Jak hodnotíte svou životní úroveňAnketa
Je to už přes rok, co jste s velkou kritikou a zklamáním odešel z hnutí ANO, za které jste působil jako lídr Pardubického kraje. Setkal jste se za tu dobu s nějakými reakcemi? Ať už od bývalých kolegů nebo voličů? Slýcháte kritiku, nebo spíše podporu?
Kritika se občas objeví pod mými články, ve kterých se snažím poskytnout pravý obraz Andreje Babiše. Vesměs se ale jedná o lichou snahu znevážit obsah mého sdělení bez pravdou podložených argumentů. Naopak podpory ze strany lidí, kteří stojí na opačném břehu, je mnoho, a přiznám se, že právě jejich podpora mě motivovala k napsání knihy Kladivo na politiky, která sklízí ze širokého občanského spektra pozitivní ohlasy.
Jak s odstupem od vašeho odchodu hodnotíte současné dění kolem Andreje Babiše? Ať už jeho odvolání z postu ministra financí nebo třeba kauzu Čapí hnízdo a jeho vydání k trestnímu stíhání?
To, co se odehrává na politické scéně, lze definovat jako ochromení Poslanecké sněmovny, která je řízena bezcharakterními vůdci politických stran, u nichž se stává pravidlem, že jsou vyšetřováni policií. Celé to je výsledek politiky, znetvořené demokracie. Důvěra v elity národa je z důvodu korupčních kauz doslova v troskách. Lidské očekávání toho, že bude líp, se nenaplnilo. Možná se mohou někomu zdát moje závěry příliš silné, ale pokud nadzvedneme pokličku zkažené bublající politické omáčky, kterou nám naše elita národa dennodenně předvádí, objeví se obraz žalostné reality.
Začněme poslední událostí, tedy vydáním, či nevydáním podezřelých poslanců policii k jejich vyšetření. V případě poslanecké imunity se v podstatě jedná o zákon, který si poslanci sami vymysleli, aby byli chráněni před účinnou spravedlností. O zrušení imunity se mluví celou řadu let, před volbami soustavně, ale skutek utekl. Poslední populistické a zbabělé opuštění sněmovny téměř všemi poslanci za hnutí ANO při projednávání vydání Babiše a Faltýnka policii je ukázkou, kam až může klesnout morálka zástupců lidu ze strachu z despotického stranického šéfa s vidinou ztráty stranických, dobře ekonomicky zhodnocených mocenských pozic.
Celé toto nechutné divadlo, které si poslanci za ANO před veřejností obhajují svojí loajální jednotou neúčastnit se přirozeného demokratického procesu zákonodárců zakotveného v právu, které stojí na pilířích společenských mravů a morálky, je ukázkou charakteru mafiánského pojetí stranické disciplíny a strachu z toho, že se na příští kandidátce a na dobře placených stranických postech už neobjeví.
Vše je to groteskní v tom, že si živě vybavuji, jak Andrej Babiš po minulých volbách kázal nově zvoleným poslancům, že mají být pokorní a nemají počítat s tím, že by je v případě, kdy by se dostali do hledáčku policie, chránil. A morální kodex, který museli v této souvislosti podepsat všichni poslanci, byl koncipován v tomto duchu. Ten se ale stal v poslední době neslučitelným s chováním samotného předsedy, a tak se musel narychlo upravit, protože by musel sám předseda vypadnout z hnutí a ze všech politických funkcí jako první. Nejenže tímto krokem sám sebe postavil do role člověka bez morálky, cti a charakteru, ale současně se v souvislosti s vlastním vydáváním policii dostal do opačné role, tedy takové, kdy on potřeboval, aby ho před vydáním jeho poslušní, ale o to více vystrašení spolustraníci chránili.
Pokud se na problém nemorální imunity a intenzity vyšetřování ze strany policie čelních politických přestavitelů podíváme z pohledu všech současných parlamentních stran, je zřejmé, že jsou na jedné louce pasené. Z pohledu voliče to pak ale silně zavání panickým strachem zákonodárců z naplňování spravedlnosti orgánů činných v trestním řízení. Jejich postoj k zásadním otázkám rovnosti v přístupu k spravedlnosti je spíš snahou o potlačení, omezení a zakrytí pravdy. Jedná se o zabíjení demokracie přímo v srdci zastupitelského parlamentního procesu. A tak se naskýtá otázka: je systém soutěže politických stran tou správnou cestou k naplňování potřeb vlastníků státu, tedy lidí?
