Zeman umí číst a my nejsme hloupí, posmívá se Zdeněk Zbořil šéfce „cenzorního úřadu“. Jde nám prý o krk a je to vážné

2. 1. 2017 7:01

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Hříchy hlavních politických stran v minulém roce a jejich možnými dopady na výsledky letošních parlamentních voleb se zabývá ve svém pravidelném hodnocení Zdeněk Zbořil. Přitom očekává, že hnutí ANO by si po svém předpokládaném vítězství vybralo do koalice téměř kohokoli jiného než sociální demokraty. Pozastavuje se také nad tím, že místo hledání řešení migrační krize stavíme lavičky a přejmenováváme ulice a letiště. Z prezidentova poselství věnuje pozornost slovům o odboru na vnitru, který se bude starat o spásu našich duší a obecné blaho.

Zeman umí číst a my nejsme hloupí, posmívá se Zdeněk Zbořil šéfce „cenzorního úřadu“. Jde nám prý o krk a je to vážné
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Vánoční projev prezidenta Miloše Zemana se podle politologa Zdeňka Zbořila lišil od jiných, pronesených za jiných okolností a v jiném prostředí, svou umírněností. „Toho si všimli snad všichni, kdo se jej snažili komentovat. Ale málokdo zdůraznil, že prezident Zeman kritizoval všechny a všechno, co kritizovat chtěl, a že tak učinil s velkou rozhodností. Kdo nechtěl vidět a slyšet, tomu nepomůžeme. Ale je příznačné, že se téměř vzápětí ozvala paní Romancovová, která má být, nebo už je, vedoucí jakéhosi odboru Ministerstva vnitra, který bude pečovat – a zřejmě již tak činí – ‚o spásu našich duší a obecné blaho‘. Ohradila se proti označení své práce a činnosti svých neznámých kolegů za ‚cenzory‘ a odůvodnila to zněním dokumentů, které budou předloženy prezidentovi, dosud špatně informovanému. Snad prezident a jeho okolí prohlédnou,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz s lehkou ironií Zdeněk Zbořil.

Evě Romancovové, která novému centru pro potírání opačných názorů, jak se mu také začalo přezdívat, bude šéfovat, by doporučil podívat se do velesborníku encyklopedické povahy, který vydal Ústav pro českou literaturu ČAV v nakladatelství Academia pod názvem „V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749–2014“, aby pochopila, jak jsme vzděláni. „Mohla by i přijít na to, že i pan prezident umí číst, a hlavně interpretovat přečtené; a třeba i jinak, než tak činí na Ministerstvu vnitra. Prezident ve svém projevu nevynechal ani příležitost, aby se zmínil o výkonu českých médií, která se podle jeho názoru chovala během prezidentské kampaně ve Spojených státech jako ‚členové volebního štábu Hillary Clintonové‘. Nemusel tak činit, ale kdo by odolal, když je tak oblíbeným terčem soustavně ostřelovaným – dokonce nedávno i samotnou Gábinou Koukalovou-Soukalovou – aby si na svých protivnících nesmlsnul,“ chápe politolog.

Prezidentova slova o neschopných elitách možná Brusel zaznamená

A krátce zmiňuje další dvě témata projevu hlavy státu. „To, co se týkalo ekonomiky, většinou známe, protože vlastně jen zopakoval vše, co již řekl v době sestavování a schvalování státního rozpočtu a o čem se domníval, že by si měli občané České republiky zapamatovat. Problém přistěhovalectví, který ve své úctě k Evropské unii ještě nazývá migrací, definoval podobně jako při svých spanilých jízdách po celé republice. A tak se nejtvrdší kritiky dostalo voleným i nevoleným elitám EU. Označil je za neschopné, což si sice myslí kdekdo, ale přece jen z úst prezidenta republiky ‚zastupujícího stát navenek‘ jsou to slova, která by mohl alespoň někdo v Evropské komisi a Evropském parlamentu zaznamenat,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.

