Profesor Rais: Když už o základních funkcích EU pochybují lídři, je zřejmé, že EU spěje téměř ke konci. Je jako RVHP

24. 1. 2016 11:54

ROZHOVOR Podle poslance ANO a bývalého rektora VUT v Brně Karla Raise se Evropská unie podobá bývalé RVHP, upozorňuje zejména na skutečnost, že v obou uskupeních politické zájmy předbíhaly zájmy ekonomické, a to je samozřejmě vždy špatně. Evropská unie ustrnula a nepřizpůsobuje se současným podmínkám, popř. velmi opožděně reaguje na vnější, rychle se měnící podmínky.

Profesor Rais: Když už o základních funkcích EU pochybují lídři, je zřejmé, že EU spěje téměř ke konci. Je jako RVHP
Foto: Archiv KR
Popisek: Poslanec Karel Rais

Vyjádřil jste opakovaně názor, že Evropská unie je v podstatě stejná jako bývalá Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) za socialismu. Není to přílišná nadsázka?

Podle aktuální zprávy předseda Evropské komise Juncker prohlásil, že bez Schengenu nemá smysl euro ani společný trh. A předseda Evropské rady Donald Tusk na jednání s poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku řekl, že Evropa už má jen dva měsíce na vyřešení migrační krize, anebo se rozpadne schengenská zóna volného pohybu, což bude mít záporné hospodářské důsledky. Jestliže už i o základních funkcích EU pochybují pánové ve vedení EU, je zřejmé, že jsem měl pravdu, když jsem říkal, že Evropská unie spěje téměř ke konci. Nefunkčnost a téměř nulová flexibilita komise při řešení imigrační krize jsou parametry, které ukazují, že evropské elity stále nejsou schopny řešit více než rok starý problém migrantů.

Dnešní EU a bývalá RVHP mají hodně společného - z těch negativních vlastností je to zejména skutečnost, že v obou uskupeních politické zájmy předbíhaly, popř. předbíhají zájmy ekonomické. A to je samozřejmě vždy špatně.

Tak například Řecko je v Evropské unii drženo uměle z politických důvodů. Z ekonomického hlediska tam nikdy nemělo být přijato, podobně jako další země. Maastrichtská smlouva byla kdysi rozumně nastavena, ale její podmínky dnes dlouhodobě neplní ani např. Francie. Kvůli politickým zájmům se v EU zapomíná na ekonomická omezení, která si unie původně sama dala. Ale po středoevropských zemích V4 samozřejmě chtějí plnění všech maastrichtských kritérií. Různá kritéria, která jsou uplatňována velkými zeměmi na ostatní země, mohou negativně ovlivnit život celé EU a může přispět ke konci EU jako společenského systému. Vzpomeňme např. na proces projednávání kvót pro přerozdělení uprchlíků do jednotlivých zemí EU (samozřejmě bylo vše právně v pořádku, ale diskriminační pravidla již dávno před tím odsouhlasili naši zástupci).

Každý (nejenom) společenský systém se musí vyvíjet a přizpůsobovat, ale Evropská unie ustrnula a nepřizpůsobuje se současným podmínkám, popř. velmi opožděně reaguje na vnější, rychle se měnící podmínky. A zde nacházím další podobnost obou obrovských byrokratických systémů – EU i RVHP.

Zmiňujete také nerovnost mezi jednotlivými státy unie. V čem spočívá?

Nerovný přístup vidím například v tom, že na nově přijaté středoevropské země V4 se maastrichtská pravidla striktně uplatňují a na Řecko, na Francii přitom nikdy uplatněna nebyla. Řecko falšovalo ekonomické údaje, evropští statistici z Eurostatu věděli hned, že se děje hrubá chyba, ale kvůli politickým zájmům elity EU nic nedělaly. Dotační politiky EU také zvýhodňují některé (většinou velké) státy před ČR (např. zemědělská dotační politika, platná pro Francii a pro ČR).

Podle politologa Petra Robejška velké státy EU vystupují jednostranně a určují agentu celé EU. Myslíte si to také?

S tím souhlasím, například pokud jde o dublinskou dohodu, státy jako Německo definují podmínky smlouvy, které následně samy neplní. Jak může fungovat soužití států, které lze přirovnat k bydlení rodin v jednom paneláku, kde si v pátek jedna rodina sezve cizí hosty do svého bytu a v pondělí se obrátí na sousedy, aby tyto hosty dlouhodobě ubytovali, protože u nich není dost místa?

