Karlovarská hejtmanka Mračková Vildumetzová (ANO): Nesnáším plané řeči

Loni v létě jste se vdala, v zimě jste obhájila mandát předsedkyně Asociace krajů ČR. Je ale něco, co se vám naopak v uplynulém roce nepodařilo? Nebo jaké jsou vaše největší resty?

Rok utekl jako voda. Pro mne jako hejtmanku stále zůstává nejdůležitější komunikace s lidmi. Na pracovních výjezdech, díky kontaktu s lidmi se hned dozvím a především na vlastní oči vidím konkrétní problémy. Ty se pak okamžitě snažím řešit a dotáhnout do konce. Nesnáším plané řeči, kladu důraz na konkrétní činy a z každé dosažené věci mám velkou radost. Myslím, že v uplynulém roce se nám dařilo některé věci posunout, ať už jde o podpis smlouvy s BMW Group o výstavbě hypermoderního testovacího centra na Sokolovsku, o otevření pobočky policejní školy na ISŠTE v Sokolově, o otevření prvního pobytového hospice na území regionu. Otevřeli jsme první jesle, jejichž zřizovatelem je kraj, vyjmula se dálnice Karlovy Vary–Cheb z placených úseků, začalo se realizovat 15 kilometrů dálnice D6, obdrželi jsme 250 milionů dotaci na obnovu Císařských lázní. Snažím se vždy o to, aby za námi žádné resty nezůstávaly a mohli jsme se soustředit na nové úkoly. Pořád mi ale připadá, že řešení jsou pomalá a že je toho strašně před námi. Úkoly přicházejí ze dne na den, z hodiny na hodinu a jsou velmi různorodé.

Tím, že jste se rozhodla ponechat si mandát hejtmanky i poslankyně, jste porušila svůj slib nekumulovat funkce. Argumentujete tím, že jste nečekala tak velkou podporu od hejtmanů. Proč jste ale nerezignovala na poslanecký mandát?

Do parlamentních voleb jsem kandidovala z nevolitelného místa, chtěla jsem tím podpořit své kolegy. Vůbec jsem nečekala, že získám 7 000 hlasů voličů, což je historicky nejvíce v našem kraji. Přeskočila jsem na první místo, z našeho hnutí jsem z hlediska procentního podílu přednostních hlasů udělala druhý nejlepší výsledek hned za předsedou Babišem. Na jaře jsem proto oznámila, že odejdu z pozice hejtmanky, a byla jsem připravena to naplnit, slíbila jsem to rodině a především manželovi. Mnoho občanů mi však psalo, ať z pozice hejtmanky neodcházím, dokonce vznikla petice na moji podporu, a pak přišli hejtmani z Asociace krajů s požadavkem, abych asociaci nadále vedla. Před dvěma lety, když jsem kandidovala na pozici předsedkyně asociace, jsem získala v tajné volbě osm hlasů, nyní jsem obdržela 11 hlasů, a to již naše hnutí nemá post pražského primátora. Našim občanům jsem slíbila, že udělám všechno, aby náš kraj byl více vidět, slyšet a prosadil se. A to z pozice poslankyně a šéfky Asociace krajů mohu daleko více naplňovat.

Ve funkci hejtmanky jste od letošního roku jako neuvolněná se čtyřicetiprocentním platem. Proč jste ale k takovému kroku přistoupila až nyní? Přece jen jste se podílela i na přípravě zákona, který výši odměn u politiků zastávajících více funkcí snižuje.

Protože jsem myslela, že skončím daleko dříve. Nejdříve byla dohoda do léta, pak do voleb, pak do konce listopadu, poté přišlo jednání 9. listopadu, kde mě ale kolegové hejtmani vyzvali, abych pokračovala ve funkci předsedkyně Asociace krajů další dva roky. Předseda Asociace krajů nicméně musí být hejtman, není možné, aby tuto pozici zastával jiný člen zastupitelstva. Proto jsem se nakonec stala historicky první neuvolněnou hejtmankou a budu nadále bojovat za náš kraj. Vím, že pro občany je rozdíl mezi uvolněnou a neuvolněnou funkcí obtížně pochopitelný, nicméně zůstávám tedy hejtmankou, ale s podstatně nižší odměnou. Myslím, že je to tak správné a spravedlivé právě proto, že zatím neplatí novela zákona, kterou jsem předložila a která by výši odměn u politiků kumulujících funkce snižovala automaticky.