Zkouší se pak zamyslet nad tím, co hlavní politické strany v minulém roce ukázaly takového, čím mohly voliče získat na svou stranu, nebo je naopak odradit. „Na to se neodpovídá snadno, protože koaliční vláda se snažila jednat ‚v obecném zájmu‘, ale jednotlivé strany se chovaly, jako kdyby jim patřila celá vláda a někdy dokonce i celý stát. I při vědomí, že vládnoucí strany jsou některé více, jiné méně odpovědné za ekonomický růst a zvyšování životní úrovně, přece jenom aféry politiků z ČSSD na regionální úrovni, ale i ‚případ Altner‘, který se týká celého Lidového domu, jsou velkou kaňkou na čistém štítě nejen sociální demokracie, ale i celé koalice,“ tvrdí politický analytik.

V kampani se likvidace policejního odboru bude ČSSD připomínat

„Možná, že to ČSSD ještě nepochopila, ale také v této souvislosti vidíme likvidaci, jak říká ve svém projevu prezident republiky, jednoho odboru Policie ČR; a v nadcházející volební kampani to bude připomínáno. To pak nezachrání ani jakýkoli výrok parlamentní komise, který už dnes málokdo chápe jinak než jako část zákulisních stranických dohod. Nejsem si jistý ani v hodnocení pomyslného úspěchu se schvalováním ‚lex Babiš‘, jehož prozatímním výsledkem je dosud neschválený zákon a nejasný případný výrok Ústavního soudu. Ale hlavně, i kdyby všechno dopadlo podle přání ČSSD a TOP 09, mnoho lidí si myslí, že to povede jen k dalšímu zakrývání vlivu velkých majetků na politické strany a jejich představitele,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Také hnutí ANO má podle jeho mínění před veřejností několik hříchů. „Asi největší je tápání okolo zahraniční politiky a proměnlivý vztah k rozhodnutím Evropské komise, která jsou někdy až servilně schvalována a komentována, jindy přísně odsuzována. Omylem kritiků hnutí ANO bylo téměř celý rok znevažování bohatství předsedy Andreje Babiše, které se mnoha lidem v ČR nemusí zdát zavrženíhodným. Ba právě naopak. Konec konců, kde dnes jsou tvrdá slova kritiků Čapího hnízda? Za problém hnutí ANO, který se ukázal hned po volbách do krajských zastupitelstev, lze dnes považovat výraznou popularitu hnutí ve srovnání s ostatními stranami v různých anketách, která ty méně populární svádí k vytváření jakési novodobé ‚fronty demokratických stran‘. A to i včetně stran v současné době ještě koaličních,“ připomíná politolog.

Lidovci se navzdory Jurečkovi a Hermanovi stali třetí silou

Jako by svým počínáním chtěli všichni potvrdit Babišova slova: „Jsme vada v systému!“ Ve vládní koalici považuje za nejčitelnější chování KDU-ČSL. „Ta svůj v minulosti úspěšný program ‚klidné síly‘ dokázala změnit na ‚třetí sílu‘, a to přesto, že se bude muset vypořádat s takovými projevy osobních ambicí, jako je touha pana Jurečky kandidovat na předsedu strany proti panu Bělobrádkovi, nebo s neřiditelným ministrem kultury Hermanem. Jejich revoluční vystoupení na Staroměstském náměstí 17. listopadu a následující zrušení cesty pana Jurečky do Číny budou jistě v předvolebním čase také vzpomínány. Naopak současný předseda KDU-ČSL projevil na rozdíl od některých svých spolustraníků dostatek politické obezřetnosti, aby se nesnížil k hádkám na veřejnosti s kýmkoli, ale postupně získal i část ztracené prestiže konstruktivní opozice uvnitř koalice,“ oceňuje Zdeněk Zbořil.

