Přibývá záměrů na vytvoření nových politických subjektů. Začít můžeme mediálním magnátem Jaromírem Soukupem, který oznámil vznik nového hnutí a už shání na Moravě podpisy. Lze List Jaromíra Soukupa brát vážně, nebo je to ztráta času o tom mluvit? Může být přínosem? Zaujal vás pan Soukup něčím?
Jak jsem zaznamenala první reakce lidí na LIST Jaromíra Soukupa, brát vážně jej sice můžeme, ale hnutí absolutně nezaujalo. Lidé podle mého názoru mají nových politických subjektů zakládaných starými tvářemi dost. Musel by se zjevit nový politický talent typu maďarského Orbána (tím neříkám, že je Orbán bezchybný, jen to, že je politický talent), pak snad by procitli. Lidé jsou politikou poslední roky otráveni, a nelze se jim ani moc divit. Kašlou na ni, a k volbám i proto chodí jen půl národa. Smutné.
V médiích se nyní hojně propírá skutečnost, že Jaromír Soukup má obří dluhy v řádech stovek milionů korun. Jeho firmy často končí ve ztrátě, jak si všimla například Česká televize. Je to pro Soukupa problém, který jej může stáhnout ke dnu?
Těžko říct, jak se věci mají, když to člověk nevidí na vlastní oči. Pokud jsou informace ČT pravdivé, pak má pan Soukup vážný problém. Chce-li jej řešit politikou, je to špatná volba. Pro něho, i pro voliče. Ale s ohledem na mizivé procento naděje úspěchu jeho hnutí, nás to může nechávat klidnými.
Nastává oživení také řekněme na liberálně proevropské straně politického spektra, své hnutí zakládá končící europoslanec Jaromír Štětina, zkusit štěstí plánuje i jeho kolega z evropského parlamentu Pavel Telička. Mají podobné šance jako Soukup? Jak se díváte na jejich záměry?
Na všechny tři projekty se dívám velmi skepticky. Jak jsem uvedla výše – nová hnutí se starými tvářemi nemají podle mého názoru v ČR šanci. Lidé cítí pochopitelně kalkul, nejsou hloupí. Dnes by měl šanci nový, dynamický čtyřicátník, padesátník, dobrý ve svém dosavadním oboru, který se nijak výrazně nezapletl s nikým ze současné garnitury. To není ani jeden z pánů. Soukup se profiloval výrazně, až prvoplánově, vedle prezidenta Zemana, a svou až trapnou všudypřítomností v TV si udělal medvědí službu, a navíc dnes prosakující informace o dluzích apod., mu rozhodně nepomohou. Pavel Telička je schopný muž, ale své angažmá v politice rovněž překombinoval svým přebíháním sem a tam. Pan Štětina by měl jít dle mého názoru už do politického důchodu. Z mého okolí ho nechápe už nikdo, je to člověk, který žije ve vlastním světě, který je na míle vzdálen světu českých voličů. Jak pan Telička, tak pan Štětina potřebují svůj subjekt, protože nemají za koho kandidovat, a velmi kandidovat chtějí. S námi normálními lidmi nemá jejich snaha nic společného, všichni tři myslí jen na sebe.
Přidejme ještě další apel nebo úvahu o vytvoření nějakého dalšího politického subjektu. Filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa se domnívá, že protestní energie už je ve společnosti dost, a proto je správná doba na nové Občanské fórum. Plán představil pro Seznam Zprávy. Čím si vysvětlujete, že je těch snah ať už o založení nějaké strany nebo hnutí tolik?
