V 90’ na ČT24 jste nedávno komentoval příští prezidentské volby. A uvedl jste, že v případě, že by Miloš Zeman nekandidoval, byste těžko hledal někoho jiného: „Snad jen Jaromír Jágr. Byl bych rád, kdybychom v tom případě našli společnou cestu a sociální demokracie nestavěla svého vlastního kandidáta,“ zmínil jste v pořadu. Teď se objevují nová jména. Například profesor Jan Švejnar, textař Michal Horáček nebo podnikatel Igor Sládek buď zvažují kandidaturu, nebo už jasně projevili zájem o Hrad. Máte stále stejný názor a jak vnímáte už zveřejněné protikandidáty?
Když slyším jména dosavadních kandidátů, utvrzuje mě to v názoru, že bych byl strašně rád, kdyby Miloš Zeman kandidoval znovu. Jiná jména mě neoslovila vůbec. Uvedu znovu nadsázku. Pokud by nekandidoval Miloš Zeman, ale šli by do voleb lidé, kteří o sobě teď dávají vědět, pak by Jaromír Jágr byl králem. To by bylo východisko pro národ. Jména jako pan Švejnar, Sládek nebo Horáček? Vůbec si nedokážu představit, že by tito lidé předestřeli nějakou vizi, která by byla hodna této země.
Prezident Zeman už začal ostřelovat protikandidáty, když se ptal, kdo to je Michal Horáček, a v souvislosti s profesorem Janem Švejnarem zmínil, že politik se nesmí ukázat jen jednou za pět let. Vede si dobře?
Pan prezident si těmito výroky zkracuje dlouhou chvíli. Pokud by měl vážné protikandidáty, slovně by si takto nehrál. Chce národ pobavit. Pro mě jsou důležitější jeho vyjádření k mezinárodní politice, dění v Evropě, když mluví o tom, co si myslí o společnosti. Když zavtipkoval o protikandidátech, svědčí to jen o tom, jak vážní jsou to kandidáti, a to vážní myslím v uvozovkách.
Prezidentští kandidáti, kteří podle svých slov „vážně zvažují“ boj o Hrad, často zmiňují podle nich špatnou zahraniční politiku současné hlavy státu. V čem je zahraniční politika prezidenta Zemana podle vás nevyhovující, a naopak co oceňujete?
Já se domnívám, že postoje a vyjádření pana prezidenta Miloše Zemana jsou vyjádření suverénního člověka a prezidenta této země. Možná to trošku drásá protikandidáty. Zřejmě berou slova „naše země“ jako nadsázku, jenže pro prezidenta Zemana jde o realitu. Uvědomme si, že například Jan Švejnar se na nás dívá zpoza oceánu. Naopak se domnívám, že v některých věcech se zahraniční politika prezidenta Zemana zlepšila, protože pojmenovává i věci, které se týkají migrační krize, precizně. Říká to, co cítí český národ. Mohou mu jen závidět.
Zajímavé může být, zda ČSSD postaví protikandidáta. Jak se situace vyvíjí?
Když jezdím na schůze místních organizací, myslím si, že drtivá většina řadových členů ČSSD je ráda za prezidenta Miloše Zemana a byli by spokojení, pokud by kandidoval s podporou sociální demokracie.
Samozřejmě hlavní kritikou padající na bedra hlavy státu je údajný příklon k Východu. Teď se o političku ze strany, kde je Miloš Zeman čestným předsedou, tedy SPO, o bývalou stínovou ministryni za ČSSD Annu Čurdovou, údajně zajímá polská kontrarozvědka. Mimochodem, ta už v souvislosti s obviněním z proruské špionáže zadržela vůdce politické strany Zmiana Mariusze Piskorského. O čem svědčí, že se zajímá polská tajná služba o našeho politika? Co by se s tím mělo dělat?
Víte, kdyby se vážně tajná služba zajímala o nějakého člověka, jistě to nebude dávat novinářům. To je úsměvné. Má to určitý mediální charakter a jde o hru. Jistě, paní Čurdová je z SPO, což je strana blízká Miloši Zemanovi… Je to součást nějaké propagandy. Nemůže být postaveno na reálných základech, že by Anička Čurdová ohrozila NATO, Polsko nebo Českou republiku. Je to propagandistická záležitost. Informace se okamžitě objevila v médiích. Jistě, služby sledují spoustu lidí, ale byly by jen blázny, kdyby říkaly, že někoho konkrétního sledují. Je to úsměvné, neprofesionální a jde o součást nějaké propagandy, která se rozbíhá, cítíme to všichni. Jsou tu šílenci, kteří nám vyprávějí, že budou zveřejňovat jména webů, lidí, vytvářet seznamy. To už jsme všichni tady zažili nebo takové situace znají lidé z vyprávění. V 50. letech se dělaly seznamy, v 70. letech taky a teď se objevili nějací blázni, kteří tady chtějí strašit lidi, že budou dělat seznamy těch, kteří se dívají na zahraničněpolitické události jinak. Myslí si, že by nám Brusel nebo Spojené státy měly snad určovat úhel pohledu, a také hodně zapojujeme autocenzuru. Lidé za oceánem se musejí smát tomu, jak se tady chováme iracionálně. Teď říkají, že se tajné služby zajímají o Aničku Čurdovou. Musím se smát, až se za břicho popadám při představě, že by chodila do mrtvé schránky vybírat vzkazy. Je to šílené a nesmysl.
