„Jak se říká v malajštině a indonéštině, ada gula, ada semut – je cukr, jsou mravenci,“ komentuje houstnoucí atmosféru před volbou nových členů Rady ČT a ČRo politolog Zdeněk Zbořil.
Pod drobnohled se dostala zejména ekonomka Hana Lipovská, kterou nominovala do Rady ČT Česká biskupská konference. Lipovská je terčem kritiky proto, že dříve pro ParlamentníListy.cz uvedla, že nechápe smysl existence veřejnoprávních médií. Někteří jí vyčítají také angažmá v Institutu Václava Klause nebo pochvalu pro Ladislava Jakla. Lipovská pro PL loni na jaře uvedla: „Nerozumím smyslu existence veřejnoprávních médií. Zárukou nestrannosti či svobody slova nejsou – rozhlas přece existoval i během německé okupace, televize vesele sloužila komunistickému režimu.“ Pro Deník N s odkazem na poslední vývoj Lipovská zmínila, že „vyvážená, objektivní Česká televize, která by opravdu důsledně plnila vše, co jí přikazuje zákon, mít smysl může“.
Fotogalerie: - Gauck v Lidicích
„Nepochybuji, že každý, kdo si tohoto vzrušení všiml, ví, že nejde o názory paní Lipovské. Důležité je, že v rámci svých aktivit pracuje také pro Institut Václava Klause. Být v přízni, nebo dokonce jen v kontaktu s některým z posledních dvou prezidentů se částí našich závisle nezávislých považuje za společensky neúnosné. Vzdělání a schopnost svobodně uvažovat pak skoro za hrdelní zločin,“ uvedl Zbořil.
Pochvala od Ladislava Jakla a odsouzení Tomášem Halíkem, nebo dokonce Zdeňkem Šarapatkou má znamenat víc než signál pro ty, kteří mají rozhodovat v PS o jejím jmenování do některé z rad. „O těch, kdo rozhodují, si někdo myslí, že jsou nemyslící a nesvéprávní. Ale, třeba bohužel, i k tomuto účelu byli poslanci zvoleni. Možná se ale nátlaková skupina, která chce určovat agendu prezidenta, vlády, politických stran a nyní i ČT a ČRo mýlí a rozhořčený vzdor vůči ekonomce, která by mohla poodhrnout oponu nad finanční náruživostí obou médií vydávaných za veřejnoprávní, způsobí, že paní Lipovská bude zvolena jen proto, aby si poslanci potvrdili, že názory 19 rozzlobených senátorů, zvolených jen několika tisíci občanů, nepovažují za v tomto případě odpovídající veřejnému zájmu a vůli platících občanů,“ dodává politolog.
Podle kardinála Dominika Duky je Lipovská velmi nadaná ekonomka, její názory mají přesah do společnosti a má velký dar vysvětlování. Nechápe ale boje, které vyvolávají napětí a „jedovaté poznámky“. V radě ČT podle něj musí být i kritické hlasy. „Veřejnoprávní média musí existovat, ale je zapotřebí, aby tato média skutečně respektovala celé složení naší společnosti nejenom co do výčtu všech, ale také i co do šíře jejich života, aktivit a názorů,“ uvedl také kardinál.
„Pro koho je pan kardinál důvěryhodnější než páni senátoři Láska, Hilšer, Smoljak, Drahoš a spol., asi nebude dlouho uvažovat. Ten, kdo si vyřizuje nějaké osobní účty, anebo se těší na závislost nejen morální, ale i materiální, se pokloní spíše zlatému teleti než slovům vysokého představitele katolické církve.
Dopis senátorů. „Povyšují se i nad členy Poslanecké sněmovny“
Jenže kromě různých komentátorů má jiný názor i 19 senátorů, kteří ČBK zaslali dopis, kde píší: „Z logiky věci je možné na tuto nominaci pohlížet jako na snahu podkopávat význam nezávislých médií veřejné služby a v konečném důsledku i oslabení demokratické společnosti. Věříme, že katolická církev v České republice tento cíl na rozdíl od své kandidátky nesleduje. Je-li tomu tak, je žádoucí, abyste se od těchto názorů své kandidátky jasně distancovali a její nominaci do Rady ČT stáhli. V opačném případě se lze důvodně domnívat, že se s názory Hany Lipovské Česká biskupská konference ztotožňuje,“ uvedli senátoři. Duka jejich slova odmítl s tím, že jsou potřeba i kritické hlasy a odkázal na předchozí své vyjádření. Ale, co vlastně senátorům tak vadí?