Vzhledem k výše uvedeným faktům se o nějakých demokratických principech uvnitř stran a hnutí, a to bez rozdílu, hovořit zcela jistě nedá. Jiný názor, nebo dokonce kritika šéfa strany se rovná jisté politické sebevraždě. Příkladů porušení těchto demokratických principů ze strany šéfů stran bychom mohli jmenovat nekonečnou řadu. Nadcházející parlamentní volby stavějí voliče do nezáviděníhodné pozice. Koho volit, když politické strany už potolikáté zklamaly své voliče doslova politickým terorismem?
Co o Čapím hnízdě tedy soudíte vy? Jde o politickou objednávku načasovanou před volbami, nebo skutečné porušení zákona a dotačních pravidel?
Kauza Čapí hnízdo, ale i všechny další, které se na Babiše hrnou ze všech stran, jsou přesnou ukázkou toho, jak buduje svůj korporátní monopol, který se neřídí žádnými morálními pravidly slušnosti, ale jen bezohledným neetickým mamonem. Aby zakryl své nečestné jednání, uchyluje se k opakovaným lžím a snaží se přesvědčit veřejnost, že se stal obětí politických intrik. Jenže tím odhaluje svoji vrozenou despotickou nenávist k demokracii jako takové, neboť proces kritiky ze strany opozice a poukázání na nedostatky v porušování zákona jsou zcela normálním legitimním demokratickým procesem a zaplať pánbůh za to, že si nečestní politici mezi sebou lámou vaz. Je to pořád lepší než opoziční smlouva, která naopak rozkrývání politických a soukromých lumpáren poslanců a stran zametala pod stůl.
Domníváte se, že by Andrej Babiš mohl skončit ve vězení? Mnoho lidí si myslí, že k tomu nikdy nedojde…
Nedivím se lidem, když vidí, co jsou politici zač, že nevěří policii ani justici, že by měl Babiš skončit v chládku. Tohle ale je kardinální celospolečenský problém, který vysílá celé společnosti signál o stavu našeho zákonodárství. Když procházejí lumpárny nejvyšším elitám, nedivme se, že se společnost stává apatickou – nechodí k volbám, a že se rapidně zvedá kriminalita. Je to smutné, ale politici a jejich partaje jsou nejslabším článkem morálních hodnot naší společnosti. A Babiš svým jednáním k tomuto stavu přispěl nebývalou měrou.
V jednom z našich dřívějších rozhovorů jste řekl, že u Andreje Babiše „jde o obraz bezohledného, brutálního napadení podnikatelské sféry, která se mu ve volbách vrátí jak bumerang“. Ovlivní celá situace volby? Změní voliči hnutí ANO názor? Vrátí se ten bumerang letos na podzim?
Bumerang od živnostníků, podnikatelů a všech lidí, kteří chápou, kdo vytváří hodnoty, které živí a udržují v chodu celou naši zemi, zcela jistě přijde. Já považuji za nejdůležitější vysvětlit občanům, že třicet tisíc nových úředníků a dalších osm tisíc plánovaných byrokratů, mířících převážně do kontrolních orgánů finanční zprávy a do justice, která je zavalená trestnou činností, je odrazem toho, co nám elita národa předvádí. Toto není cesta k prosperitě, ale k politické byrokratické totalitě. Zatím Babišovi lidé za jeho despotický přístup k odvětví výroby, obchodu, ale i ke službám – tedy k srdci tvorby produkce všeho toho, co živí naši zemi – tleskají, ale bohužel netuší, že armáda státních zaměstnanců již dosáhla hladiny, kdy každý čtvrtý zaměstnanec je státem placený člověk. Ať mně někdo vysvětlí, jak je možné, že firma, která s obrovským úsilím a námahou tvoří odvody do státní kasy, má ručit za svého odběratele, že odvede daň z přidané hodnoty.
Vždyť to je naprostá hloupost, kterou se stát, politická neschopná byrokratická reprezentace, přiznává ke své bezzubé neschopnosti, neboť nedokáže s půl milionem státních zaměstnanců plnit své povinnosti vůči produktivní společnosti, která na ni vydělává. Vzpomínám si, jak Babiš na jednom z jednání hnutí hřímal, jak je třeba zatočit s firmami, které mají anonymní akcionáře zašité někde v daňových rájích. Nejenže v této oblasti neudělal vůbec nic, ale ještě se na něj provalilo, že stejný systém používal i v případě získávání zřejmě neoprávněných dotací na Čapí hnízdo. Pokud toto bezesporu pokřivené a bezohledné jednání neodradí jeho voliče, tak už vážně nevím, co by je muselo přimět k tomu, aby ho nevolili.
Mluvil jste také o tom, že se naplní vaše slova o konci Andreje Babiše. Stále však zůstává favoritem nadcházejících podzimních voleb. Kdy by se měla naplnit?