Vrátím se k polskému problému. Zmiana obvinění z více než přípustných vazeb na Kreml odmítá. Také analytik Martin Koller se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil takto: „Show kolem uskupení Zmiana, které si dovoluje mít jiné názory než nařízené z Washingtonu, případně Bruselu, připomíná podobná tažení realizovaná u nás proti prezidentu Zemanovi, televizi Prima, doktorce Samkové nebo Martinu Konvičkovi.“ Máte také pocit, že se tu odehrává nějaké tažení, nebo pan Koller přehání?
Nechci komentovat pana Kollera. Má právo na svůj názor. Říká se, že existuje prokremelská propaganda, já si myslím, že tohle je ta druhá. Propagandy mezi sebou soutěží, hustí do hlavy národu různé věci. Poškozuje to reálný život lidí, musíme hledat cestu suverénního státu. Za posledních sto let jsme si prošli různými etapami vývoje. Považuji českého občana za velmi svéprávného. Vždyť umíme hledat pravdu. Propaganda, ať z Kremlu, nebo Washingtonu, se dá odhalit, protože máme přístup k informacím.
Bohužel dnes, když jdete pokládat kytku ke hrobům padlých sovětských vojáků, dívají se na vás, jako byste byl pomalu agent Kremlu. Je to přehnané. V Čechách se vždy najde dostatek slouhů a lokajů, kteří začnou nálepkovat. Rozumím tomu, že u nás jsou vlivové informace. Je jen otázka, zda je to lež, či není, nebo může jít jen o to, že jedna strana o realitě informuje a druhá neinformuje. I v tom je propaganda. V Berlíně se uskutečnila demonstrace proti TTIP smlouvě, přišlo 250 tisíc lidí a my jsme se o tom pomalu nedozvěděli. Asi tady existuje určitá soutěž. Situace ale graduje, jsou tendence, aby vznikaly různé nevládní organizace, a myslím si, že tohle občana irituje, protože je na to velmi citlivý.
Psali jsme:
I v rámci boje proti ruské propagandě vznikne na ministerstvu vnitra od příštího roku Centrum terorismu a hybridních hrozeb. Jakými prostředky s propagandou může třicet analytiků na vnitru bojovat?
Já tomu skoro nechci rozumět. Začíná se dělat politický marketing. Ten, kdo bude mít nějaké peníze, bude vytvářet pořady, dětem ve škole se bude říkat, co je propaganda. Je to účelové a za dvacet třicet let přijde jiná etapa a řekneme: „Jak šíleně se národ choval a jak se umlčovala pravda.“ V žádném případě nechci být vazalem ani součástí nikoho a ničeho, chci být občanem suverénního státu. To, co připravují na ministerstvu, je trošičku zoufalství. Když nám v 71. roce dávali poučení z krizového vývoje, tak mi to připadá, že dnes tu máme poučení z krizového vývoje, ale z druhé strany. Je to tragikomická záležitost.
Když už jste zmínil seznamy. Vy už jste také na jednom před časem figuroval, konkrétně v žebříčku „Čechů, kteří slouží Putinovi“. Sestavil ho server Neovlivni.cz. Po čase, jak tato skutečnost ovlivnila vás?
Byl jsem ve společnosti lidí prognostického ústavu nebo exprezidenta. Usmál jsem se tomu. Ale může to být nebezpečné. Vždyť jsme viděli fašizoidní názory na Ukrajině, hony na lidi. Myslím si, že takový trend se může zvrhnout z komického do tragikomického. Není dobré to podceňovat, protože vše má své meze. Člověk musí umět bránit svou svobodu. Můžeme se usmívat tomu, že paní Slonková tvoří seznamy, jenže mohou přijít další. Může se vše zvrhnout. Na Ukrajině upálili čtyři desítky lidí a do dneška nikdo zločin nepotrestal. Jak tohle pojmenovat, snad boj za demokracii? Jedna poslankyně nedávno zmiňovala, že atomová válka je boj za svobodu. Já tyto názory považuji za šílenství.
Vy jste uspořádal v Děčíně setkání s ruskými motorkáři známými jako Noční vlci. Mělo toto setkání nějakou dohru? Jaké jste zaznamenal reakce?