„Snad jen to, že nepožívají u veřejnosti, v jejímž zájmu chtějí hájit domnělou nezávislost, vážnosti, a právě proto, že si toho jsou vědomi, volí tak silná slova a snižují se k apelativním, až imperativním vyjádřením a hrozbám. Možná si dokonce tato devatenáctka myslí, že jsou nade vším, a proto jim jsou ti ostatní, a je jedno jestli je to kardinál nebo absolventka MU, ničím. Skrytou přidanou hodnotou pak je, že se povyšují i nad členy Poslanecké sněmovny PČR,“ uvedl Zbořil.
Podle senátora Marka Hilšera se po dvaceti letech snaží ovládnout veřejnoprávní média u nás „Klaus a jeho kumpáni“. „Před 20 lety se politici opoziční smlouvy snažili ovládnout zpravodajství České televize dosazením dnes již nechvalně proslulé J. Bobošíkové. Díky protestu redaktorů, které podpořili občané, se tento pokus o ovládnutí nezávislého vysílání podařilo odvrátit. Tehdy ještě jako student jsem také protestoval na Kavčích horách proti BOBOVIZI,“ napsal senátor.
Vedle Bobošíkové a Lipovské zmínil Hilšer i publicistu Petra Žantovského, kterého označil za dezinformátora. Dále popisoval: „Dalším pokusem je dosazení neznámé Lipovské, která je Klausovou obdivovatelkou a jeho blízkou spolupracovnicí. Co je horší, je to, že s touto klausovskou klientelistickou sítí jsou podle všeho spojení i biskupové. Není se co divit, když v roce 2008 D. Duka, tehdy ještě jako biskup, otevřeně podpořil Klause v prezidentské volbě proti Švejnarovi. Bobošíková tehdy kandidovala na prezidentku za komunisty a před volbou ustoupila, aby pomohla Klausovi. Jak se to hezky skládá dohromady,“ pokračoval Hilšer.
„Pan Hilšer je spíše komická než tragikomická postava české politiky. Panu kardinálovi dokonce vyčítá, že má své názory, a na rozdíl od něho, nenazývá senátorskou devatenáctku Hilšerovými kumpány. Kromě něho si spacákovou revoluci v ČT pamatují i jiní, kteří si mohou myslet o celé tehdejší vzpouře, nikoli jen proti Janě Bobošíkové, ale především proti generálnímu řediteli z BBC přišedšímu George Hodačovi, řízené mj. i z Hradu, něco úplně jiného. Třeba, že šlo o zneužití pojmu nezávislost zájmovými skupinami sdruženými okolo toho, co právě ona vzpomínaná veřejnost dnes považuje za ‚krmelec ČT‘ a organizátora nátlakových akcí skupin z řad neuspokojené pětiprocentní opozice,“ podotýká Zbořil.
V reakci na angažmá senátorů se objevila na internetu svérázná reakce „Otevřený dopis skupiny 19 synátorů členům Senátu“. „Považujeme za nepřípustné, aby demokraticky zvolení zástupci bránili angažovat se ve veřejném prostoru jakémukoli občanu České republiky. A to jenom proto, že si tento občan dovoluje mít odlišné názory na působení veřejnoprávních médií. Senátoři tímto krokem fakticky popírají demokratické principy a pošlapávají Ústavu České republiky.“ Podepsat dopis může každý.
„Někteří ctihodní páni senátoři, možná, že jich je jen těch devatenáct, si nepřečetli, podobně jako tehdy, když chtěli svrhnout (slovy jednoho z nich „sejmout“) prezidenta republiky Ústavu ČR. Možná by stačil jen senátorský slib. Nevadilo by, kdyby se občas nedohodli a vykládali si své povinnosti jinak, než se u nich předpokládá. Ale neměli by se snažit, aby byli směšní. Pak nepůjde jen o jednoho nebo několik z nich, ale i o vážnost celého Senátu.
Nechci prorokovat, ale třeba dojde i na petici žádající zrušení nepříliš populární horní komory PČR, mimochodem už dávno mnohými občany považovanou za zbytečný luxus,“ reagoval Zbořil.
O obsazování mediálních rad se zajímá i Milion chvilek pro demokracii. Hovořili na toto téma také s místopředsedy ČSSD. Herečka Aňa Geislerová tak na sociální síti připomínala, že za ČT už se demonstrovalo.