Preference Babišova hnutí jsou stále vysoké a já mám podezření, že jsou cinknuté, koneckonců stačí se ohlédnout do minulosti a zjistíme, že se to již několikrát stát muselo, neboť výsledky voleb posléze neodpovídaly stanoveným předvolebním prognózám.
O konci Andreje Babiše jsem hovořil zhruba v tom smyslu: bude to on, kdo sám sebe odstřelí z politické scény, a jak je vidět podle vyhazovu z vlády, zbavení imunity a hrozby pěti velmi nepříjemných kauz podvodu a zneužití pravomoci veřejného činitele pracuje na svém sebezničení velmi intenzivně. Tečku za jeho politickou kariérou podle mého názoru učiní spravedlnost.
Psali jsme:
Andrej Babiš prakticky neustále čelí pochybnostem a stínům kolem jeho osoby i podnikání, ale lidé ho stejně mají rádi, protože jsou se zavedenou politickou scénou nespokojeni. Je to chyba zavedených politiků, hloupých českých občanů, nebo je to Babišovým marketingem?
Důvodem k tomu, že se společnost upnula k Babišovi, je mnohaletá frustrace ze ztráty víry ve spravedlnost, čestnost a dobré mravy. Způsobily to politické strany, ve kterých se dostali k moci nečestní a nepříliš chytří politici. Stačí si jen vzpomenout na desítky kauz všech vládních stran od revoluce až do teď. Babiš byl ten, kdo se jim postavil a bez okolků poukázal na podvody, trafiky a tunely. Tím si občany získal a oni si z něho udělali vysněného hrdinu. Přiznám se, že i já mu uvěřil a tři roky budoval hnutí s poctivou vírou, že bude líp. Ale postupně jsem poznával principy despotického vůdce a jeho marketing cílený jen na dosažení moci, bez ohledu na skutečnou potřebu řešení celé řady ekonomických problémů, problémů v oblasti vymáhání práva, neřešený růst veřejného dluhu, který činí bez mála 1,9 bilionu korun a drtivý, ničím nepodložený tlak na ztrátu hodnoty koruny ze strany oslů z České národní banky.
A již zmiňovaný, pro občana nesrozumitelný právní systém, jenž se stal černou můrou pro mnohé, kteří v něm hledali spravedlivou oporu. Toto a mnoho dalších oblastí prostě Babiš řešit nehodlal a mnou předložené problémy z oblasti místních samospráv, ve kterých mám patnáctiletou zkušenost z pozice starosty, už vůbec ne. Občané by měli vědět, že Babiš je neuvěřitelně bezohledný sprosťák, který nemá problém svůj názor měnit tak, jak se mu to hodí. Pokud chtějí mít takového člověka premiérem, ať se posléze nediví, kam se naše země bude propadat.
Domníváte se, že Andrej Babiš ohrožuje demokracii v České republice, jak tvrdí jeho odpůrci? Pokud ano, tak čím?
O tom, že Babiš demokracii doslova nenávidí, jsem se už zmínil, ale ta zásadní podstata jeho zvráceného politického cíle je odhalena v jeho knize, kde otevřeně říká, že chce zrušit zastupitelstva obcí a měst. Na tomto jeho myšlenkovém pochodu je vidět, že vůbec nechápe podstatu zastoupení lidí při kontrole a nakládání s veřejnými prostředky, tedy podstatu provázanosti zastupitelské demokracie. On ani netuší, že se zastupitelé mimo jiné velkou měrou spolupodílejí na veškerých činnostech v oblasti sportu, kultury, provozu škol, ale i v sociální sféře a celé řadě dalších, pro společnost důležitých oblastí.
Andrej Babiš nejdříve zavedl EET a nyní je součástí jeho programu do voleb její zmírnění. Co smýšlíte o programu hnutí jako bývalý člen?
S odstupem času a na základě svých vlastních zkušeností bych hodnotil Babišova rozhodování asi takto: připomíná to rčení „ode zdi ke zdi“. Ono nezáleží na tom, co si strany napíší do programu, ale co z něho skutečně splní. Například elektronickou evidenci tržeb ANO v programu vůbec nemělo, ani to, že zvýší počet úředníků o třicet tisíc. Nemělo tam ani zajišťovací příkazy, které jsou ve své podstatě exekucí bez soudu, která je prováděna na základě domněnek, které jsou se zásadami právního státu neslučitelné, a přesto se to děje.
Ale pojďme nahlédnout, co ti Aňáci voličům všechno před čtyřmi roky slibovali: vezmu to zkráceně z volebního letáku:
Odpovědnost, týmovou demokracii, velkou míru solidarity – plánované rušení zastupitelstev je v přímém rozporu s tímto cílem.
