Stále dokola se omílá floskule, že příchod další ekonomické krize je jen otázkou času. Všichni to potvrzují, mě by ale zajímalo, co považujete za nejvážnější ukazatel, který skutečně příchodu krize napovídá?
Těch „příznaků“ je víc.
Zaprvé jsou to předstihové indikátory důvěry. A protože je česká ekonomika úzce navázaná na tu německou (do Německa dlouhodobě míří přibližně třetina českého vývozu), stojí za pozornost hlavně německé předstihové indikátory. Index ZEW před minulou krizí začal klesat už na začátku roku 2006. Krize v plné síle udeřila o dva a půl roku později. Nyní se index ZEW již od začátku roku 2014 drží v klesajícím pásmu. Podle tohoto indexu je tak příchod další krize na spadnutí. Index Ifo začal před začátkem poslední krize klesat až na začátku roku 2007. Do začátku krize tehdy chyběl zhruba rok a půl. Také tentokrát se index Ifo dokázal v rostoucím pásmu udržet déle než index ZEW – vrcholu dosáhnul na začátku roku 2018. Pokud by se opakoval vývoj z období před deseti lety, tak podle indexu Ifo krize naplno udeří v druhé polovině roku 2019.
Fotogalerie: - Sto let Hradní stráže
Výnosová křivka je grafickým vyjádřením vztahu mezi splatností dluhopisu a výnosem, který majitel dluhopisu získá při držení tohoto dluhopisu do splatnosti. Obyčejně platí, že kratší investice, tedy kratší splatnost dluhopisu, znamená nižší výnos. A delší splatnost nese vyšší výnos. Výnosová křivka má tedy v drtivé většině případů rostoucí tvar. A skutečnost, že tomu tak náhle není, způsobila nemalý humbuk. Tento netradiční tvar totiž v posledních 50 letech vždy poměrně neomylně věštil během několika měsíců krizi.
Popravdě řečeno, tyto „zprávy“ jsou maličko úsměvné. Na varovný tvar americké výnosové křivky totiž upozorňuji již řadu měsíců. Jinými slovy, na celé záležitosti kolem americké výnosové křivky je tak vlastně zajímavá úplně jiná věc: Nikoliv to, že má nyní takový tvar, jaký má a kterého se ekonomové bojí. Nýbrž to, že si toho oni citovaní „zahraniční ekonomové“ ráčili všimnout až v těchto dnech!! Kdyby před realitou nezavírali oči, mohli příchod krize někdy v průběhu roku 2019 identifkovat už před mnoha měsíci. A tedy by měli také víc času se na ni připravit.
Která skupina obyvatel České republiky bude v krizi tou nejvíce ohroženou? Jsou například lidé s nízkou kvalifikací ve větším nebezpečí, že přijdou o práci? A bude v tom hrát roli robotizace?
Jsou to hlavně lidé, kteří mají nízkou kvalifikaci, relativně nízký plat, ale současně díky zvyšování minimální mzdy jim tento plat byl na poslední chvíli zvýšen. Příští hospodářské ochlazení totiž bude typické masovým přechodem k robotizaci. Čtvrtá průmyslová revoluce pod názvem Průmysl 4.0 sice již běží, ale recesí bude ještě značně urychlena. To se v praxi projeví propouštěním těchto zmiňovaných lidí a jejich náhradou technologiemi a robotizací.
Proto jsem právě v předešlých měsících brojila proti zvyšování minimální mzdy – v letech 2019–2020 se to ukáže pro tyto lidi jako danajský dar.
Psali jsme:
Průměrná hrubá mzda v České republice se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 2 458 korun na 31 516 Kč. Důchody se ale zvyšují pomaleji. Jinými slovy, rozevírají se nůžky mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem. Navyšuje tedy Babišova vláda penze málo, nebo je prostě nemožné držet krok s aktuálním tempem růstu průměrné mzdy? Nebo je snad problém někde úplně jinde?
Za C) je správně. Problém je v příliš vysokém růstu mezd v posledním roce. To ale musím vysvětlit.
Ve skutečnosti je totiž v české ekonomice dlouhodobě příliš nízká úroveň mezd a z pohledu posledního desetiletí právě tahle nízká úroveň mezd je jedním z jejích největších problémů. A to, co jsem teď řekla, se na první pohled může jevit jako v rozporu s předchozím tvrzením, že mzdy v posledním roce rostou „až příliš rychle“. Ale v rozporu to není.
Celý vtip je totiž v tom, že naše ekonomika by potřebovala rychlejší růst mezd, ale ten musí současně být rovnoměrný a musí odpovídat růstu produktivity práce. A to je právě to, co se neděje. U nás v jednom roce mzdy rostou velmi rychle, pak zase prudce zpomalí. A produktivita – to je kapitola sama pro sebe. Bohužel produktivita práce ve srovnání například s Německem hodně zaostává. Důvodem je to, že čeští pracovníci mají k dispozici příliš málo technologií, mají zastaralejší vybavení, a tudíž navzdory veškeré snaze nemohou s tímto vybavením vyrobit tolik, jako jejich profesní kolega v Německu. Mzdy by tedy optimálně měly růst o něco málo pomaleji než letos, zato stabilně a dlouhodobě. Jenomže k tomu nedojde. Protože jejich růst zhruba od poloviny příštího roku zase zpomalí, a to až moc. Pořád se u nich nedaří najít tu zlatou střední cestu.
