Která osobnost brojící proti imigraci je pro vás nejdůvěryhodnější?Anketa
Na svém profilu na Parlamentních listech máte anketu s otázkou: „Je Alternativa pro Německo (AfD) xenofobní a populistická strana?“ Co si myslíte vy?
Nechtěl bych hodnotit, zda je AfD ve své podstatě xenofobní a populistická. Kdybych to uměl, nezadal bych zmíněnou anketu. Neznám tak podrobně krátkou historii této nové politické strany. Ovšem troufám si tvrdit, že na zásadách, které přijala AfD na víkendovém kongresu, nic xenofobního anebo populistického nevidím. Naopak, jdou proti většinovému proudu. A to chce v současném Německu kus odvahy.
Co je špatného na tom, že odmítají ortodoxní islám, který nerespektuje německý právní systém? Který proti němu dokonce bojuje a činí si mocenské nároky jako jediné platné náboženství. Je populismem anebo xenofobií odmítnutí toho, co je neslučitelné s německou kulturou? Je nelegitimní zamezit nošení burek, financování výstavby a provozu mešit prostřednictvím islámských zemí, odmítnout minarety coby „islámský symbol moci“ a podobně?
Naopak, jako velmi vstřícné a rozumné vnímám prohlášení, že přistěhovalci s kvalifikací s ochotou se integrovat jsou vítáni.
Úspěchem svého kandidáta v prvním kole rakouských prezidentských voleb se připomněli i rakouští Svobodní. Ti jsou označováni, podobně jak AfD jako krajně pravicoví. Co soudíte o nich? A budou podobné strany při současném vývoji v Evropě sílit?
Rakouské Svobodné bych s AfD nesrovnával. Německou stranu založili před několika měsíci především intelektuálové a ekonomové, kteří většinou nemívají politiku jako prioritu. Šli do toho podle mne s jedinou ambicí – postavit se politice Angely Merkelové, která migrační krizi zažehla a přiživuje. AfD vznikla v situaci, kdy jasné stanovisko nedokázala zformulovat ani jediná zavedená strana. Teprve časem rozšířili svůj program například o přehodnocení energetické koncepce SRN, která před časem vyloučila jadernou energetiku. Za Svobodné hovoří výroky jejího zakladatele Jörga Haidera, ve kterých například zpochybňoval holocaust, požadoval odškodnění sudetských Němců za poválečné vysídlení. Proslul tažením proti přistěhovalcům v době, kdy ještě nebylo po migrační krizi vidu ani slechu… Jeho pokračovatelé v xenofobním kurzu zdatně pokračují.
Jestli budou podobné strany v Evropě sílit? Ano, budou. A to všude tam, kde tradiční demokratické strany budou k takovým problémům, jako je migrační krize, přistupovat v duchu korektní politiky.
Dovolte mi ještě malou repliku. Bude o nálepkování. Toho se dopouští většinou právě představitelé „korektních“ stran, kteří nejsou schopni postavit se k problémům čelem. Podle nich stačí označit nositele jakékoliv myšlenky za ultrapravici, ultralevici, nácky, radikály… Omyl, pánové, dnes už to nestačí. Budete muset i vy přijít s kůží na trh. Racionálními argumenty budete nuceni hájit své pozice i v soutěži s opovrhovanými xenofoby a populisty. Mimochodem – kdo jsou to vlastně populisté? Jsou to ti, kteří naplňují mandát od voličů?
Na 18. květen jste spolupořadatelem akce „Máme se bát islámu?“. Můžete ji představit?
