Kandidát na hejtmana Línek (KDU-ČSL): Jsme osvědčenou a rozumnou alternativou všech extrémů

Byl jste vůbec prvním hejtmanem kraje a i poslední čtyři roky jste se podílel na vládě v kraji. Co byste vyzdvihl z toho, co se vám podařilo?

V posledních čtyřech letech bezesporu transformace krajského zdravotnictví. Ztrátové „okresní“ nemocnice jsme sloučili do zastřešující organizace Nemocnice Pardubického kraje s jedním managementem a centralizovanými procesy, které umožňují koncepční řízení a společné nákupy zdravotnického materiálu. Byl to první – a nutno říct, že úspěšný – krok k další stabilizaci a rozvoji zdejších nemocnic, ke zvyšování kvality zdravotnické péče o občany kraje. V dlouhodobé perspektivě posledních 16 let od vzniku krajů bych rád vypíchl, že z Pardubického kraje, který mohl zpočátku někomu připadat jako popelka mezi českými regiony, se díky uvážlivému a koncepčnímu vedení stal jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících regionů střední a východní Evropy, jak vloni ostatně ve svém ocenění kraje konstatovalo i prestižní vydavatelství Financial Times.

Jak se podle vás kraj proměnil od doby, kdy jste poprvé překročil práh krajského úřadu?

Obrovským způsobem, hlavně v posledních několika letech, kdy se nám podařilo vyčerpat všechny přidělené evropské dotace. Když se rozpomeneme, jak ulice měst i venkov vypadaly před patnácti, dvaceti lety, je neuvěřitelný pokrok nepřehlédnutelný: opravené silnice, zateplené fasády škol a nemocnic, desítky milionů investovaných do technologií ve zdravotnictví i neuvěřitelný posun v systému sociální péče, který nám mohou jiné kraje závidět... Máme dnes jednu z nejnižších nezaměstnaností v republice, o čemž se nám před lety mohlo zdát, a naopak jednu z nejrychleji se rozvíjejících krajských ekonomik. Investují zde přitom hlavně firmy s vysokou přidanou hodnotou svých výrobků nebo s výrazným inovačním a tedy perspektivním potenciálem.

Jako 1. náměstek hejtmana jste byl v nynějším volebním období zodpovědný za zdravotnictví v kraji. Pardubické hejtmanství se už patnáct let od vzniku krajů snaží vyřešit hlavně ztrátové zdravotnictví. Po letech diskusí se však rozhoupalo k radikálnímu kroku a k letošnímu prvnímu lednu všech pět nemocnic sloučilo pod jedinou hlavičku Nemocnice Pardubického kraje. Domníváte se s odstupem času, že centralizace nemocnic byla krokem správným směrem? A především, jaké další kroky, pro zachování rozsahu a dostupnosti zdravotní péče jsou podle vás nyní potřeba?

Jak jsem již řekl, fúze pěti samostatných, ale menších a v řízení roztříštěných nemocnic do jedné byl nezbytný krok k jejich další stabilizaci. Spojené nemocnice už druhý rok nejsou ve ztrátě, a to i navzdory loňskému zvýšení platů zdravotníků o osm procent. Nutné už dokonce nejsou ani každoroční mimořádné vyrovnávací platby nemocnicím kvůli hrozbě insolvence, jež šly do stamilionových částek. V nejbližším období je pak třeba vybudovat centrální příjmy v dvou klíčových nemocnicích – v Pardubicích (zde včetně koncentrace akutních oborů do jedné budovy) a v Ústí nad Orlicí, což je investice vysoko přesahující miliardu korun. Připravujeme rovněž výstavbu nového psychiatrického pavilonu v pardubické nemocnici a další projekty. Zároveň je třeba jednotlivé nemocnice začít profilovat na určité specializace s celokrajskou působností.

Od plánovaného slučování škol jste nakonec ustoupili a problém s nedostatkem žáků a tím i drahého provozu středních škol zůstává nedořešen. Budete se chtít k tématu v příštím volebním období vracet, nebo jde podle vás o uzavřenou kapitolu? A jaké konkrétní řešení případně navrhujete?

Spíše než kontroverzní a mnohdy krátkozraké slučování středních škol se velmi se osvědčil projekt duálního školství, který klade důraz na aktivní spolupráci a součinnost škol, především těch technicky zaměřených, s budoucími zaměstnavateli. Firmy studentům nabízejí odborné praxe, stipendia a zajišťují si tak budoucí kvalifikované pracovníky. Školy od firem na oplátku získávají moderní vybavení. Tento způsob spolupráce vede i k většímu zájmu absolventů základních škol o obory, jež zápasí s nedostatkem studentů. Právě tudy vede cesta dalšího rozvoje školství. A do struktury školské sítě nemá smysl sahat do doby, než bude centrálně v Praze vyjasněn stabilní systém financování škol.

Kraj také dlouhodobě usiluje o výstavbu dálnice D35 napříč krajem, která by ho spojila s Evropou a přinesla ekonomický rozvoj. Naposledy se termín začátku stavby oddálil na rok 2017. Věříte, že se tak kraj konečně kýžené komunikace dočká? Co pro to hodláte jako případný hejtman udělat?