(Úsměv). Zakládání nových hnutí a stran není nic špatného. Jenže to by kolem nesměla být právě ta stará jména. To lidi unavuje, až štve. A nové Občanské fórum? Já ho pamatuji, a proto říkám – zapomeňte. Pan Kroupa soudí podle Prahy a jejích kaváren, mohu ho ujistit, že mimo Prahu žádné výrazné protestní pocity nejsou. Nové Občanské fórum je úplný nesmysl. Lidé dnes štve politika obecně, protože v ní máme řadu nestandardních věcí, které by v jiných zemích patrně nebyly myslitelné, ale že by vyšli masově do ulic? Na to má každý dost svých starostí. A nestandardní věci tu máme proto, že klasické strany po listopadu těžce zklamaly, a horko těžko budou nacházet zpět důvěru – mluvím zejména o ODS a ČSSD. Už vícekrát jsem vyslovila, že raketový vzestup ANO nebyl způsoben ani tak genialitou tohoto hnutí, jako spíše tragickým obrazem těch ostatních, kteří si mysleli, že to mají na věčné časy a nikdy jinak. A tento stav, bohužel, snad až na ODS, která pozvolna vstává z popela, trvá. Chce to zkrátka nový politický talent, který získá popularitu a s ní i podporu, kterou to tu převálcuje. Zatím tu ale takový talent nevidím. Snad opět mimo ODS – ta, pokud postaví do čela Klause juniora, by mohla být tím dravcem. K tomu ale zatím nemá holka odvahu, neb převažují ambice jiných, takže uvidíme.
Milan Kundera je jednou ze zhruba třech desítek významných osobností, které připojily svůj podpis k manifestu varujícím před nástupem populismu. Umělci mají obavy z Brexitu a z květnových evropských voleb. Může s jejich výsledkem podobné snažení zamíchat?
Pan Kundera je skvělý spisovatel, ale to je vše. Ani jiné apely umělců neberu příliš vážně, a musím říct, že s řadou z nich velmi výrazně nesouhlasím. Jsou plné frází, gest, velkých slov, ale neřeší nic. Já na rozdíl od nich nemám obavy z Brexitu, ani z evropských voleb, to jsou totiž už jen důsledky toho, z čeho bychom měli mít obavy doopravdy. Mám tedy obavy z příčin toho všeho – EU vedou neschopní lidé, v jedné z funkcí je dokonce potácející se alkoholik, v jiné člověk bez standardního vzdělání, a tito politikové druhé až čtvrté ligy neumějí čelit ničemu – invazi imigrantů, která Evropu neskutečně ohrožuje, nevědí si rady s podvádějícími členy typu Řecka, neumějí udělat krátký proces s Polskem a jeho potravinami, křiví se evropský trh tak, že naše chovy jsou zavírány, aby se mohlo vozit maso zvenku, o dotační politice nemluvě, zkrátka podle mne se blíží doba, kdy vyslovíme spolu s železnou Margaret – EU byl krásný, ale utopistický projekt, který je odsouzen k zániku. Z EU se stal bohužel moloch, kde fráze a úředničina převážily nad zdravým rozumem a jasnou vizí. Ať se nám to líbí, nebo ne. Pokud jde o EU, jsem velký kritik a velký skeptik. A umělci, ať se raději věnují umění, a neškolí nás. Máme taky oči, uši, mozek.
Psali jsme:
Jak byste si představovala dobrý výsledek voleb do Evropského parlamentu?
Použiji bonmot: Neznám takový. Ale pokud bych se měla a budu rozhodovat, koho volit, protože k volbám poctivě chodím, budu vybírat ze subjektů, v nichž budou v čele tvrdí kritici současné EU, kteří si nebudou brát servítky, a kteří proto neschopnost nazvou neschopností, opilce opilcem, a nebudou se tajit záměry současnou podobu EU rozbít a předělat směrem k efektivitě a zdravému rozumu. Evropská spolupráce je krásná věc, tu podporuji všemi deseti, ale právě proto je mi cizí současná EU, která nedělá nic z toho. Vždyť už jen sólo akce Merkelové v podobě otevření hranic přistěhovalcům, které nás všechny ohrozily, a současný duální pakt Německo – Francie je důvod pro rozpuštění EU. Tým nemůže fungovat tam, kde jednotliví členové hrají sólo, bezohledně k ostatním. Tedy jsem pro EU, ale ne pro EU v této podobě a s těmito představiteli.
„Musíme bojovat za evropskou myšlenku, jinak se budeme dívat, jak mizí pod vlnou populismu,“ vyzývá v textu francouzský filosof Bernard-Henri Lévy. Zároveň označuje ty, kteří nechtějí společný evropský projekt, za „žháře duše a ducha“. Nepřispěje podobné nálepkování spíše k další polarizaci názorových proudů?
Víte, co mne napadá? A omlouvám se za to. Kecy, kecy, kecy. Chceme evropský společný projekt, řekla bych onomu filozofovi, ale to by ho nesměli pohřbívat lidé typu Macrona, kterého má právě Francie dnes v čele. Evropští lídři jsou tragédie. A doplácí na ně právě ta evropská myšlenka, která sama o sobě je skvělá. Jen ji nesmí realizovat sebestřední egoisti s diktátorskými sklony.