Musím vás opravit, nejsem spolupořadatelem, ale pořadatelem. To aby případný neúspěch nepadl na nevinné hlavy. Pro akci jsem získal záštitu parlamentního výboru pro evropské záležitosti. Co si od ní slibuji? Odpovědi na otázky, které si klade veřejnost. Ne korektní tlachy. Například – existuje něco jako radikální islám a umírněný islám? Určité pochybnosti zasel turecký prezident Recep Tayyip Erdogan svým výrokem: „Islám je jenom jeden.“ Dále – je současná podoba útočného islámu vychýlením, anebo návratem k ortodoxnímu islámu? Připomenu, že tak zvaný salafistický islám, který praktikuje právo šaría a který je ideovým východiskem IS, vznikl už ve středověku. Dál – je opodstatněné až hysterické tvrzení „korektních politiků“, že radikální islám nemá souvislost s migrací? Když víme, že mezi útočníky z Paříže i Bruselu byli lidé, kteří se spolu s dalšími uprchlíky vydali přes Turecko do Evropy? Jsou některé principy islámu slučitelné s evropským právním pořádkem a s evropskou kulturou vůbec?
Nejsem typ, který by chtěl hledat odpovědi na tyto otázky na náměstích a ve vzrušené atmosféře. Proto jsem zvolil formu diskusního fóra. Přizval jsem do ní většinou osobnosti z akademického prostředí. Osobnosti s odlišnými názory. Diskutovat budou například předseda Ústředí muslimských obcí v ČR Hasan Muneeb Alrawi, spisovatel Benjamin Kuras, advokátka Klára Samková, religionista z Evangelické fakulty UK Pavel Hošek, historik Jaroslav Šebek, arabista Petr Pelikán, poslankyně profesorka Helena Válková.
Veřejnost bude mít možnost pokládat své otázky a sdělovat názory pouze v poslední hodině diskusního fóra, které začíná v 11 a končí v 15 hodin.
K tomu jedno sdělení. Pozvánky jsme posílali jenom poslancům, senátorům, na ministerstva a vědecké ústavy. K našemu velkému překvapení požádala o možnost účastnit se zastupitelství Turecka, Egypta, Saúdské Arábie, Palestiny, Ázerbajdžánu a Iráku. Zatím. Jsou ohlášeny osobnosti většinou na úrovni velvyslanců a atašé. Vyhověli jsme jim. I když trváme na tom, že diskutovat v hlavním panelu budou pouze osobnosti uvedené na pozvánce.
Tuto akci máte uvedenou pod titulkem „Je migrace z muslimského prostředí hrozba, nebo naděje?“. Jaký je váš názor?
Rád si nechám vyvrátit svůj dosavadní názor, že se jedná spíš o hrozbu. Nechci svým postojem diskusi ovlivňovat. Proto ji nebudu moderovat. Tuto výsadu (nebo tíživou povinnost) jsem svěřil velmi zkušenému a nestrannému moderátorovi. Jmenuje se Martin Švehla. Dříve narození si ho určitě pamatují z televizní obrazovky. S panem Švehlou jsme domluvili jenom jednu zásadu – nepřipustit xenofobní výroky a přílišné emoce. Jinak má volné ruce.
Diskutuje se často o dohodě EU s Tureckem. Zatím, zdá se, funguje, nicméně vy jste spolu s dalšími poslanci vyjádřil obavy z případného uvolnění vízové povinnosti pro Turky. Proč?
Chtěl bych vás upřesnit. Proč se vyjadřovat tak vágně? Ne že jsme jen vyjádřili obavy. Poslanecká sněmovna PČR přijala většinově usnesení, které zavazuje vládu, aby nerespektovala úmluvy s Tureckem, mimo jiné o uvolnění vízové povinnosti. Zaprvé – Turecko zdaleka nesplňuje všechny podmínky pro uvolnění víz; například ve vztahu ke kurdské menšině a k omezování informační svobody. Zadruhé – to můžeme rovnou otevřít dveře Schengenu dokořán.
Ještě se vrátím k osudu dříve zmíněného usnesení Poslanecké sněmovny. Vláda je odmítá akceptovat. Před několika dny vydala dost obecné stanovisko, ve kterém se praví, že jsme ve směru uvolnění víz pro Turecko a přijímání kvót povinni dodržovat úmluvy s EU. Jsem bytostný Evropan. Ale podbízí se otázka: Jakou cenu za to budeme muset zaplatit? A co na to naši voliči?
