Kdo bude mít po nástupu Čaputové do funkce lepšího prezidenta?Anketa
Poslanec Václav Klaus mladší byl vyloučen z ODS. Poslední kapkou byly nejspíše jeho výroky na půdě Sněmovny, kde přirovnal schvalování zákonů kvůli EU k činnosti židovských výborů během druhé světové války. Šlo o trefné přirovnání, nebo Klaus skutečně přestřelil? Jak na hlasování v obou komorách Parlamentu nahlížíte vy? Šest let jste byla senátorkou, neměla jste někdy podobné pocity?
Václav Klaus mladší rád využívá až extrémní nadsázku a svými hyperbolami, které mnohým připadají nepřiměřené, ba i skandální, se docela baví, protože tím, myslím si, že úmyslně provokuje zastánce přemrštěné korektnosti. Na druhé straně je pravda, že jeho tvrzení v poslední době překračovala rámec toho, co si pod názory strany, jako je ODS, můžeme představit. Dokonce i Svobodní či Realisté by se pod taková tvrzení nemuseli podepsat. Pro Petra Fialu, který Klause mladšího do ODS dostal, to muselo být docela těžké rozhodnutí, ale kalich trpělivosti již přetekl.
Na druhé straně Klaus má mnoho sympatizantů, a to asi povede k založení nového hnutí nebo strany. Ve výsledku to ODS může ubrat hlasy voličů, které ODS svojí, pravda trochu tvrdou, politikou ztrácí. V Senátu jsem se s podobnými projevy jako v případě Václava Klause mladšího setkávala zřídka, je to proto, že řada senátorů se chová spíše apoliticky, navíc jsou starší a umírněnější, často mají za sebou dlouholetou kariéru v komunální nebo v akademické sféře.
ODS vyloučením svého nejviditelnějšího člena nakročila k tomu stát se šedivou a nudnou stranou, z níž budou znít jen politicky korektní názory. V té souvislosti mě zaujalo, že voleb do Evropského parlamentu se zúčastní hnutí Vědci pro ČR, které ve svém volebním programu hlásá, že černá je černá, bílá je bílá, pohlaví jsou dvě, muž a žena, a manželství je svazek muže a ženy. Nebojují vaši kolegové vědci s větrnými mlýny, protože nazývat věci pravými jmény se už dnes přece nenosí?
K rozhodnutí ODS se vyjadřovat nebudu. Je to její plné právo, zda je skutečně nudnou a šedivou stranou, rozhodnou při dalších volbách sami voliči. Co se týká vámi citovaného hnutí a jejich volebního programu, jedná se zřejmě o hnutí s původním názvem Brno +, které přesedlalo z původních lokálních brněnských zájmů v komunální politice na celoevropské kolbiště. I když sdružuje vědecké pracovníky, nevidím v jejich programu ani nic překvapivě nového, ani to, co by mohlo oslovit běžné voliče. Rozhodně to nebudou mít lehké, pokud nepřinesou do volebního boje něco pro voliče atraktivního. Proto by bylo lépe, kdyby se přidali k některé z již existující straně nebo ke hnutí, které by mohli posílit. Možná že nazývat věci pravými jmény se už dnes nenosí, ale já osobně jsem to vždy dělala, i když je pravda, že se mi to nevyplatilo.
Dokumentaristka Olga Sommerová se vyjádřila o volbách, že čím víc lidí k nim přijde, tím je to horší, protože většina není vzdělaná a své činy nedomýšlí. Demokracie je v tomhle prý tak trochu problém, ale bohužel s tím nejde nic dělat. Je vadou demokracie, že v ní mohou rozhodovat i „nevzdělaní“, jak lituje Olga Sommerová?
S vyjádřením paní režisérky mám určitě problém, i když ho lze interpretovat vícero způsoby. Pokud za bernou minci vezmu výklad, že svými slovy chtěla Olga Sommerová říci, že většina voličů je prostě hloupá, potom souhlasit samozřejmě nemohu. Kdo rozhoduje, že ten, či onen je hloupý a že by mu mělo být nejraději volební právo odepřeno, nebo kdo je tzv. lepší člověk? Demokracie je přece založena na volebním právu pro všechny. Vzpomněla si paní režisérka na to, jak dlouho trvalo, než měly všude volební právo ženy? Ty byly také hloupé? Právě pokud přijde k volbám co nejvíce lidí, extrémní názory se setřou. Na druhé straně lze její slova chápat i tak, že jí především vadí, když lidé své činy, tedy i to, komu dají volební hlas, nedomýšlejí. Ani to však není důvod s tím souhlasit, náš národ je národ vzdělaných lidí a já vím, že někdy názory prostých lidí jsou lepší než některých politiků, akademiků či umělců.
