Policie chce stíhat poslance Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka v kauze firmy Čapí hnízdo. Babiš opakuje, že jde o poslední zoufalý pokus systému a tradičních politiků ho zlikvidovat. Co si vy myslíte o načasování policejního stíhání?
Celý projekt Čapího hnízda je od počátku spojený s pochybnostmi, pokud jde o čerpání evropských peněz. To, zda byly čerpány v souvislosti s pravidly, prošetřují nejen české orgány, ale také OLAF. A když situace došla až tak daleko, působili bychom jako republika nedůvěryhodně, pokud by Čapí hnízdo neprošetřovala naše policie a státní zástupci. Je v zájmu celé společnosti včetně Andreje Babiše a pana Faltýnka nechat nezávislé orgány konat. Zda je to pár měsíců před volbami nebo po volbách, to je irelevantní. Je potřeba šetření nechat volný průběh a státní zástupce a policii nechat dělat, co mají. Je nešťastné zpochybňovat instituce, které jsou povolané a mají vyšetřování v popisu práce.
Bezpochyby z toho máme a budeme mít ve světě ostudu. Už dnes jsme některými považováni za zemi mezi Ukrajinou, kde vládnou oligarchové, a Berlusconiho Itálií. Berlusconi neustále chodil k soudu a my jsme se ve vnímání Evropanů dostali do stejné ligy. Je v celospolečenském zájmu případ, podle principu padni komu padni, dotáhnout do konce. Jedině tak se může jak Andrej Babiš, tak my jako Česká republika před sebou samými i před Evropou očistit.
Ale je to věc stará deset let, jak stále připomíná Andrej Babiš. A teď jde o volby. Voliče vše staví do velmi rozporuplné situace. Teď se budou rozhodovat, čemu věřit, nic není jistého, nebudou mít v ruce fakta…
S tím se nedá nic dělat, případ do voleb nebude dotáhnut do konce. Těžká rada. Pan Babiš bude tvrdit, že se ho „všetci, co kradnů“, snaží zlikvidovat, jak to bylo prý od počátku, co vstoupil do politiky. Na druhé straně je v jeho podnikání řada pochybností, které je potřeba prošetřit v zájmu všech. Situace není lehká pro nikoho, ale nacházíme se v ní. Znovu říkám, v podobné situaci byl italský volič, který se rozhodoval o Silviu Berlusconim.
A váš odhad? Projeví se kauza na přízni voličů? Ztratí Babiš, nebo ne?
Těžko říci. Skalní přívrženci mu budou věřit, že je oběť systému a že se ho „někdo“ snaží zničit, další těmto příběhům věřit nebudou. Jaký bude poměr, to nedovede odhadnout nikdo.
Pojďme k zahraniční politice. Mezi USA a KLDR eskaluje napětí. V polovině srpna bude mít severokorejská armáda údajně hotový plán na odpálení raket do moře u amerického tichomořského ostrova Guam. Havaj se jako první americký stát plošně připravuje na možný jaderný útok ze strany Severní Koreje. Někteří vojenští analytici se už ani neptají, zda vypukne třetí světová válka, ale kdy. Je potřeba vést takovou diskusi?
Třetí světová válka? To určitě ne. Často se v této souvislosti přehání a zveličuje problém terorismu, ale kvůli terorismu vůbec ne. A kvůli chování států? Vzpomeňme si na korejskou válku 1950-53, ve které byly angažované mocnosti – a žádná světová válka nevznikla. Zažili jsme Vietnam, kde opět byly zaangažované mocnosti. Mimochodem, první Vietnamci k nám přišli právě v důsledku této války, ale ke světovému konfliktu nedošlo. Světová válka nebude ani z tohoto současného konfliktu.
Problém je, že jsou dva vůdci – jeden v Severní Koreji, jeden ve Spojených státech – kteří často více iracionálně mluví, než racionálně jednají. Není pochyb, že v Severní Koreji pracují na vývoji jaderné bomby a nosičů, ale nikde není dokázáno, i přes jejich raketové testy, že mají atomovou bombu nebo hlavici, kterou mohou umístit na raketu, která na Guam doletí. I kdyby to měli, tak USA mají tolik prostředků na ponorkách, na souši, na strategických bombardérech, které jednu nebo dvě rakety zničí a zničí i základny. Ale to hovořím hypoteticky.
Je potřeba zklidnit rétoriku obou stran. Neprospívá nikomu a situaci neřeší.
Když jsme u problematiky bezpečnosti, předseda SPD Martin Schulz a další z vysokých představitelů Thomas Oppermann se shodují na tom, že Německo by nemělo vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu, jak požadují například kancléřka Angela Merkelová či prezident USA Donald Trump. Vy jste na Facebooku zmínil, že Schulz má docela rozumný nápad. Ale, co platnost dohody?
Když si vezmeme Spojené státy na straně jedné a názor Martina Schulze a německé SPD na straně druhé, vidíme rozdíl v přístupu. Obě strany chtějí to samé. Obě strany chtějí bezpečnost.
Spojené státy za Donalda Trumpa navyšují vojenský rozpočet na 600 mld. dolarů, ale konflikty ve světě se nevyřeší modernizováním jaderného arzenálu. Zbrojením neodstraníme příčiny konfliktů. Martin Schulz upozorňuje i na rozvojovou pomoc, protože USA zvyšují rozpočet, ale snižují rozpočet na rozvojovou pomoc a preventivní diplomacii.
Němci nedosáhli svého největšího národního cíle, kterým bylo sjednocení Německa, vojenskými prostředky, válkou nebo atomovými zbraněmi, ale diplomacií. Když si vezmete průzkumy světového veřejného mínění, Německo je nejobdivovanější zemí na světě a na rozdíl od USA toho nedosáhli vojenskou silou nebo atomovými zbraněmi. To jsou odlišné přístupy.
Martin Schulz také upozorňuje, že pokud by vydávalo Německo dvě procenta HDP na obranu, zdvojnásobí kapacitu bundeswehru a německé vojenské síly se stanou největšími v Evropě. Po zkušenostech s nacistickým Německem by stav mohl vzbudit emoce, které by nepřispěly k soužití v Evropě. Samozřejmě, v Německu jsou volby, ale kdy jindy tato témata diskutovat? Je dobře dát je do diskuse.
Proč si myslíte, že Schulz ztratil? Podle průzkumů ztrácejí sociální demokraté na CDU/CSU 12 až 15 procent.
Než Martin Schulz nastoupil, rozdíl byl ještě větší. Když nastoupil, SPD měla 20 nebo 21 procent, dnes je na 23 nebo 25 procentech. SPD šla nahoru a přibylo asi 30 tisíc převážně mladých příznivců. Samozřejmě je rozdíl velký, ale nikdo, ani Martin Schulz, si nedělali až tak velké iluze, že rozdíl stáhnou, i když v počátcích je to vyneslo na stejnou pozici. SPD má složitou situaci, protože CDU/CSU jsou strany středové, vyplnily politický střed. Je velmi těžké se do středu vrátit.
Němcům se daří velmi dobře a nejraději by byli, pokud by se pokračovalo ve stávající koalici, což už se ukázalo v některých zemských volbách. Volič se bojí změny a například toho, že by mohla SPD pod vedením Martina Schulze vytvořit rudo-rudo-zelenou koalici SPD, die Linke a Zelení. Pak berme v úvahu i situaci ve světě, ať je to konflikt na Ukrajině, na Blízkém východě nebo dnes Korea... Angela Merkelová působí stabilizujícím dojmem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