„Rozdělení TOP 09 a STAN bylo asi nejpozoruhodnějším pohybem uvnitř opozice, která ustrnula v monotematickém pokřikování na Andreje Babiše. A přestože se někteří její reprezentanti těší neobvyklé mediální přízni, neznamená to, že jim to do voleb přinese příliv obdivovatelů. Ani mávání tibetskou vlajkou na Hradčanském náměstí, kterého se dopustil pan Kalousek, zdá se, nepřináší větší zájem. Obě teď už asi odděleně kandidující strany, z nichž zejména TOP 09 se zdá být motorem antibabišovské koalice, se pohybují na hranici klinické smrti,“ poznamenává politolog, že to už je snad jediná naděje rozložené parlamentní opozice.

Vostrá zavařila KSČM obhajobou odboru pro odhalování třídního nepřítele

Z ní si žádná slova chvály v jeho očích nezaslouží ani levicová část. „KSČM je sice dnes početně nejsilnější opoziční stranou, ale právě ta asi nejvíc usiluje o svůj odchod do zapomnění. Aktuálně veřejně projevený souhlas poslankyně Vostré se vznikem už zmiňovaného odboru Ministerstva vnitra, který se bude zabývat vyhledáváním aktivit ohrožujících stát, postaru ‚odhalováním třídního nepřítele‘, je nejen hloupé, ale možná odradí velkou část voličů komunistů od podpory rodné strany. Nové obdivovatele jí ale nezíská,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Připadá mu, že ODS, která také zápasí o přežití, by na rozdíl od TOP 09 a STAN mohla být z nejhoršího venku. „Její popularita je dlouhodobě závislá spíše na přízni výzkumníků veřejného mínění než na skutečné popularitě a na její budoucnost může asi nejvíce dolehnout ‚oživená minulost‘, která – jak bývá v předvolebním čase zvykem – se vždy objeví jako blesk z čistého nebe v posledních dnech před volbami. Alespoň podle posledních afér to však vypadá, že by při svém ústupu ze slávy mohla být doprovázena i celou ČSSD. Její rétorika je dlouhodobě monotónní; a pokud dojde k nějaké významné jarní změně, bude otázkou, zda boj proti EET, snižování daní místo jejich optimalizace, boj proti státní byrokracii, o jejíž vznik se ODS významně zasloužila, bude mít dostatečný ohlas,“ pochybuje politický analytik.

Spiknutí protibabišovské fronty proti vítězi by nepřekvapilo

Ze zbývajících stran a hnutí si zaslouží zmínku i na hranici pětiprocentní naděje se už trvale pohybující Okamurova SPD. „V uplynulém roce vyvolala zájem svou protimigrační rétorikou. Díky omezené nezávislosti, která je dána její relativní slabostí, se dosud nezdála být nebezpečná, ale když se její popularita jen o trochu zvýší, bude i ona předmětem kritiky ze všech možných stran. Dnes ji sice média tištěná i audiovizuální opomíjejí, ale větším nebezpečím je pro ni někdy spontánně, někdy účelově vznikající mimoparlamentní opozice, která v uplynulém roce zaznamenala zatím jen nepatrné úspěchy v usilování o právo na život. S ohledem na potenciální finanční zázemí těchto vznikajících politických klubů, hnutí a stran může však být konkurentem v rámci pěti až deseti procent elektorátu ve volbách do Poslanecké sněmovny,“ myslí si Zdeněk Zbořil.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • poslanec

Průzkumy volebních preferencí dlouhodobě favorizují za jednoznačného vítěze letošních voleb hnutí ANO. Podle většiny z nich by si navíc na vytvoření koalice vystačily tentokrát na rozdíl od voleb v roce 2013 hnutí ANO i ČSSD bez lidovců. „Jednak to jednoznačné vítězství není více než padesátiprocentní, takže se proti vítěznému hnutí ANO nebo ČSSD mohou spolčit, nebo dokonce ‚spiknout‘ ostatní politické strany. Příklad máme z povolební situace v Hradci Králové. O voliče jde až na posledním místě. Technologie moci je víc než ‚politika jako věc mravní‘,“ zdůrazňuje politolog.