Nemělo. Položili jsme květiny k hrobům rudoarmějců. Ani bych nevěděl, že nějací Noční vlci existují, kdyby v minulém roce Česká televize i další média tak zásadně a urputně o nich neinformovaly negativně. Nakonec přijeli kluci na motorkách a o žádné politice nehovořili. Přišly se podívat stovky lidí. V životě jsem neviděl tolik lidí 8. května u hrobu vojáků. To bylo nádherné. Lidé pozdravili Noční vlky, donesli jim nějaké buchty a dokonce i ČT tentokrát informovala objektivně. Samozřejmě napsali mi dva tři lidé, také jeden bývalý významný politik, který už dnes asi není politik, protože sedí neustále za stolkem Evropských hodnot, který říkal, že nevystupuji v souladu s ideou sociální demokracie a vlády. Tak jsem mu odpověděl, že mého otce takto oslovili v roce 1971, když ho vylučovali z komunistické strany a za pár let se ukázalo, kdo pravdu měl. Jen táta chvíli uklízel v kině místo toho, aby dělal svoji práci. Lidé jsou nepoučitelní.
Profesor Oskar Krejčí na Mezinárodním vědeckém semináři v Bratislavě uvedl: „Z minulosti ovšem dobře víme, že když hegemon opouští svou pozici, tak je největší riziko války – klasický příklad je peloponéská válka, Athény versus Sparta. Proč vypukla válka? Ne proto, že byl rozdíl mezi demokracií a aristokracií ve vládě, to tenkrát nikoho netrápilo. Pozice Sparty se vyvíjela jen vzhledem k růstu moci Athén,“ přirovnal Krejčí prastarý souboj k současnému dění. Jak se vám poslouchá takové přirovnání?
To je velmi správné přirovnání. Žádné nebezpečí Evropě od Ruska nehrozí. Hrozí nám nebezpečí z islamizace, tedy hrozbou je politicky motivovaný islámský extremismus, kterému se musíme bránit. Tomu bych rozuměl. Říkají: „Musíme zbrojit, protože Rusko představuje nebezpečí. Dejte každý dvě procenta na zbrojení.“ Kdybychom ty peníze dali na podporu seniorů, nemocných, na vzdělání, to by byly miliardy, které by mohly řešit problémy lidí, a pak by nebyly války a krize. Přesto jsou tu lidé, kteří vládnou gigantickým firmám, jež vyrábějí zbraně. Ti pak vytvářejí atmosféru studené války. Je to pokračování studené války, která možná snad ani nikdy neskončila, jen dostala jinou formu. Motiv je ale stejný, a to moc a peníze. Musíme se toho vyvarovat.
Věřím tomu, že ve Spojených státech se najdou realistické politické kruhy. Očekávám, že po volbách může dojít k určitým změnám. Svět by měl spolupracovat na řešení největších krizí, které tady jsou, a to jsou migrační krize a extrémní islám. V Evropě jsme předurčeni ke spolupráci a Rusko je partnerem Evropy a věřím, že časem bude partnerem pro Spojené státy a že společně najdou řešení pro situaci na Blízkém východě. Víte, že Rusové velmi významně rozjeli boj s Islámským státem a pak se k němu Spojené státy přidaly. V zásadě už přestaly předstírat politiku boje s IS, ale začaly ji realizovat a má to své účinky. Musíme se postavit tomu, co se otevírá jako hrozba, a to není Rusko, ale extrémní islám. Abychom nedopadli jako Říše římská v roce 476, kdy senát jednal a Barbaři byli na hradbách.
V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany v Rumunsku a v první řadě se všeobecně naléhá na země Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Má docházet k přesouvání několika tisíc vojáků Aliance na hranice s Ruskem. Vy si tedy myslíte, že tato aktivita není opodstatněná?
Je to umělé vyvolávání krize. Viděli jsme demonstrační akt, když tu projíždějí vojáci. Přitom má NATO ve svém článku závazek pro členské státy, že se vyvarují vyhrožování demonstrací síly a že věci budou řešit diplomaticky. A jak tedy do toho zapadá plechová kavalerie přejíždějící přes Českou republiku? To mělo jen demonstrativní charakter a takové jednání jen svět ohrožuje a stupňuje problematiku. Jestli chce někdo dobýt Rusko a třeba ekonomicky ho ničit? Tak ať si prolistuje dějepis základní školy a podívá se, jak dopadli Napoleon a Adolf Hitler, a měl by se toho vyvarovat.
V rámci diskuse nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Co vy na to?
Já bych to odmítl v jakémkoli případě. Jsem rád, že Česká republika a vláda nevyjádřily potřebu, že by se tu měly budovat nějaké základny. To, že vláda Polska má jiný názor, je jejich věc. Jsem rád, že nehledáme řešení v tom, že bychom sem umísťovali nějaká cizí vojska. Nemáme s tím moc dobrou zkušenost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
_profil_top.jpg)
