Komunistka a šéfka exmuslimů v Německu: Žádný muž tady nesmí ženy bít a znásilňovat

26. 1. 2016 4:49

ROZHOVOR Vladimir Putin pomáhá Íránu a jeho barbarskému režimu. Barack Obama zase pomáhá islamistům na druhé straně. Oba pak o lidských právech nestoudně mlčí. Takto se vyjadřuje Mina Ahadi, zakladatelka německé Centrální rady exmuslimů. Proti trestu smrti a kamenování začala bojovat poté, co byl manžel, též politický aktivista, v Íránu popraven v den výročí jejich svatby.

Komunistka a šéfka exmuslimů v Německu: Žádný muž tady nesmí ženy bít a znásilňovat
Foto: Archiv MA
Popisek: Lidskoprávní aktivistka žijící v Německu Mina Ahadi

Je chování německé kancléřky Angely Merkelové, která zve do Evropy další migranty, správné?

Merkelová nezvala další a další uprchlíky. V kritické situaci ukázala, že má srdce, a řekla, že uprchlíci mohou přijet. Mohla také říct: „My budeme střílet, nebo necháme všechny zemřít.“ Uprchlíci jsou oběťmi diktátorských režimů, války a nejistoty. Tisíce uprchlíků umírají cestou, a když Merkelová zareagovala humánně, dostala se pod obrovský tlak. To není správné. Člověk se nemůže stále odvracet. Nemůžeme všechny hranice zavřít a v klidu žít, když každý den islamisté zabijí stovky lidí. To už není možné. Jsem pro humánní politiku pro uprchlíky a kritizuji vlády EU, když opakovaně prohlašují, že nemohou vůbec nic dělat. To je nelidské.

Evropou nyní velmi rezonují zprávy o sexuálních útocích na ženy ze strany migrantů kolem silvestra v Německu, například v Kolíně nad Rýnem. Co si o takovém chování myslíte a nemůže to zcela zničit dnešní spíše prouprchlickou politiku evropských mocností?

To, co se stalo v Kolíně na silvestra, je neuvěřitelné a je to nová dimenze násilí na ženách. Má to co dělat s patriarchální kulturou islámu a také s islamistickým hnutím, které je proti svobodě a emancipaci. Hází to velmi špatné světlo na všechny uprchlíky a napomáhá pravicovým extremistům.

Jakým způsobem by mohl být vztah mužů z muslimských zemí, kde vyznávají patriarchální kulturu, vůči ženám kultivován?

Myslím si, že všichni muži z takzvaných islámských zemí nejsou násilníci nebo obránci starých pořádků, tvrdě potírající ženská práva. A ti, kteří takoví jsou, by měli vědět, že tady v Německu nesmí žádný muž ženy ponižovat, bít nebo znásilňovat. Tady existují zákony a tradice. Tady lidé za práva žen bojovali a některé věci změnili. Každý uprchlík se to musí naučit a akceptovat. Integrace a zákony by nám měly pomoci.

Proč jste vytvořila německou Centrální radu exmuslimů?

Centrální rada exmuslimů je organizace, kterou jsme založili v roce 2007, protože jsme byli proti jedné z islámských konferencí. Německá vláda spolu s islámskými organizacemi a Centrální radou muslimů totiž uspořádaly islámskou konferenci, která definovala čtyři miliony lidí jako muslimy a prohlásila, že s těmito organizacemi provede integraci. To bylo špatně. S imámy, Moscheebau (výstavbou mešit) a islamisty nelze uskutečnit úspěšnou integraci. Právě naopak. Mladí lidé se radikalizovali a máme tu paralelní společnost. Islamisté teď mají velký vliv a v podstatě zvítězili. Nicméně my jsme pro sekularismus, proti šátkům na hlavě u dětí ve škole a tak dále. Jsme proti burce. Chceme se všemi lidmi v Německu žít v míru.

Jaký je váš budoucí scénář pro Evropu?

Myslím si, že žijeme v situaci, kdy kapitalistický systém způsobil velmi mnoho bídy a problémů. Na jedné straně máme internet a sociální média, která nám pomáhají. Na té druhé už máme sedmatřicet let co dočinění s politickým hnutím, které nazýváme politický islám, a toto hnutí celosvětově zapříčinilo mnoho problémů. Přináší každý den teror, porušování ženských, potažmo lidských práv a nejistotu.