Než s ČSSD do koalice, to raději sáhne ANO po komkoli jiném

„Samozřejmě by mohla být povolební koalice ANO a ČSSD pravděpodobná, ale nezapomínejme na slova prezidenta republiky, že koalice by měly vytvářet ‚politické strany a hnutí ideově sobě blízké‘. A po tom všem, co si v posledním roce ČSSD a ANO udělaly a také řekly, se můžeme domnívat, že hnutí ANO by po výrazném vítězství považovalo za ideově sobě blízké spíše lidovce, nebo kohokoli jiného – snad s výjimkou TOP 09 – než ČSSD. A to ještě nevíme, zda se do Sněmovny nedostanou jiné a pro hnutí ANO atraktivnější politické strany,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil. Pro Andreje Babiše tak bude ke zvážení, zda mít ve vládě jen jednoho koaličního partnera, relativně silnou ČSSD, nebo do ní vzít dva až tři menší partnery, lehce nad pěti procenty volebního zisku. Do vládní koalice s KSČM, by Andrej Babiš zřejmě nešel, i když upozornil, že se nelze tvářit, že hlas 15 procent lidí, kteří ji volí, nemá žádnou váhu.

„Aritmetika sestavování povolebních koalic je vlastně jednoduchá: dvě až tři malé strany bez možnosti se spolčit proti té největší – to je ideální stav. Dokonce může být výhodná i dohoda dvou stran, které si pozvou dalšího partnera, jehož případného vydírání se nemusejí obávat, nebo nestraníka ‚na výplatní listině‘ některé z neúspěšných politických stran. A pokud jde o KSČM, ta po letech trpěného sezení v poslaneckých lavicích snad může mít někoho schopného ministrovat. ANO by se pak mohlo pro spolupráci s komunisty rozhodnout, i když má z letošních voleb do krajských zastupitelstev i s nimi různou zkušenost, viz Ústí nad Labem. ČSSD sice snad ještě uznává své proslulé různě interpretované a reinterpretované ‚Bohumínské usnesení‘, ale kdyby to pro ni bylo výhodné, jistě by se dlouho nerozmýšlela a možná i trochu zčervenala,“ předpokládá politický analytik.

Do války o statky a peníze, čímž volby jsou, je třeba mohutně investovat

Znalec českého politického zákulisí Petr Nováček v pořadu Den podle Barbory Tachecí na Českém rozhlase Plus prozradil, že někteří čeští boháči se obávají vítězství Andreje Babiše ve sněmovních volbách natolik, že nabízejí podporu politickým stranám za slib, že nepůjdou po volbách s Babišem do koalice. „Nevím, zda má pan Nováček nějaké důvěrné informace, ale je logické, že ‚antibabišové‘ (podobně jako ve zmíněném Hradci Králové) mohou za ‚antibabišovskou koalici‘ nabízet modré z nebe. Nevím, zda by se nad takovým zneuznáním výsledků voleb pohoršovali naši alespoň intelektuální obránci demokracie a občanské společnosti, ale já takový stav považuji za největší možné ohrožení úspěchu hnutí ANO,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Na druhou stranu by hnutí ANO a Andreji Babišovi samotnému mohl nahrávat vznik nových hnutí jako kupříkladu Realistů Petra Robejška, případně resuscitace dříve zaniklých, o což se v případě známé značky z 90. let – ODA –  zřejmě pokusí miliardář Pavel Sehnal, což by spíše odčerpalo hlasy konkurence než očekávanému vítězi voleb. „Seznam jmen bychom mohli rozšiřovat podle libosti a samozřejmě je to možné. Nejen ve Spojených státech, ale i v České republice jsou volby také – a možná hlavně – bojem o statky a peníze, a proto je třeba do takové války něco investovat. Je zde sice nebezpečí vzniku jakési ‚demokracie ukrajinského typu‘, ale i z historie známe příklady, že takové politicko-ekonomické uspořádání se může zdát občanům vhodné – na rozdíl od řečnění o pravdě a lásce,“ poukazuje politolog.