Psali jsme:
Z té tzv. kulturní fronty nebyla sama, kdo dal najevo znechucení nad tím, jak volí jeho spolustraníci. Režisér a producent Fero Fenič se svěřil, že se bojí o Česko a že si Čechy idealizoval. Z pohledu člověka z východního Slovenska byla pro něj Praha symbolem kultury. Domníval se, že český národ je vzdělanější než slovenský. „Pohled na český národ mi změnili sami Češi, když vidím, jak se vyvíjejí. Neváží si svobody, chybí respekt k lidskému životu. Vzdělaný národ si nezvolí počurávajícího se staříka,“ vyjádřil se jasně s tím, že se rozmýšlí, zda v této zemi chce zůstat. Lze se s takovým hodnocením ztotožnit?
Všichni to víme a denně jsme utvrzováni v tom, že společnost je rozdělena. Nejenom u nás, ale i v dalších, civilizačně nám blízkých zemích. Přinesla to dnešní doba a dění ve světě. Tak to prostě je. To rozdělení s sebou nese spoustu negací, hodně frustrací. Mnozí z příslušníků rozdělených stran mají nejen potřebu utvrzovat se ve svých názorech, ale je i veřejně ventilovat. V Česku se mi navíc nelíbí rozdělování společnosti na tzv. lepšolidi, jejichž názory jsou ty jediné správné, a na ty ostatní, kteří jsou buď pomýlení, špatní, nebo hloupí. K onomu výroku pana Feniče mohu vyjádřit jen politování nad tím, že se člověk, který v naší zemi našel prostor k výrazné seberealizaci, vyjadřuje o jejím nejvyšším představiteli takovým nedůstojným až infantilním způsobem. Také mi není jasné, z čeho usuzuje na to, že si nevážíme svobody, že nám chybí respekt k lidskému životu. S těmito názory a s takovou nechutí k naší společnosti by asi skutečně neměl v naší zemi zůstávat.
Fero Fenič tedy možná zamíří domů, kde byla zvolena hlavou státu Zuzana Čaputová, která bude zřejmě prezidentkou podle jeho gusta. Ještě před prvním kolem volby přijela do Prahy, kde se sešla s čestným předsedou a poslancem TOP 09 Karlem Schwarzenbergem. Natočili spolu video, na kterém Schwarzenberg říká: „Myslím, že už dozrál čas, aby byla zvolena žena. Ženy mají přece jen trošku lepší, pozitivnější myšlení. Kdyby byla na Slovensku zvolená prezidentka, tak by to byla změna nejen pro Slovensko, ale zároveň i pro celou střední Evropu.“ Souhlasíte s ním, že už jen to, že hlavou státu teď bude na Slovensku pět let žena, musí být nutně pro zemi pozitivní?
S tímto názorem lze v jádru jen souhlasit. Nejen jako žena, vědkyně a politička vím, jak se v běhu času jen pozvolna uvolňovalo místo k většímu prosazení se žen na exponovaných místech, nejen v politice, ale i v akademické sféře. U nás například Univerzita Karlova neměla nikdy rektorku, na druké straně Akademie věd ČR už má druhou předsedkyni. S panem poslancem souzním v tom, že čas k tomu, aby se nejvyššího úřadu v zemích střední Evropy také ujala žena, skutečně nastal. Zda je správné, že onou pomyslnou první vlaštovkou je paní Zuzana Čaputová, o tom nejsem zcela přesvědčena. Slovenskou politickou scénu dlouho sleduji. Prezidentská volba byla právě v této době a po proběhlých událostech velmi komplikovaná. Paní Čaputová se jako prezidentská kandidátka do všeobecného povědomí dostala před velice krátkou dobou, víme jen, že na ní nikdo neví nic kompromitujícího. Než začala prezidentská kampaň, tak ji drtivá většina nejen slovenských voličů, neřkuli lidí v naší zemi, neznala, neslyšela o ní, nic nevěděla o jejích postojích a názorech. Něco ze svých názorů a postojů paní Čaputová během kampaně prozradila, ale pro mne zůstala nepříliš čitelná. Rozhodli však slovenští voliči, my jim nemáme žádné právo mluvit do toho, koho si do čela krásného Slovenska zvolili.
Na Novém Zélandu došlo nedávno k teroristickému útoku, kdy pachatel zavraždil ve dvou mešitách celkem 50 lidí. Na sociálních sítích se objevovaly i výrazy typu, že by lidé ještě střelci rádi nosili munici. Ministr Hamáček ihned skrze sociální sítě upozornil, že policie nenávistné komentáře na internetu prošetřuje. O čem to svědčí? Jde o destrukci svobody slova, nebo o potírání rostoucí nenávisti ve společnosti?