Bohužel se obávám, že kraj už v přípravě stavby D35 učinil vše, co mohl, dokonce vysoko nad rámec svých kompetencí, a nyní je hozená rukavice skutečně na státu, na jeho akceschopnosti a finančních možnostech. Kraj šel tak daleko, že v zájmu urychlení realizace uzavřel s vládou ČR memorandum ohledně přivaděčů k D35. Teď už musíme jen apelovat, tlačit, jezdit do Prahy na Ministerstvo dopravy a lobbovat. To děláme a intenzivně budeme dělat do té doby, než se dálnice D35 v kraji masivně rozestaví. V papírových prioritách Státního fondu dopravní infrastruktury D35 je.

Podle průzkumů svedou o vítězství v Pardubickém kraji vyrovnanou bitvu ANO, ČSSD a Koalice pro Pardubický kraj, jejíž základ tvoří KDU-ČSL. Jak vidíte vaše šance?

Domnívám se, že voliči ocení výsledky našeho šestnáctiletého úspěšného působení při správě kraje, který se ve srovnání s řadou jiných krajů velmi výrazně posunul kupředu. A Koalice pro Pardubický kraj, i když v prvních čtyřech letech ještě částečně pod označením Čtyřkoalice, byla vždy členem krajské vládní koalice. Myslím, že jsme osvědčeným a transparentním politickým subjektem nejen z pohledu voličů, kteří nechtějí politikaření, ale rozumnou a uvážlivou politiku, ale že jsme čitelní a solidní i pro naše minulé i současné koaliční partnery, a to ať z pravé či levé části politického spektra. V uplynulých čtyřech letech vládla na hejtmanství skutečně kooperativní atmosféra a odráželo se to i na bezkonfliktních jednáních krajského zastupitelstva. I opozice totiž musela uznat na jedné straně precizní připravenost většiny předkládaných materiálů. Na druhé straně pokud přišla s rozumnými návrhy, Rada Pardubického kraje se jimi vážně zabývala.

Proč by vám měli dát voliči přednost?

Nejsme ani napravo, ani nalevo, jsme rozumnou alternativou všech extrémů. Navíc, jak jsem podotkl, jsme osvědčenou alternativou. Klidnou, a přitom silnou. Naším hlavním mottem, a to nejen volebního programu, je sousloví: vize – slušnost – zodpovědnost. Jen je potřeba nám nejen fandit, ale k volbám v říjnu skutečně přijít a aktivní volbou nás podpořit.

Jak byste chtěl kraj rozvíjet v příštích letech? Co je nejvíce potřeba?

Vedle zdravotnictví, školství a rozvoje dopravní infrastruktury je třeba pokračovat v úspěšné transformaci sociální péče. Budování chráněného bydlení pro klienty z ústavů se ukázalo jako krok správným směrem, který od nás postupně přebírá řada jiných krajů. Sociální služby celkově chceme zaměřit v co největší míře na podporu rodin. Na další období zpracujeme krajskou koncepci rodinné politiky zahrnující i problematiku stárnutí populace. Musíme zatraktivnit programy pro sport mládeže, zvýšit investice do sportovišť a dále rozšiřovat sítě cyklostezek. Podpoříme šetrné hospodaření s vodou a budování zařízení pro její záchyt v krajině, protože sucho se začíná celoevropsky stávat ožehavým problémem. Stejně jako otázka bezpečnosti.

Jaké stanovisko zaujímáte k investici do nového letištního terminálu v Pardubicích kraji? Podle některých jde totiž o značné finanční riziko. Vyplatí se ho podstoupit?

Není to sice skutečně malá investice, ale vzhledem ke kýženému rozvoji Pardubic jako významného dopravního terminálu, propojujícímu i silniční, železniční a vodní dopravu, je skutečně nutný. Už dnes občas funguje pardubické letiště jako záložní pro pražskou Ruzyni a využívají ho každoročně desítky tisíc cestujících. Terminál zásadní měrou přispěje k tomu, aby se pardubické letiště stalo celoevropsky konkurenceschopným s mezinárodním provozem, aby se mu tím otevřely i nové možnosti rozvoje regionu v oblasti cestovního ruchu.

Jaký je váš názor na kontroverzní projekt zesplavnění Labe do Pardubic, potažmo i propojení s Odrou a Dunajem?

Jsem rád, že vláda nezařadila chráněné Slavíkovy ostrovy u Přelouče do evropských lokalit Natura, protože nahoru k Pardubicím je Labe splavné, od Chvaletic dolů také a zbývá obě části propojit. Na druhé straně projekt D–O–L je megalomanský a v situaci, kdy je Severní moře s Černým propojeno již v Německu kanálem Rýn–Mohan–Dunaj, je ekonomicky nezajímavý. Poptávka po něm nebude, na rozdíl od pardubického přístavu, kde by mohlo být překladiště na železniční koridor dále na východ.

Do května loňského roku jste zastával funkci místopředsedy KDU-ČSL. Jak byste ale hodnotil prvního muže strany? Jaký je Pavel Bělobrádek předseda?

Myslím, že od éry Josefa Luxe nejlepší, jakého naše strana v čele měla. Pavla velmi dobře osobně znám a několik let jsme úzce spolupracovali. Je to muž mladý, aktivní a bez klapek na očích. Myslím, že právě pod jeho vedením se KDU-ČSL opět vrací ztracená pozice silné středopravé zdravě proevropské strany, která v Česku v posledních letech chyběla.