Francie a Německo podepsaly smlouvu o společném partnerství. Oba státy budou vystupovat jako jeden celek v obranné a zahraniční politice a koordinovat své postoje v rámci EU a NATO. Jedním z bodů partnerství je snaha začlenění Německa do Rady bezpečnosti OSN coby stálého člena. Jakou šanci budou mít ostatní státy takový blok přehlasovat? Co to vlastně pro nás znamená?
Považuji uzavření duálního paktu Francie a Německo za začátek konce současné EU. Respektive za vzkaz obou velmocí nám ostatním – kašleme na vás.
„Ani Německu, ani Francii se Evropu ovládnout nepodařilo, ač se o to Hitler a Napoleon snažili. Nedaří se to ani EU. Že by mohlo uspět Frankoněmecko? Na rozdíl od počátku 19. století a poloviny 20. století bychom si na ambice tohoto typu měli dát velký pozor,“ komentuje snahy Německa a Francie exprezident Václav Klaus. Co vy na to?
Ve své podstatě s tím souhlasím. Tento pakt je výsměchem ostatním členům EU, a výrazem neuvěřitelného sobectví a snahou o přivlastnění si Evropy dvěma bezohlednými hráči. Co dodat... Ušlechtilost myšlenky EU je v háji, jako dáma to nemohu říct jadrněji, i když to mám na jazyku. A ambice těch dvou opravdu považuji za nebezpečné. Dnes, kdy nám EU vzala hodně ze svobody našeho národního rozhodování, hrozí, že jejím prostřednictvím nám bude vládnout toto dvojuskupení. Otázka je – nebyl to cíl od počátku? To až zamrazí.
Minulý týden se velmi vyhrotila atmosféra ve Sněmovně. Poslanec SPD Lubomír Volný měl svého kolegu z ČSSD Jana Birkeho vyzvat slovy „Pojď ven“ ke konfrontaci. Zdá se, že debata byla vzrušená z obou stran. Jiný poslanec za SPD Lubomír Španěl tvrdí, že na Volného v reakci na jeho výrok křičeli poslanci Pirátů „Hajzle!“. Václav Klaus mladší pro změnu řekl, že Volného výroku předcházely urážky na jeho adresu. Co k tomu říci?
Co chcete říct k úrovni nula? Toto by si nedovolil žádný zastupitel, žádný starosta na malé obci. Máme zkrátka tam nahoře reprezentaci, jakou jsme si zvolili, a bude taková, dokud ji volit budeme. Až na výjimky, neboť i ty tam jsou, říkám, že ve Sněmovně je dnes čtvrtá cenová, protože ta první až druhá na kandidátky nechce. A ani se nedivím. Kdo by tam probůh z civilizovaných komunit šel? Tedy jsme v začarovaném kruhu. Schopní a slušní do Sněmovny nechtějí, protože se tam děje toto, a toto se tam děje proto, že tam ti schopní a slušní nejsou. Chce to prostě ten talent, který všechny převálcuje, a udělá tam pořádek. Nebo jiný volební systém. Senát je už například jiná liga, ale také ti lidé musí jinak ve volbách uspět. Jako osobnosti, ne jako partaj.
Kdo je tím vlastně vinen? Co s tím lze dělat? Nedostáváme se tím pomalu na úroveň smutných záběrů z některých východoevropských, afrických, či arabských parlamentů, kde se poslanci uráží, vrhají po sobě věcmi, případně se i fyzicky napadají?
Bohužel, ano. Co jsme si zvolili, to máme. S nadsázkou říkám: Posilme samosprávu a regiony, a ty tam nahoře zavřeme, ať se bijí a urážejí, ale hlavně ať nechají nás dole v klidu žít a pracovat pro tuto zemi. Protože to, co se děje dnes ve Sněmovně, je vším, jen ne prací pro tuto zemi. A viník? Strany, které takové lidi dávají na kandidátky, a voliči, že je přesto volí. Otázkou je, zda ale máme vůbec z čeho vybírat. A vracím se k myšlence – čekání na nový, politický talent. Nic veselého, že?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