Samozřejmě patřím do tábora těch, kteří teroristické útoky, ať už k nim došlo kdekoliv a kýmkoliv, odsuzují! Události ve městě Christchurch jen potvrdily starou pravdu, že násilí vždy plodí jen další násilí. Obávám se, že rostoucí spirála teroristického násilí již byla ve světě spuštěna a zastavit ji nebude vůbec snadné a nepodaří se to bohužel ani v nejbližší době. Přiznávám, že se bojím toho, že nejrůznější teroristické činy se budou v Evropě opakovat a nezbývá než se jim důsledně bránit. Ze strachu pramení i způsob, jak na zprávy o dalších útocích reaguje veřejnost a jak své mnohdy radikální názory prezentuje zejména na sociálních sítích. Není přitom vůbec jednoduché rozlišit, co je ještě názor a co přímá výzva ke konkrétním činům či skutkům. Pokud ministr vnitra říká, že policie nenávistné komentáře na internetu prošetřuje, věřím, že to má na starosti zkušený tým se značným všeobecným rozhledem, který posoudí, co je a co není možné svobodně ventilovat.
Obavy z násilí jsou nejvíce spojovány s nekontrolovanou vlnou migrace, která zalila Evropu nejděsivěji v roce 2015. Bývalý armádní šéf Jiří Šedivý v rozhovoru pro Reflex pronesl, že do Evropy bude chtít nová generace migrantů z Afriky, v důsledku čehož se evropská společnost radikalizuje pod heslem, že „násilí plodí násilí“. Lze s tímto pohledem souhlasit? A co by s tím měla Evropa dělat?
K tomuto tématu již bylo vyřčeno mnohé a já se k němu rovněž nejednou vyjádřila. Skutečnost, že v souvislosti s migrací z mimoevropského prostředí do Evropy dochází k eskalaci násilí především v zemích, kde se migranti usazují, už nikdo soudný nediskutuje. Je přitom stále dost těch, kdo s tím nesouhlasí. Také u nás existují politici a jejich uskupení, kteří se odvolávají na to, že u nás doma je strach z migrantů větší než jejich skutečný počet. Jenomže se to může rychle změnit a musíme být připraveni. Myslím tím, že musíme být připraveni a spojit se v tomto úsilí v celé Evropě, nemůžeme se tvářit, že se nás to ještě netýká. Rozhodně je třeba řešit problémy přímo v místech, odkud k nám migranti míří, a předcházet tak řešení problémů, se kterými se dnes potýkají země jako Francie, Německo nebo třeba Švédsko. Bohužel migrace zejména z afrických zemí problémem nejen je, ale bude a smysluplně řešit ho současná Evropa, tedy zejména Evropská unie, zatím neumí. Nezbývá než doufat, že blížící se volby do Evropského parlamentu přivedou do Bruselu nové politiky, kteří se do řešení tohoto problému pustí s vykasanými rukávy.
Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodla na kandidátce hnutí PRO Zdraví kandidovat v doplňovacích volbách do Senátu za obvod Prahy 9?
Především bych ráda uvedla, že je mi nesmírně líto, že senátorka Zuzana Baudyšová horní komoru Parlamentu ze zdravotních důvodů opustila. Znala jsem ji osobně, vedla s ní mnoho diskusí, sedly jsme si především lidsky, byly jsme obě pražské senátorky a často jsme řešily nejen celostátní, ale i pražské problémy. Jako ženě, která se pohybuje v oblasti vědeckého výzkumu, majícímu za cíl pomoci najít řešení závažných zdravotních problémů, mne proto dvojnásob mrzí, že my vědci a lékaři ještě neumíme s mnoha onemocněními, třeba s Parkinsonovou chorobou, poraněním mozku a míchy, mrtvicí a tak dále, s většími úspěchy měřit síly.
Je proto nezbytné stále pokračovat ve zdravotnickém výzkumu, v péči o nemocné děti a stárnoucí populaci, v péči o postižené lidi. Zuzana Baudyšová úspěšně vedla nadaci Naše dítě a cením si její práce v Senátu. Také proto se znovu ucházím o senátorský post. V předcházejícím souboji jsem však neměla šanci čelit mediálně a jistými společenskými kruhy vytvořené auře prezidentského kandidáta. Kdo mne ale zná, ví, že jsem žena, která se nevzdává. Do boje jdu tedy znovu. Opět budu doufat v přízeň voličů. Že to tentokrát bude v dresu hnutí Pro Zdraví a Sport, je proto, že lidé z něj za mnou přišli a kandidaturu mi nabídli. Chtěla bych zdůraznit, že nejsem členkou žádné strany ani hnutí, že vždy jednám a hlasuji podle svého nejlepšího svědomí a vědomí. Tak to v Senátu má být. Příležitost jsem tedy takříkajíc chytila za pačesy. Jak jsem řekla, nevzdávám se.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