„Proč by se Milion chvilek nemohl zajímat? Jejich programem je sice, že k demokracii se dá dospět organizováním militantních akcí ve spolupráci s vybranými opozičními politickými stranami, ale pokud to považují za důležité, mají stejné právo někoho navrhnout, jako tak činí některé až bizarní a obskurní pospolitosti vznikající nejen u kávy, ale i u piva a při konzumaci lehkých drog. Leckterá pomalu odcházející herečka by se jistě také ráda ukázala, až jí někdo postaví a ozvučí jakékoliv podium, ale musí být opatrná, zda jenom manifestuje svůj zájem a podporu, anebo vyhrožuje změnou politického režimu a trhá ústavu,“ komentuje politolog.
Psali jsme:
„Za pravdu musela odejít!“
Na přelomu října a listopadu minulého roku se objevila kauza související s Lidicemi. Konkrétně s matkou Marie Šupíkové, jedné z přeživších vyvraždění Lidic. Dle reportáže Reportérů ČT měla matka Šupíkové udat Židovku Štěpánku Mikešovou. Toto tvrzení ovšem bylo zpochybněno. A v atmosféře, kdy se bude rozhodovat, kdo zasedne v Radách ČT a ČRo, se prezident Miloš Zeman rozhodl Marii Šupíkovou podpořit dopisem. Kde ji konejší, že lidé „s kamenným srdcem“ nemohou vyhrát. „Ačkoliv se jim dostává velkého prostoru v některých médiích,“ dodal. „Je velmi těžké unést pýchu a necitlivost lidí domnívajících se, že jsou vykladači jediné pravdy,“ napsal také prezident Zeman paní Šupíkové. Poté, co reportáž vyšla, podali zbylí přeživší stížnost přímo na adresu České televize a také do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
„Nejsem si jistý, zda ČT publikovala jen část historické pravdy či pravdu celou. Ale jedna nejistota ve mně zůstává. Ten objevený dokument byl prý nepodepsaný, vznikl až po válce, v průběhu vyšetřováni lidické tragédie, hledání a souzení viníků a jejich českých spoluviníků. Pokud jsou historici přesvědčeni o své pravdě, měli by uvést věrohodnější argumenty, než jsou dnes k dispozici,“ uvedl Zbořil.
„V Polsku už několik let probíhá diskuse o udávání Židů Poláky v letech druhé světové války a je možné, že jde o něco podobného i v tomto případě. Byl jsem svědkem a spolupracoval jsem se štábem německého Taunus filmu z Wiesbadenu, který přivezl do ČR tvrzení, že se objevili dvě přeživší lidické děti, které byly dány na převýchovu, a že jich možná bude šest. Našli u nás podezřelou svědkyni, kterou její německá matka ve sběrném táboře v Nebušicích prohlásila za dcerku z Lidic, ale ani po válce, ani později to nebylo možné dokázat. Německý štáb potom odjel bádat do Berlína, a myslím, že se tento případ ani nedostal na veřejnost. Byl to neúspěch, ale ta trocha špíny byla vržena, dokonce i na známý pomník dětí paní Marie Uchytilové a Jiřího Hampla. Myslím, že slova a komentář pana Zaorálka byly namístě, spíše jen ČT opět jako už skoro vždy, na svém teletextu celou věc uvedla pozoruhodně atraktivním titulkem: ‚Za pravdu musela odejít!‘ (Myšlena ředitelka Lehmannová),“ dodal.
Kauzu řešil ministr kultury Lubomír Zaorálek. Ten po několika jednáních ředitelku Památníku Lidice Lehmannovou požádal, aby odstoupila, nebo bude odvolána. K celé kauze se rozepsal i Marek Wollner, dramaturg Reportérů ČT na svém facebooku. Představil svou teorii, podle které byla celá kauza „operací Bobošíkové“, jejímž hlavním cílem bylo zasáhnout Reportéry ČT prostřednictvím stížnosti k RRTV. „Nezahálejí ani další dezinformační plátky, které z nás chtějí udělat hyeny, hodující na obětech lidické tragédie,“ rozčiloval se dále Wollner. Přidal se prý i „klaun z Hradu Ovčáček, který byl taky členem lidické buňky bojovníků – než došlo na placení příspěvků“.
„Pan Wollner se rozčiluje asi zbytečně. Ačkoliv jsem si nevšiml, že by jej někdo nazýval klaunem z ČT, častuje on urážkami většinu těch, kteří mají jiný názor než on. Asi to v poslední době patří ke stylu jeho a jemu podobných vysílání. Posoudit to nemohu, jsou některé pořady, na které se nedívám. A ty jeho mezi ně často patří. On se beze mne jako diváka jistě obejde, já se zase budu stejně chovat k jeho nezávislým a ve veřejném zájmu vznikajícím produktům,“ podotýká Zbořil.