Kritizují zadlužování země, rozkrádání kmotry – dluh se za čtyři roky panování Babiše na ministerstvu financí nesnížil, vesele se žilo na dluh. Co se týká kmotrů a rozkrádání, to se, myslím, Babišovi v jeho kauzách mimořádně povedlo.
Kritizují účelové zájmy bohatých a vyvolených – tak v tomhle oboru Babiš také vyniká.
ANO nabízí jinou kvalitu politiků – předseda strany je vyhozen z ministerstva, zbaven imunity a je vyšetřován policií pro podezření z dotačního podvodu.
Zasadí se, aby si zaměstnavatelé na úkor zaměstnanců nemastili kapsu – v Agrofertu, konkrétně ve Vodňanech, mají ukrajinští zaměstnanci 73 Kč na hodinu, to je na hranici minimální mzdy. Tak kdo si tady mastí kapsu?
Slibují snížení byrokratických a administrativních překážek – a prosadí EET a nesmyslnou odpovědnost za odvod DPH odběratelem a zvýší počet úředníků o třicet tisíc.
Slibují vymahatelnost práva – a pak celý klub jako jeden muž brání průchodu spravedlnosti pokusem nevydat svého stíhaného předsedu policii.
Slibují nový zákon o státní službě – ten ale schválili bez hmotné a trestněprávní odpovědnosti úředníka, takže je zase k ničemu.
Slibovali novou citlivou ústavu a zjednodušení zákonů – nic z toho nesplnili.
Slibovali prvky přímé demokracie – nestalo se nic, ani přímá volba starostů, o kterou jsem tolik usiloval.
Slibovali důstojné stáří – a moje návrhy na vybudování systému multifunkčních center pro seniory po celé zemi ministryně Šlechtová kategoricky odmítla.
Slibují kvalitní potraviny – a pak se dozvíte, že do párků v Kosteleckých uzeninách cpou zmrazený kuřecí separát ze zahraničí.
Našlo by se toho asi více, ale to nejpodstatnější je, že si ANO v čele s despotickým předsedou Babišem s plněním volebních slibů nedělá těžkou hlavu. Marketéři, bez kterých nedá ani ránu, ho formují do role hodného strýčka a odnaučili ho na veřejnosti mluvit sprostě. Otázka zní, jak dlouho mu toto divadlo budou voliči ještě baštit.
Co si myslíte o Bohuslavu Sobotkovi a jeho odchodu z ČSSD? Bylo už načase? A bude Zaorálek nástupcem, který vrátí důvěru v sociální demokracii?
Proboha, sociální demokraté jsou svojí populistickou levicovou propagandou zrovna tak nebezpeční národu jako Babiš. Jsou to lidé, kterým nezáleží na prosperitě státu, ale jen na vlastních zájmech, které je udrží u plného poslaneckého koryta. Stačí si vzpomenout na nesplněné sliby o církevních restitucích a nerespektování soudního verdiktu v prohraném soudním sporu. Na zázračné zbohatnutí Stanislava Grosse, opoziční smlouvu Zemana s ODS a v neposlední řadě Sobotkovu roli v kauze OKD. Rétorika ČSSD v oblasti zvyšování platů ve státní sféře je nehorázný populismus s cílem se za každou cenu udržet u moci, neboť stát si na toto navýšení musí zase půjčit. Tuto informaci už ale občanům nikdo nesdělil. Zaorálek je jen dalším nastrčeným panákem, který má vylepšit pokažený dojem levicové strany, která jen předstírá, že to myslí s občany dobře. Bohužel jí to stále mnoho občanů věří.
Sobotka se ještě před odchodem snaží přimknout Čechy více k Evropské unii a usiluje o zavedení eura. Jak hodnotíte tyto kroky?
Pokud se podíváme na cíle, kterých se mělo společnou Evropou dosáhnout, tedy vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi bohatým Západem a chudým Východem, tak musím konstatovat, že to byl promyšlený podvod ze strany vyspělých západních zemí, tedy hlavně Německa. Euro se stalo chytrým nástrojem, jak zabránit slabším východním ekonomikám dohnat vyspělé západní země, neboť za čtvrt století jsme se v této oblasti nepohnuli téměř nikam. Východní země byly napadeny silnější západní ekonomikou, která obsadila nejlukrativnější oblasti výroby, obchodu a bankovnictví. Z Čechů se stává námezdní výrobní síla a přidaná hodnota u nás vyrobených výrobků a produktů odchází do zahraničí. Cestou k nápravě je odchod z Evropské unie a zdanění všeho, co korporátní loupežníci z naší země odvážejí. Sobotkova snaha o opačný trend může být motivována jedině vlastním prospěchem z jeho úsilí – prosazení eura – plynoucím.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
