
Čínské hospodářství přitom neustále roste - v posledních třiceti letech dosahuje každoročně téměř desetiprocentního růstu – a profituje především z otevření obchodu. Očekává se, že se Čína v polovině tohoto století stane nejmocnějším hospodářstvím na světě. Čína si přitom jasně uvědomuje, že aby mohla sytit svůj vlastní hospodářský rozvoj a vnitřní změny, neobejde se bez silných obchodních partnerů.
Naproti tomu Evropská unie – primární destinace vývozu čínských výrobků – vykazuje v obchodní bilanci s Čínou rozsáhlý deficit, který ze 49 miliard EUR v roce 2000 vzrostl na 168,8 miliardy v roce 2010.
„Jedině vzájemnou spoluprácí a koordinovaným postupem mohou Evropa s Čínou směřovat k vybudování rovnocenného a vyváženého partnerství, po kterém dlouhodobě opakovaně voláme,“ konstatuje poslankyně Sehnalová.
Co europoslanci například kritizují:
* Evropské podniky nemohou v současné době v Číně investovat za stejných podmínek, kterými se řídí čínské investice v Evropě.
* Účast evropských společností na čínských veřejných zakázkách je prakticky nedosažitelná. Kromě problémů spojených se složitými předpisy jsou objem a oblasti veřejných zakázek stále omezené: Nedostatečná transparentnost a hospodářská soutěž a také normy, jež nejsou v souladu s mezinárodními pravidly, představují pro evropské podniky faktory, které je vylučují.
* Společnosti, které si přejí investovat v Číně, jsou většinou podniky zabývající se špičkovými technologiemi. Čínský mechanismus společného podniku ale brání zahraničními investorům stát se většinovým akcionářem v odvětví automobilového průmyslu nebo telekomunikací.
* Ochrana duševního vlastnictví v Číně – která se neúčastní jednaní o dohodě ACTA – je nedostatečná a odrazuje stále více evropských investorů.
* Čínská politika v oblasti surovin, a zejména vzácných zemin (jsou důležité pro evropská odvětví zaměřená na vyspělé technologie) vyvolává stále větší napětí. Čína, kde se soustřeďuje 97 procent světové produkce, zavedla omezení na jejich vývoz a oficiálně tak upřednostňuje domácí poptávku.
* Zatímco USA a EU, dva velcí partneři Číny, mají zavedené pohyblivé měnové kurzy, podhodnocování a nesměnitelnost juanu, což se rovná měnovému dumpingu nebývalého rozsahu, přestavuje zásadní problém. Tímto podhodnocováním Čína nashromáždila 3 200 miliard dolarů v devizových rezervách a může rozvíjet investice v Evropě s cílem získat přístup k vyspělým technologiím, ale také kupovat část státních dluhů některých evropských zemí, aniž bychom to věděli – a to platí i o investicích – a aniž bychom měli nástroj, prostřednictvím něhož by bylo možné zjistit, jak vysokou část drží.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
MUDr. Olga Sehnalová, MBA
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