Velká Británie se v celém evropském integračním procesu necítila dobře
EU má už pouze 27 členů. Británie opustila Evropskou unii, jejím členem přestala být po vleklých dohadech v pátek ve 23:00 místního času. Součástí evropských společenství bylo Spojené království 47 let.
„Velká Británie se v celém evropském integračním procesu necítila, zejména od dob Margaret Thatcherové, dobře. Zejména Evropská komise a ten podivný Evropský parlament dělaly mnohé, aby se situace v lepším případě neměnila. Transatlantická vazba v pojetí EU byla zvláštním vztahem, který Velkou Británii ve spojenectví se Spojenými státy oslaboval. Proto bychom snad mohli věnovat větší pozornost než dosud tomu, co si myslí americký prezident a nespoléhat se, že nám někdo z amerických autorit Demokratické strany poradí. Snad bychom konečně mohli brát vážně i Donalda Trumpa,“ uvedl Zbořil.
„Pokud jde o ekonomické zájmy, ty vlastně už dávno nemají nic společného s českými národními zájmy, a to že přibude víc razítek a papíru, asi také nebude důležité. Takže pozornost bychom měli ještě také věnovat tomu, jak budou reagovat dvě velmoci, Francie a Německo, které v odchodu GB z EU cítí příležitost k posílení svého vlivu. O tom, zda to vyvolá zájem o větší integraci V 4+2 nebo dokonce +4 se nedá spekulovat ani geopoliticky. Karty se teprve začnou rozdávat,“ dodal.
Nigel Farage ve středu v Bruselu obvinil Evropskou unii, že není jen nedemokratická, ale že je antidemokratická. „Doufám, že toto je začátek konce tohoto projektu. Je to špatný projekt,“ uvedl ve své řeči. „Vím, že nám chcete zakázat vlajky, ale zamáváme vám s nimi na rozloučenou a těšíme se, že v budoucnosti s vámi budeme spolupracovat jako samostatná…“ deklamoval Farage před svými kolegy. V tu chvíli byl Nigelu Farageovi vypnut mikrofon a předsedající Mairead McGuinnessová (irská europoslankyně z EPP – pozn. red.) pravila: „Pokud nebudete poslouchat pravidla, tak budete přerušen. Prosím, odstranili byste ty vlajky? Pane Faragi, odstranili byste ty vlajky, prosím?“
„Zdánlivá maličkost, jako je spor o vlaječky na stolech poslanců nebo vypínání mikrofonu, může, podle mého názoru, odstartovat větší potíže politickému vedení a řízení EU než nějaká budoucí celní válka. Nejde jen o proceduru, ale političtí antropologové vědí, že politika se odehrává prostřednictvím symbolů a rituálů „Odstraňte symboly a rituály a zmizí politika…“ tvrdí jeden starší ale renomovaný autor. Proto, řekněme, obavy jsou namístě, ale odpověď na otázku, zda se bude integrace EU prohlubovat nebo rozšiřovat, jak se optimisticky tvrdilo na začátku 21.století, je doslova jen ve hvězdách,“ komentuje Zbořil.
Čínu považujeme za nepřítele, do tibetských vlajek se oblékáme, ale nejhorší je…
Kvůli současné epidemii nového koronaviru Světová zdravotnická organizace vyhlásila globální stav zdravotní nouze. Nakažení koronovirem již hlásí i evropské země, jež přijímají opatření proti rozšíření nákazy. Premiér Andrej Babiš v sobotu ráno řekl, že úřady prověřovaly zásoby zdravotnických prostředků, které by Čína mohla kvůli nákaze potřebovat. „Ale tam podle zprávy Ministerstva zdravotnictví nemáme možnost nějakým způsobem pomoci, protože potřebujeme tyto zásoby pro naše lidi,“ uvedl Babiš. Jeho slova kritizovali na sociálních sítích někteří opoziční politici jako sobecká a nedůstojná. „Mám vůči komunistickému režimu v Číně mnoho výhrad, ale myslím si, že byť by naše pomoc byla skromná, tak bychom pomoci měli. Nesouhlasím s názorem premiéra Andreje Babiše, že sami máme málo, a tak vůbec nepomůžeme,“ napsal například předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Premiér po kritice změnil názor. „Roušky a léky potřebujeme hlavně pro naše občany, ale samozřejmě pomůžeme finančně, to je jasné. A oslovíme humanitární organizace, aby pořádaly sbírky,“ uvedl na Twitteru.