Kriticky pohlížíte na autokratického tureckého prezidenta Erdogana. Dá se mu věřit, je to spolehlivý partner? Je čistě pragmaticky dohoda s ním nejlepší z řešení, která se nabízejí?
Nebudu už doslovně opakovat mnou mnohokrát řečené a publikované výroky pana Erdogana. Dohledatelný je doslovný překlad jeho řeči k německým Turkům, když je nabádal, aby se odmítali integrovat. Řekl: „Vy jste moje armáda, mešity jsou naše kasárna a minarety jsou naše rakety.“ Co víc dodávat? Dohodu s Tureckem za nejlepší řešení nepokládám. Tím spíš, že pan Erdogan stupňuje své požadavky. A Německo jim ustupuje. Soud s moderátorem, který se ve svém satirickém pořadu dotkl pana Erdogana, to bych opravdu ještě před rokem nečekal.
Zeptáte se, jaká vidím řešení? Příklad Maďarska anebo Slovenska. A navíc – dnes už se můžeme opřít třeba i o AfD a podobné strany, které vznikají i v západní Evropě. Nemusíme plně souhlasit s jejich programem. Ve vztahu k migraci bychom ale styčné body určitě našli.
Turecká migrační cesta není jediná. Znovu se může výrazněji rozproudit i ta libyjská, která do budoucna může být i daleko masivnější, zvláště pokud v některých afrických zemích nastane sucho, s ním související neúroda a hlad. Navíc je i pro migranty riskantní, každou chvíli se nějaká kocábka potopí. Co s tím může Evropská unie dělat?
Opět jenom opakuji. Měli bychom v těch ohrožených pásmech pomáhat při hledání zdrojů vody. Měli bychom učit tamní zemědělce moderním agrotechnickým metodám. Měli bychom tam investovat do vzdělanosti lidí. Co bychom neměli – nutit jim svou představu o tom, jak uspořádat své životy.
Dovolím si ještě jednu vzletnou, nicméně logickou myšlenku. Evropská unie uplácí své zemědělce za to, aby toho pěstovali co nejméně. Zaplaceno dostane ten, kdo neoseje své pozemky. Znáte výraz dotační pole? My dříve narození se divíme, že roste bodlák tam, kde se kdysi vlnila pšenice… A v Africe živí obrovskou nenávist vůči nám – bohatým – hlad. Co takhle zrušit dotace, motivovat evropské zemědělce, aby osázeli pole, vykoupit úrodu a uhasit v Africe hlad a nenávist?
Všiml jsem si vašeho vyjádření o Islámském státu, že i když bude poražen, tisíce bojovníků se budou navracet do Evropy, třeba do Kosova a Albánie, nebo Bdo osny a Hercegoviny. Což už se také děje. Nehrozí proto, že ten problém radikálního islamismu se pak ve větší míře přesune do Evropy a počet teroristických činů, jako v Paříži či Bruselu, ještě naroste? Jak tomu zabránit?
V krátkodobém horizontu tak, že konečně musí sehrát svou roli NATO. Na co tohle vojenské seskupení máme? NATO má podle mne dostatečnou kapacitu na uhašení konfliktů nejen v Sýrii a Iráku, ale i v Libyi, Afghánistánu anebo v Somálsku. Bude prostě nutné vytvořit situaci, kdy migrující džihádisté nenajdou nikde klid. Dál bude nutné opevnit hranici Schengenu. Státy, které jsou slabým místem systému, budou nuceny Schengen opustit anebo přenést větší díl pravomocí na EU nebo NATO.
Upozorňuji, že to nebude zadarmo. Česká republika bude muset konečně dostát svým závazkům a řádně platit příspěvek na společnou bezpečnost. Ruku v ruce s tím je nutné poskytnout humanitární pomoc lidem ve válkami postižených oblastech. Pomoc v mnohem větší míře, než tomu bylo doposud. A když se to alespoň zčásti podaří, proboha, nechme je žít podle jejich tradic, zvyklostí a představ. Nenuťme jim naše koncepty tak zvané demokracie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
