Rok 2020 byl hodně podivný rok. Světem otřásl covid-19. Vy pro rok příští prorokujete hrozbu válek. Proč? A kde?
Abych pravdu řekl, neprorokuji, ale obávám se. Především proto, že v nejsilnější zemi světa, ve Spojených státech, panuje po prezidentských volbách velmi napjatá atmosféra, která má jen málo analogií v minulosti. Navíc za situace, kdy Demokratická strana a její spojenci z levé strany politického spektra po více než čtyři roky oslabovali nejen autoritu prezidenta Donalda Trumpa, ale hlavně státních institucí – policie, soudů, vězeňského systému. To jsme mohli pozorovat od konce května letošního roku. Podobné počínání asi pomohlo demokratům vyhrát volby, ale v příštím roce se jim to vrátí jako bumerang. Výsledkem nejspíše bude válka. Buď občanská uvnitř USA (tak jako v letech 1861–1865), nebo nový prezident se bude snažit sjednotit rozervanou zemi konfliktem s vnějším nepřítelem.
Poslední takový příklad v historii Spojených států se odehrál před dvaceti lety – po dlouhých sporech o volební výsledek přišlo 11. září 2001 a válka s terorismem, kterou se pokusil ukončit až Donald Trump. Cílem „malé vítězné války“ bude s největší pravděpodobností Írán (ostatně k tomu se chystala již Trumpova administrativa). Klíčovým spojencem USA by se stalo Turecko. V takovém případě bude nutné odradit od podpory napadeného státu jeho faktické spojence, Ruskou federaci a Čínskou lidovou republiku. Proto nevylučuji, že Rusko bude muset čelit „náhle rozhořelým“ zamrzlým konfliktům na svých hranicích (na východní Ukrajině, Podněstří, nepokojům na Kavkaze). V tomto ohledu nejnebezpečnější scénář přestavuje nový ázerbájdžánský a turecký útok na Arménii, který může do války zatáhnout jak Ruskou federaci, tak Írán. Spojené státy by pak přišly na pomoc svému spojenci v NATO.
Myslíte, že i v roce 2021 budeme jakýmsi rukojmím covidu jako letos?
Určitě. Covid se jako prostředek totální globalizace velmi osvědčil. Ke všemu zlému, jediný, kdo si s ním dokázal poradit, a přitom nezruinoval svoji ekonomiku, byla Čína.
Tato pandemie i svým průběhem svádí k mezigeneračnímu napětí mezi mladšími a staršími. Nebylo však vyvoláváno účelně už daleko dříve?
Petr Hampl ve své knize Cesta z nevolnictví upozornil na skutečnost, že mezigenerační nenávist nám byla naordinována shora po poslední velké ekonomické krizi v roce 2008. Média tehdy spustila kampaň o tom, že za krizi může rozhazovačná a náročná nejstarší generace, a ne nezodpovědní bankéři, jejichž ztráty sanovaly státní rozpočty postižených zemí. Od té doby je babička ekosvině a babyboomers příčinou klimatické katastrofy. I debilní propaganda bývá účinná. Zejména míří-li na generaci postiženou digitální demencí.
Projeví se tento střet generací i v parlamentních volbách, které nás v roce 2021 čekají? A jak?
Nepochybně. Piráti jsou jen místní varieta německých Zelených, takže při pohledu za naše hranice si již můžeme tu předvolební argumentaci živě představit.
Psali jsme:
Když už jsme u voleb, co nám ukázaly listopadové americké prezidentské volby?
Hluboké rozdělení americké společnosti. A především nebezpečí, které v sobě skrývají všechny formy distančního hlasování (korespondenčního či faxového) pro důvěryhodnost demokracie jako takové. Nejlépe ta vystihuje vtip, že rozdíl mezi Běloruskem a USA jsou tři měsíce.
„Evropa, do které jsme se s takovým nadšením vraceli, začíná v posledním desetiletí pamětníkům připomínat poměry v Brežněvově Sovětském svazu. Stále více rozhodování přechází do rukou nikoho nevoleného politbyra, tedy Evropské komise. Ta má jeden recept na každou krizi – více Evropy. Tedy více pravomocí pro ty, kdo o problémech dovedou pouze bezobsažně žvanit,“ píšete ve svém textu Nebezpečná analogie. Jak letošní rok ovlivnil tyto tendence v Evropské unii? Pozměnil je nějak či naopak utvrdil?
Nakonec utvrdil. Plánované masivní zadlužení členských zemí v kombinaci s „gumovou“ definicí toho, co jsou evropské hodnoty či právní stát tu podobnost s politickým systémem Sovětského svazu, v němž rozhodovalo nevolené politbyro, jen prohloubí. Pravděpodobnost, že se v nepříliš vzdálené budoucnosti západní část EU rozpadne na jednotlivé znepřátelené chalifáty, se dost zvyšuje.
Letos jsme si také připomněli neblahé čtyřsté výročí bitvy na Bílé hoře. Vy v tehdejší době vidíte podobnost s tou dnešní. Jakou?
Poměrně podrobně jsem to popsal v několika statích. Tehdy zvítězilo tehdejší pojetí globalizace nejen duchovně a politicky, ale zejména ekonomicky. V Čechách došlo k faktické likvidaci středních tříd (rytířský stav a měšťanstvo) a totálnímu zotročení lidu. Ekonomická moc přešla do rukou velkých pozemkových vlastníků. Aby se toho dosáhlo, bylo třeba třiceti let války. Obávám se, že dnes k podobnému návratu do středověku postačí pouhé tři roky pandemie a vláda současné Evropské komise.
Nikdo přesně neví, jak covid vznikl. Ale dopadl na celý svět. Jak moc letos relativně posílila Čína a jak relativně oslabil Západ? Nebo to tak nebylo?
Každá krize má své vítěze a poražené. Již víme, že vyhrála Čína. Podle posledních statistických údajů se čínská ekonomika jako jediná na světě již z počáteční deprese vzpamatovala a bouřlivě se rozvíjí.
Tvrzení, že západní společnost je slabá a nesoudržná a že její ekonomická základna je navíc křehká, se tento rok objevují často. Lze s nimi souhlasit? Lze dokonce mluvit o budoucím zhroucení Západu?
V historii existuje jen málo příkladů civilizací, které nepodlehly nepřátelům nebo nepřízni klimatu, ale z nejasných ideologických důvodů zničily samy sebe. Když se dívám na plány Zeleného údělu, migraci a boj Kamaly Harris proti „systémovému rasismu“, připadá mi, že Západ se mezi ně brzo zařadí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Oldřich Szaban