„Hodnocení této podivné epidemie, při které si všímáme, že se vyvážejí lidé nejen z Wu-chanu, ale i z kontinentální Číny a Tchaj-wanu do celého světa, jako kdyby šlo o export koronaviru nejen do Evropy a Spojených států, je nad moje schopnosti. Ale po stránce ekonomické a z hlediska hledání a nacházení možností někde investovat, je to rozhodně úspěch. Myslím, že i Greta Thunbergová musí zelenat závistí, jak velké možnosti tento obchod se strachem vyvolá,“ uvedl Zbořil.
„Pan Jurečka, nově zvolený předseda KDU-ČSL, to vyjádřil snad nejradikálněji. Čínu považujeme za nepřítele, do tibetských vlajek se oblékáme, ale to nejhorší je, že Andrej Babiš odmítá pomoc. I když je pravda, že těch symbolických deset milionů korun nebo eur je suma, ze které by mohl každý občan Wu-chanu dostat jednu minci, už podle posledních zpráv bude. Andrej Babiš mu zkazil radost. Těch 10 mil. někam do ČLR pošleme. Hlavně aby tam skutečně došly, tak raději poštou a ne přes nějakou neziskovku…“ říká Zbořil.
Ing. Marian Jurečka
Premiéra se zastal Jakub Janda z Evropských hodnot. Podle něj neplatí zkratka: Ha, Babiš je lakomec, ani chudákům Číňanům nepomůže. Bezpečnější je podle něj vyčkat. „Zodpovědností českého státu skutečně je postarat se hlavně o vlastní občany, a když nevíme, zdali se ta epidemie nerozjede v Evropě a jak reálně nebezpečná bude, tak je správné si držet vlastní zdravotnické a ochranné prostředky pro sebe,“ podotkl. Připomenul, že jsme malý stát a jakákoli naše pomoc by byla absolutně symbolická. „Jakákoliv česká zdravotnická nebo materiální pomoc nebude mít žádný reálný dopad na dění na místě.“
„Pokud to pan Janda skutečně řekl, aniž by při té příležitosti vynadal Andreji Babišovi, Miloši Zemanovi a Vladimiru Putinovi, jsou to zlatá slova. Teď ještě, aby si toho, alespoň ti tři zde jmenovaní, považovali,“ říká Zbořil.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček navrhne v pondělí vládě uvolnit až deset milionů korun na nákup zdravotnických pomůcek jako humanitární pomoc Číně kvůli šíření koronaviru. Na Twitteru uvedl, že do akce chce zapojit i české firmy.
„Symbol je symbol, ale jak do této akce zapojit firmy, které jsou třeba jen v ČLR aktivní, když donedávna jsme je považovali za škodící českým národním zájmům. V Senátu PČR je dokonce chtěli zpovídat z toho, jakými letadly do Číny létají. Doufám, že pan MZV si nedovolí žebrat u Jaromíra Jágra nebo Pavla Nedvěda a zkusí to u pana primátora hl. m. Prahy. Ten pěstuje s Čínou zvláštní vztahy a má nyní příležitost si své špatné jméno třeba jen v Šanghaji napravit,“ komentuje politolog.
V nedělní Partii na Primě se Tomáš Petříček věnoval také uprchlické krizi. „Nemyslím si, že by to bezpečnostní riziko bylo nějaké významné. Myslím si, že bychom byli schopni postarat se o několik mladých lidí, i osmnáctiletých,“ řekl Petříček. Podle Petříčka bychom měli udělat nějaké gesto. Postavil se tak proti svému předsedovi a ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi, který odmítá do Česka přivézt byť jen jednoho osmnáctiletého Afghánce či Pákistánce. „V tomto se s panem předsedou úplně neshodujeme, ale já plně respektuji, že to je v kompetenci Ministerstva vnitra,“ řekl Petříček.
„Protože ještě včera všechna možná česká média tvrdila, že MV zmizel, potom se mohl objevit na dovolené v Karibiku a včera večer už byl zase neznámo kde, je odpověď na vaši otázku dost obtížná. Třeba pan Hamáček, jak říká klasik, musel už rád změnit svůj názor a pan Petříček mu to v zastoupení také rád vyřídil. Nedělejme si iluze, takové zprávy se dají poslat i prostřednictvím SMS,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Daniela Černá