A nesmíme zapomenout na ekonomické zájmy velkých evropských států. Angela Merkelová má v zemi půl milionu neobsazených pracovních míst a myslí si, že problém nedostatku pracovních sil vyřeší uprchlíci. Neuvědomuje si přitom ale, že přicházejí absolutně nekvalifikovaní lidé, např. ze severní Afriky. Německo má z minulosti pozitivní zkušenost s integrací ekonomických migrantů (Turci), současná vlna migrantů představuje ale naprosto jiný fenomén - nekvalifikovanou pracovní sílu, neochotu akceptovat evropskou kulturu a společenské zvyky, agresivní náboženství, atd. Vidím tady paralelu s tím, co se dnes děje se situací ve Francii, která potřebovala v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století levnou pracovní sílu. Tyto pracovníky získala zejména z bývalých francouzských kolonií severní Afriky a výsledkem byl mimo jiné vznik ghett, se kterými má stát a jeho instituce velké problémy dodnes.

Na vnitřních hranicích Schengenu se začínají zavádět kontroly – Německo prodlužuje jejich trvání, začíná s nimi Rakousko. Jaká je podle vás budoucnost schengenského prostoru?

Schengen je ohrožen a je absurdní, že na jednu stranu děláme velké obstrukce vysokoškolákům z Vietnamu nebo Ukrajiny, bráníme mladým lidem z východních a asijských zemí, aby u nás mohli studovat a případně pracovat. Současně je u nás problém získat kvalifikované pracovníky a firmy si neustále stěžují, že nemají kvalifikované techniky. A tyto kvalifikované pracovníky bychom mohli získat z Ukrajiny, z Ruska a z jiných slovanských zemí, jejichž mentalita je podobná naší.

A na druhou stranu vidíme, že do Evropy teče obrovský neřízený proud nekvalifikovaných lidí ze severní Afriky, z Blízkého východu a z asijských muslimských zemí. Každý den se jedná o tisíce lidí, které nejsou v rámci EU ani zaevidovány a jejich pohyb není monitorován. Domnívám se, že při ostraze vnějších hranic Evropy je potřeba se chovat jako v Americe – vnější hranice jsou velmi hlídány a bez vízových a celních kontrol je prakticky nemožné se dostat do společného amerického prostoru. Ale uvnitř Spojených států je přechod hranic mezi jednotlivými státy téměř neznatelný a naprosto volný. Proč déle než rok nejsou schopny vládnoucí elity EU podobnou filosofii uskutečnit v podmínkách Evropy?

Co by znamenalo, kdyby schengenský prostor přestal existovat?

Doufám, že pro nejbližší budoucnost - zareaguje-li konečně vedení EU na migrační „tahy“ lidí – to bude snad jenom více či méně hypotetická otázka. Myslím ale, že by se nic velmi vážného nestalo, „jenom“ zboží, osoby, nákladní a osobní doprava budou stát na hranicích déle. Samozřejmě, že s tím budou spojeny určité organizační a hospodářské problémy, ale za manažerské chyby se všude platí. To si měla především uvědomit paní Merkelová, prezident Hollande a další lidé z vedení EU. Dnešní opatření na vnitřních hranicích jednotlivých evropských států jsou jen následné a naprosto logické kroky. Ale dnes nelze přehlížet oprávněné zájmy jednotlivých národů a obavu lidí z toků migrantů do Evropy (z nichž někteří jsou podle vyjádření zpravodajských služeb džihádisté).

Jak hodnotíte postup české vlády s ohledem na řešení otázek imigrační krize?

V podstatě dobře, nemám výhrady strategického charakteru. Myslím si jen, že bychom se cíleně měli více otevřít určitým skupinám migrantů. Pozitivně hodnotím, že přijímáme křesťanské uprchlíky z Iráku, chybí mi však větší vstřícnost vůči lidem z Ukrajiny, Ruska, Vietnamu, a to zejména v případě vyřizování víz vysokoškolsky vzdělaných lidí nebo pracovníků, o které mají české firmy zájem. V tomto směru by vládní instituce mohly být pružnější, měly by pružně reagovat na požadavky státních, nestátních i privátních institucí a firem. Vláda zatím na migraci reaguje přiměřeně – její chování není ani hysterické blouznění, ani poklonkování paní Merkelové v duchu dnešních evropských elit.