Jestliže jsme u odměn. Jak informoval deník Forum 24 v minulosti, jste si jako starostka Horního Slavkova vyplatila desetitisícové částky za práci, která však byla vaší povinností. Můžete se k tomu vyjádřit?

Samozřejmě, vyjadřovala jsem se k tomu již mnohokrát. Nic jsem si sama nevyplatila a nikdy bych si na to ani nedovolila pomyslet. Mimořádnou odměnu mi navrhlo a schválilo zastupitelstvo, což bylo plně v souladu se zákonem o obcích, jak ostatně konstatoval dozorový orgán Ministerstva vnitra. Bylo to po mém sedmiletém působení ve funkci starostky, kdy jsem pro Horní Slavkov dnem i nocí dýchala a mnoho věcí se povedlo. Vnímám proto tyto články jako součást politického boje, to víte, ženskou, jako jsem já, se snaží řada mužů očernit.

Podle průzkumů veřejného mínění se jako hejtmanka těšíte velké oblibě u občanů. Ačkoliv jde ještě o předčasnou otázku. Uvažujete, že byste mandát hejtmanky příští rok obhájila? Nebo jaké jsou vaše politické ambice?

Podpora občanů našeho Karlovarského kraje mě velmi těší, vážím si každého milého slova, každé zprávy a dopisu, kterým mě lidé podporují, vždy mě to motivuje k dalším výkonům. Ale uvažovat o příštích krajských volbách je rozhodně předčasné. Práce pro kraj mě opravdu naplňuje, když se daří věci řešit a dotahovat do konce. Jsem ráda, že mohu lidem pomáhat. Na druhou stranu mám rodinu a ta je právě tak důležitá. Chceme s manželem společnou rodinu a on vidí, v jakém shonu a stresu každodenně jsem, a i já mám občas pocit, že se tímto způsobem nedá žít donekonečna.

Jaký bude pro Karlovarský kraj rok 2019?

Opět hektický a plný práce a úkolů. Chceme konečně zahájit obnovu národní kulturní památky Císařské lázně v Karlových Varech, dokončit přestavbu karlovarské porodnice, otevřít pobočku střední vojenské školy v Sokolově a završit revitalizaci chebské nemocnice, začít s projektem domova se zvláštním režimem a tak bych mohla pokračovat. Věřím, že se i díky kraji bude našim lidem u nás žít lépe a že budou spokojeni.

Zmínila jste Císařské lázně. Kraj získal stavební povolení na rekonstrukci těchto lázní, a bude tak moci brzy vyhlásit novou soutěž. Samotná rekonstrukce by pak měla začít v létě. Jste optimistka? A zejména, kdy by podle vás mohla být dokončena?

Musím být optimistka, bez víry, že se podaří zahájit konečně opravy Císařských lázní, bych nedosáhla toho, že dnes máme pravomocné stavební povolení bez podmínek, které by bránily pokračování příprav revitalizace. A ještě navíc Ministerstvo kultury schválilo investiční záměr a díky tomu bychom měli získat dotaci ve výši 250 milionů korun. Od roku 2006 různé krajské politické reprezentace mluvily o tom, že je třeba chátrající památku opravit, ale nic se od té doby neudělalo, oprava ani nezačala. Pevně věřím, že v letních měsících opravu zahájíme a plánovaná revitalizace by měla trvat zhruba tři roky.

Asociace krajů navrhuje zavedení bodové hranice pro přijetí na střední školy, takzvané cut-off score. Slibujete si od toho snížení počtu neúspěšných maturantů, neboť by se na školu dostali jen ti nadanější. Zbytek by šel na učňovské obory. Znamená to, že tím zpochybňujete současný systém příjímacích zkoušek? A je podle vás namístě, aby kraje rozhodovaly o vzdělání žáků či do něj zasahovaly? Podle jakého kritéria by byla hranice stanovena? A zejména, jakým způsobem by opatření vyřešilo problém se snižující se úrovní vzdělání na středních školách? Není příčina již v základním vzdělávání?