Pokud se tento politický islám týká hlavně lidí v islámských zemích, mohou všichni pomoci. Když tedy z Íránu odejde islámský režim, jde o východisko z kritické situace. Evropa se z mého pohledu musí s těmito problémy vypořádat a nastolit jinou politiku. Žádná spolupráce s terorizujícími režimy, ale zintenzivnění spolupráce s občanskými, dělnickými a ženskoprávními hnutími. Co se týče lidí, jsem optimistka. Když táhneme za jeden provaz, jsme silní.

Jak jste se stala komunistkou? Jde o tradici v rodině, po přečtení děl Marxe či Lenina, nebo z jiného důvodu?

Bylo mi kolem osmnácti let, když jsem přečetla Karla Marxe. Žila jsem v Íránu a kritizovala šáhovu vládu. Jako studentka jsem poznala levicově orientovaná hnutí, která byla velmi aktivní. Jako patnáctiletá dívka jsem přestala být muslimkou, později jsem se stala materialistkou. V průběhu času pak komunistkou, protože jsem kritizovala celý systém. Nikdy jsem neměla ráda Sovětský svaz, Stalina a jiné vrahy. My jsme v Íránu měli humanistický a praktický komunismus. Učila jsem se od Marxe, Lenina a také od známého íránského marxisty Mansoora Hekmaty.

V současnosti přestaly platit sankce uvalené na Írán. Jak vůbec vnímáte politiku sankcí?

Myslím si, že sankce, které se týkají potravin a léků, jsou špatné a lidé jimi trpí. Ale v Íránu je hlavním problémem vražedný režim, který si bez ohledu na sankce vzal miliony lidí za rukojmí a dává miliardy dolarů teroristickým organizacím. A tím celý region zneklidňuje.

Co si myslíte o disproporcích, kdy se v Izraeli či Saúdské Arábii lidská práva porušují, přičemž tyto země sankcionovány nejsou. Nejde o klasický zákon džungle, tedy zákon silnějšího? Nejde o jakýsi elitářský výběr USA a zemí ze Západu, při němž je spravedlnost slepá?

USA, EU, takže i Německo, jsou součástí našich problémů. V Íránu, Iráku a Afghánistánu jsou islámské barbarské režimy. Západní vlády přitom islamistům pomáhaly; a co se týká porušování lidských práv, doteď mlčely. Mlčely ohledně kamenování, poprav a porušování práv žen v Íránu a Saúdské Arábii. Dnes pomáhá Putin Íránu a jeho barbarskému režimu. Obama zase pomáhá islamistům na druhé straně. Oba pak o lidských právech nestoudně mlčí. My jsme proti válce a proti spolupráci s diktátory. Myslíme si, že sekulární a humanistická hnutí by měla dostat pomoc. Boj za spravedlnost by prostě měl být vidět.
 

Kdo je Mina Ahadi
Narodila se v roce 1956 v íránském Abharu a stala se členkou tamní komunistické strany. Je občanskoprávní aktivistkou, která bojuje hlavně proti trestu smrti a kamenování. Její manžel, rovněž politický aktivista, byl popraven na výročí jejich svatby. Stará se o dvě dcery. Také je zakladatelkou německé Centrální rady exmuslimů, což je organizace osob bez vyznání, které byly muslimy či pocházejí z islámských zemí. Rada byla založena v roce 2007, má více než sto členů a pobočky ve Velké Británii, Nizozemí a Skandinávii. Tehdy dostala Ahadi v Británii cenu Sekularista roku. Nicméně kvůli výhrůžkám smrtí žila po určitou dobu pod policejní ochranou.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Navrhl bych Merkelové, aby se vykašlala na proporodní opatření. Muslimové nás stejně přečíslí. Evropa bude muslimská, tak to prostě bude, myslí si Kubera

17:55 Navrhl bych Merkelové, aby se vykašlala na proporodní opatření. Muslimové nás stejně přečíslí. Evropa bude muslimská, tak to prostě bude, myslí si Kubera

ROZHOVOR Senátor za ODS Jaroslav Kubera tvrdí, že čistky v Turecku mohou být výsledkem, jakým způsob…