Země EU nemohou čekat, co jim Říšský osidlovací úřad v Bruselu poručí

Na závěr si ponechal stále aktuální téma migrační krize, k jejímuž řešení by se mohli politici konečně rozhoupat i s ohledem na letošek jako volební rok. Francii čekají volby na jaře, Německo na podzim, pravděpodobné jsou i předčasné volby v Itálii. Politické špičky by neměly přehlédnout ani aktuální varování OSN. Podle něj tisíce obětí extremistické armády Boko Haram v Nigérii zemře hlady, pokud nedostanou naléhavě potraviny. Boko Haram je nyní už víceméně poražena, avšak lidé, kteří uprchli před brutalitou a zabíjením a museli opustit své farmy, se nemají čeho najíst. OSN varuje před nebezpečím hladomoru. Pokud se Nigérie rozloží, bude to děsivá situace. Pokud by se do Evropy vydalo 30 milionů anglicky mluvících Afričanů, byly by to pro Evropu děsivé vyhlídky, protože i pouhé dva až tři miliony Syřanů vyvedly Evropu z míry.

„Dovoluji si opakovaně tvrdit, že Evropská unie a její zpohodlnělé a hypertrofované orgány nedokáží vyřešit nic, dokonce ani rozdělovat finanční prostředky na podporu přistěhovalců nebo uhrazení nákladů na vystěhování. Dokonce ani ty peníze pro Turecko, kde čekají asi tři miliony běženců, prý nedocházejí v termínech dohodnutého financování. Starat se budou muset jednotlivé členské i nečlenské evropské země, a to bez ohledu, co jim ‚Říšský osidlovací úřad v Bruselu‘ poručí. V každém případě EU reaguje jen na minulé a nepřemýšlí o budoucím. Jsem přesvědčen, že v tom skleněném městě Evropské unie si nikdo ani nepoloží otázku, zda nejde o zánik Evropy,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Nebezpečí před branami, a my stavíme lavičky a přejmenováváme letiště

Zaujalo ho, že spisovatel Vlastimil Vondruška v těchto dnech napsal, že když kdysi stáli barbaři před římskými hradbami, senát se zabýval problémem, komu postavit sochu na Forum Romanum. „My nejen stavíme lavičky a přejmenováváme ulice a letiště, ale hlavně se necháváme ohlupovat řečmi o ‚ochraně vnější schengenské hranice‘, ačkoli už dávno víme, že nejde jenom o dráty na hranicích, ale o obranu celého území. Platíme si nejdražší cvičící armádu světa, která dělá demonstrativní přesuny do Pobaltí proti neexistujícímu nepříteli, ale nedokážeme ani zkontrolovat identitu přistěhovalců, o nichž už bezpečně víme, že přicházejí ozbrojeni a organizují novou antievropskou, zatím jen městskou, guerillu. A jen tak na okraj: dosud přicházejí běženci jen z bývalých kolonií ‚Západu‘. Ale co budeme dělat, až přijdou i ti z ‚Východu‘?“ ptá se politolog závěrem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Krejčí k demonstrantům a zatýkání v Rusku: Běžte zaútočit na Hrad a skončíte stejně. Dělají to vědomě a chtějí být zavlečeni do konfliktu!

17:50 Profesor Krejčí k demonstrantům a zatýkání v Rusku: Běžte zaútočit na Hrad a skončíte stejně. Dělají to vědomě a chtějí být zavlečeni do konfliktu!

ROZHOVOR „Zbaběle jsme uhnuli.“ Profesor Oskar Krejčí ví, jak jsme se mohli vyhnout aktuálním problé…