Toto téma má v asociaci primárně na starosti pan profesor Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje. Já takzvané cut-off skóre vnímám jako motivaci k píli a učení. Z údajů CERMAT za uplynulý školní rok vyplynulo, že u maturitních zkoušek bylo neúspěšných (nebo se k maturitám nedostavilo) v prvním kole celkem 36 procent maturantů. Jak jsem se měla možnost seznámit se závěry školní inspekce, příčinou neúspěchu u maturitních zkoušek se staly vysoké absence žáků, malý zájem o obor a chybějící motivace. Tato data osobně považuji za alarmující a není možné je nečinně přehlížet. V současnosti je stanovení podmínek pro přijetí žáků na každé ředitelce či řediteli střední školy, přičemž kritéria se značně liší. Školy přijímají mnohdy žáky, kteří v testech zcela propadli, neznají základní učivo ze základní školy a nemají pro studium na střední škole předpoklady. Je to podobné, jako kdyby autoškoly prodávaly na potkání řidičské průkazy bez ověření pravidel silničního provozu, bez ostrého testu řidičských dovedností a pak se divily, proč je tak vysoká nehodovost. Když řidiči neznají pravidla a neumějí řídit, také je nepustíme na silnice. Jestliže nemáte dostatečné základní vzdělání, těžko můžete na něčem stavět na střední škole. Kraje nechtějí dál nečinně přihlížet, jak se stupňuje migrace studentů mezi školami. Jak se s námi soukromé školy přetahují o studenty. Jak nahodile vznikají obory s „atraktivními názvy“, ale obtížným uplatněním absolventů v praxi. Také proto chceme minimální bodovou hranici pro přijetí ke studiu zavést s tím, že musí platit pro všechny školy, tedy i školy soukromé.

Jak již bylo naznačeno v úvodu, částečně jste upřednostnila mandát poslankyně, který zastáváte ,,na plný úvazek“. Na čem jako poslankyně aktuálně pracujete?

Jako poslankyně pracuji na mnoha věcech, které jsou spojeny s mojí pozicí ve výboru pro veřejnou správu a v rozpočtovém výboru, kam se samozřejmě promítají moje praktické zkušenosti z působení ve funkci starostky a hejtmanky, ať již jde o zákon o střetu zájmů, zákon o ochraně osobních údajů, daňové zákony, kde se podařilo s Ministerstvem financí dojednat vyjmutí ustanovení tzv. dotace k ceně, což by mělo obrovské dopady do rozpočtu měst, obcí a krajů; zákon o volbách. Ráda bych připomněla i zákon o obcích, tedy řešení zmiňované kumulace odměn nebo otázku přímé volby starostů. Připravuji také tzv. administrativní balíček, což by byl soubor novelizací zákonů, ze kterých by se vyjmula ustanovení agend, které se na úřadech a ministerstvech dělají a jsou k ničemu; nikomu neslouží, jen zaměstnávají úředníky a zvyšují administrativní zátěž. Podle mne nemůžeme stále přidávat občanům, firmám či samosprávám další a další povinnosti. Doba se mění a mnoho věcí se dnes dělá duplicitně, zbytečně, bez jakéhokoliv přínosu a efektivity!

Jak se jako zákonodárkyně snažíte přispět ke komplexnímu řešení sociálních problémů občanů, které jsou pro tento kraj tak příznačné?

Přestože nejsem členkou sociálního výboru, zákony a další opatření v této oblasti bedlivě sleduji a připomínkuji. Konkrétní problémy řeším přímo s ministryní práce a sociálních věcí a ministryní pro místní rozvoj. Náš kraj velmi trápí „obchod s chudobou“ a zneužívání doplatku a příspěvku na bydlení. Na této věci aktuálně intenzivně spolupracují oba resorty, které k tomu ještě přizvaly Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jde o to, aby na nájem a podnájem více bytů byl nutný živnostenský list a takové byty – provozovny pak musely splňovat veškeré hygienické, požární a bezpečnostní předpisy. Zároveň Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje na mapě, kde bude stanovena maximální výše nájemného, která je v místě obvyklá a která by pak byla základem pro uplatňování nároků na dávky cestou úřadů práce.

Otázka na závěr. Blíží se únorový sjezd hnutí ANO. Prozradíte nám, zda budete chtít svou pozici v předsednictvu hnutí obhájit?

Prozradím. Na tuto pozici jsem opět dostala nominace na další období jak z našeho kraje, tak i dalších regionů. Konečné rozhodnutí však bude mít celostátní sněm, který se koná 16.unora.