Stovky let na území dnešní České republiky přicházeli migranti – od středověku až do dneška to byli lidé, kteří splňovali několik základních podmínek – znali (nebo se naučili) český jazyk, měli zajištěné zaměstnání a respektovali místní zvyky a kulturu (zejména náboženství). A tito lidé asimilovali do tehdejší české společnosti. Přinesli řadu pozitivních prvků, obohatili život české společnosti, ale současně respektovali domácí společnost s jejími tradičními kulturně náboženskými zvyky. Vzpomeňme např. řemeslníky na dvoře Rudolfa II, ruské emigranty po roce 1918, příchod židů po uchopení moci v Německu Hitlerem, atd.

Během loňského roku byla Česká republika terčem kritiky za své postoje vůči migraci. Byly výtky oprávněné?

Ne, myslím, že je to způsobeno tím, že naši kritici nemají historické zkušenosti jako má Česká republika a země střední Evropy. Zde migrace (ale i emigrace) probíhala často a byla i žádoucí (obvykle ze zmiňovaných ekonomických důvodů). Ale migranti v průběhu staletí více či méně asimilovali do české společnosti. Podle mne je třeba jasně říci, že se migranti buď přizpůsobí našemu způsobu životu tady, anebo půjdou pryč. Třetí možnost není, nemohou přece u nás vznikat ghetta tak jako ve Francii, do kterých se dnes bojí policie za denního světla vstoupit.

Jak by se konkrétně měla ČR podílet na řešení migrační krize?

Z dlouhodobého pohledu musíme pomáhat lidem, kteří jsou postiženi lokálním válečným konfliktem. Příkladem dobré praxe humanitární pomoci České republiky je jordánský uprchlický tábor Zátarí, v němž žije více než osmdesát tisíc uprchlíků ze Sýrie, včetně desetitisíců dětí. Zde investovaná česká koruna pomůže mnohem více lidem než koruna investovaná do ekonomického migranta, za kterým přijde do Evropy celá jeho rodina.

V případě migrantů, kteří se rozhodnou žít zde v republice, je nutné, aby akceptovali fakt, že musí mít zaměstnání, že se musí naučit jazyk, že jejich děti musí chodit do českých škol. Jestliže český podpůrný sociální systém vyhovuje např. lidem z Ukrajiny nebo Vietnamu, pak se musí tomuto systému přizpůsobit i ostatní migranti (a to bez jakýchkoliv, např. náboženských výhrad).

Vláda by měla mít jasnou strategii přístupu k migrantům a ne „lítat od zdi ke zdi“, jak to vidíme v případě paní Merkelové, kdy jednou přes media naláká migranty na lehký život v Evropě a následně za několik dnů hovoří o jejich přemístění v rámci Evropy. Samozřejmě jednou z prvních podmínek řešení migrace je nutné zajistit kontrolu vnějších hranic Evropy. Toto je základní podmínka – musíme vědět, kdo a s jakými úmysly k nám do Evropy (a následně do České republiky) přichází.

Ve své kritice EU jste mluvil kromě selhání elit i o manažerském řízení společenství. Je to reálné?

Doufám, že toto manažersky mimořádně slabé stávající vedení EU brzy skončí se stávajícím způsobem „neřízení“ evropského společenství, zejména v oblasti migrace. Očekávám, že EU budou řídit noví manažeři, kteří vyhodnotí dnešní evropskou situaci jinak a snad i racionálněji. Doufám, že to bude co nejdříve. Současný systém je strnulý, neschopný adekvátně reagovat na poměrně rychle se měnící vnější podmínky. Chybí mi proaktivnost v řízení EU. U nás na vesnici se o tomto způsobu chování říká, že sedlák nedrží krávu za rohy, ale za ocas. Určitou šanci na nápravu EU samozřejmě má, ale o problémech se musí v prvé řadě mluvit (a ne je zatajovat – viz incidenty s migranty ve Švédsku, v Německu, atd.), následně správně analyzovat příčiny stavu a pak razantně manažersky konat. A to vše v případě byrokratického řídícího systému EU, který má dokonce vlastní vnější hranice děravé jak cedník, naprosto postrádám.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vulgární, ubohý Banga. Proč jej oslavují? Protože je Rom? Někdejší poslankyně ODS, nenáviděná redaktory ČT, promlouvá o humanismu z rozežranosti

21:36 Vulgární, ubohý Banga. Proč jej oslavují? Protože je Rom? Někdejší poslankyně ODS, nenáviděná redaktory ČT, promlouvá o humanismu z rozežranosti

ROZHOVOR Popularita Ortelu může znamenat radikalizaci české společnosti a vyjádření odporu vůči poli…