Psali jsme:
Jak hodnotíte nedávno zveřejněnou zprávu BIS? Ve zprávě se uvádí, cituji: „Drtivá většina dezinformačních webů je přitom dílem českých občanů, kteří nepodporují ruské entity, ale jsou přesvědčeni o škodlivosti NATO, EU či USA. Aktivisté využívají svá občanská práva a svobody a šíří to, čemu věří.“ Zároveň ale zpráva pojmenovává snahu Ruska o posílení svého vlivu v ČR. Je tedy panika ohledně ruských dezinformačních agentů na místě?
Německé hnutí umělců Zentrum für politische Schönheit vyzvalo občany Německa, aby identifikovali lidi, kteří se v srpnu zúčastnili antiimigračních protestů v saském Chemnitzu. Na svůj web hnutí nahrálo fotografie z demonstrací a nabízí lidem finanční odměnu za to, že zveřejní jména předmětných osob. Informoval o tom server Deutsche Welle. Co si o tom myslet? Jde o ochranu individuálních svobod, nebo o jejich narušení? A jak vážnou zprávou je dění v Německu pro nás?
Není to individuální ochrana svobod, je to odporné bonzáctví a navíc ještě manipulace. Dobře víte, že část německé policie a také malá část německých politiků razí názor, že události v Chemnitz byly nahrané aktivisty. Na počátku byla vražda ze strany imigranta, pak přišly protesty. O vraždě se mlčelo a protesty se aktivisté pokusili zakamuflovat tím, že podle některých spekulací nahráli údajné „hony“ na imigranty, které se ale ve skutečnosti neodehrály. Drtivá většina lidí, kteří tehdy protestovali, nebyli žádní krajní pravičáci, ale úplně normální lidé nespokojení s tím, že se musí na ulicích bát. A teď mají být ostrakizováni za to, že vyjádřili svůj názor. Proč to Němci vždycky musí tak zvrtat a překroutit? Nehledě na to, že vnímání toho, co je „krajní“, se neuvěřitelně v Německu posunulo. Nyní jsou za střed považováni, dejme tomu, zelení, a co je od nich napravo, je pak označováno za „krajní pravici“. Přitom v realitě němečtí zelení jsou pro mě osobně marxisti jak poleno, houbeles „střed“. Tohle ještě v Německu skončí moc a moc špatně, protože značná část společnosti se cítí umlčovaná a natlakovává se jak papiňák.
Vraťme se na moment k intervencím. Exguvernér ČNB Miroslav Singer je hájí se slovy, že pomohly snížit nezaměstnanost. Ale co budou dělat české firmy v případě krize? Je možné, že firmy v období intervencí „zlenivěly“, protože byl slabší kurz? Bude se propouštět, až zeslábne český export?
Jo – to tedy pomohly snížit nezaměstnanost!! Což je asi takové jako tvrdit, že „opatření pomohlo při záplavách vyvolat průtrž mračen“. Doufám, že chápete můj sarkasmus. Intervence byly spuštěny v době, kdy vůbec nebylo potřeba podporovat zaměstnanost. Jejich výsledkem bylo, že se ekonomika nepěkně přehřála.
Nedá se říct, že by během intervencí firmy „zlenivěly“ – stalo se něco jiného. Ony byly donuceny díky intervencím konkurovat jiným způsobem než do té doby. Slabá koruna zlevnila české výrobky a českou práci. Nasála k nám tedy výroby a investory, kteří chtěli především konkurovat nízkou cenou. Kdo chce prodávat levně, musí rezignovat na kvalitu, na technologie, na odbornost. Čím déle byla koruna oslabována a čím byla levnější, tím víc byly podniky podporovány v tom, aby se víc a víc soustředily na konkurenci nízkou cenou. Aby se specializovaly na nekvalifikované a špatně placené práce.
Během těch tří čtyř let u nás jak houby po dešti vyrašily podél dálnic sklady, které zaměstnaly armádu špatně placených a málo kvalifikovaných skladníků. A ekonomika skladů a montoven byla na světě. A jede dobře – to je fakt. Až na to, že to není něco, na co bychom mohli být zas až tak hrdí, něco, na čem by se dala stavět budoucnost. Sklady umíme – drahé švýcarské hodinky už hůř. Montovny umíme – drahé kvalitní léky hůř.
Pěkně se nám tedy ty intervence vymstily. Ekonomiku sice na okamžik rozpumpovaly tak, až ji přehřály - ale současně na dlouhé roky dopředu ji naopak paradoxně zbrzdily, protože technologicky zastarala. Krátkodobý kvalt vykoupený dlouhodobým zaostáním. Krátkodobá přezaměstnanost vykoupená dlouhodobými nízkými mzdami.
Psali jsme:
Když se noční můra stane skutečností: Vinou zvůle státních institucí je i dnes možné, aby se člověk dostal do institucionální pasti, z níž není úniku. Toto je biografický a investigativní příběh ženy, kterou „rozvinutý stát“ kvůli své aroganci téměř zničil. Víc než rok byla na základě vykonstruovaných obvinění držena proti své vůli v blázinci. A když nakonec byl podvod odhalen a žena musela být propuštěna, zaplatila cenu nejvyšší: zkorumpované úřady jí v době, kdy byla na základě podvodu zavřená v psychiatrické léčebně, odebraly dítě… – OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE. |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
