Vláda má po dlouhých měsících konečně důvěru. Zajímalo by mne, jak z pozice psychiatra i bývalého politika hodnotíte to, co se ve Sněmovně před vyslovením důvěry odehrávalo? Co říci na ostré slovní přestřelky, zejména mezi Andrejem Babišem a Miroslavem Kalouskem?
Neštěstí bylo, že tu rozpravu přenášela televize. Řada poslanců se toužila zviditelnit, což se jim částečně povedlo. Nicméně někteří by udělali lépe, kdyby mlčeli, podle starého českého přísloví „mlčeti zlato“. No a pan premiér a zmíněný pan poslanec se prostě jen tak odkopali. Někdy i s profesionály zacvičí emoce.
Fotogalerie: - Přehlídka moci
Je slušné doufat, že Miloš Zeman brzy umře?Anketa
Vyostřená byla situace i před Sněmovnou. Když se Andrej Babiš snažil jít mezi demonstranty, začaly létat láhve. Co říct na takové chování a co si myslíte o vyjádření Miroslavy Němcové, která uvedla, že demonstranti byli frustrovaní?
Před Sněmovnou se demonstrovat nesmí, a tak je smutné, že někteří mohou. Frustrace ukáže kvalitu osobnosti. Házet předměty na politiky, byť nenáviděné, není zrovna důstojná demonstrační technika.
Andrej Babiš stále slaví úspěch. Volí ho zhruba třetina voličů. Co o Češích vypovídá, že jim nevadí, že premiér je trestně stíhaný? Čím si Babiš český národ získal?
Počkejme do voleb, zatím jej znovu žádná třetina nezvolila. Mám dojem, že pomalu ale jistě pan premiér ztrácí glanc. Jinak své voliče (nikoliv národ) si nepochybně získal tím svým „všeci kradnú“ a slibováním i modrého z nebe. Své trestní stíhání odbývá tím, že jde o „účelovku“. Je smutnou skutečností, že tomu jeho voliči tak moc věří. Cosi to ovšem vypovídá o úrovni našeho právního státu.
Podle oficiálních zdrojů životní úroveň v České republice roste. Na druhou stranu je tady stále velké procento lidí, kteří žijí doslova od výplaty k výplatě a často nemají ani na základní věci, natož pak například na dovolenou a podobně. Jak vidíte vy životní úroveň v Česku, a dokáže se podle vás stát postarat o sociálně slabé, samoživitelky, důchodce…?
Na celém světě se rozevírají nůžky mezi hodně bohatými a těmi ostatními. Česko není v tom výjimkou. Katastrofou jsou u nás zejména nesmyslné úroky některých úvěrů a pohledávek, stejně jako lidová tvořivost některých exekutorů. Problémy naší sociální politiky by vyžadovaly hodně textu, a hlavně fakta a schopnosti, kterými nedisponuji.
Sociolog Daniel Prokop publikoval před časem studii, dle které dorostla do věku 50 let života generace, která sice uvítala listopad 89, ale nyní volí Babiše a Zemana, protože je systémem zklamaná. Dává dnešní doba, třeba poslední rok, důvod zříkat se listopadových hodnot a přistupovat na politiku Zemana a Babiše? Jak z tohoto hlediska, z pohledu „běžných“ lidí, hodnotit těch téměř třicet let od sametové revoluce?
Nevím jak Babiš, toho moc neznám. Nicméně tvrdit o prezidentovi Zemanovi, že se zříká hodnot listopadové revoluce, to určitě nesedí. Zemana nevolili jen lidi zklamaní politikou. Volili ho často také jako menší zlo před těmi antizemanovci, které jim nabízel mediální mainstream.
Skepse veřejnosti po třiceti letech od politického převratu je vcelku přirozená. Všichni jsme na počátku „sametu“ očekávali jen pozitivní změny. Největším negativem je skutečnost, že celý kýžený Západ výrazně oslabil svou atraktivitu. Ani Evropská unie není veřejnosti hodnocena tak pozitivně jako kdysi. Vy o nějaké zřetelné politice této vlády něco víte? Já jsem si zatím žádné takové politiky nevšiml.
Psali jsme:
Když jsme zmínili sametovou revoluci, velmi rozdílný pohled panuje v posledních letech na Václava Havla. Pro mnohé je Havel terčem vtipů, posměšků a přezdívek. Zároveň se snižuje jeho význam jako našeho osvoboditele od komunismu s tím, že šlo o předem vyjednané předání moci. Jak vy s odstupem doby vnímáte bývalého prezidenta? Čím si vysvětlujete, že je mnohým tak velkým trnem v oku?
Václav Havel je velkou postavou naší moderní politiky i kultury. Vše, co o něm víme nebo co se dozvídáme, svědčí jen o tom, že byl člověkem, který kromě pozitivních vlastností měl také lidské slabosti a chyby. Neměli bychom to přehánět s tím zdůrazňováním jeho člověčích nedostatků. Že nás od komunismu on neosvobodil, to je snad každému jasné. Opravdu šlo o předání moci vládnoucí totality, která si sama se sebou již nevěděla rady.
To, co hýbe už několik let nejen českou, ale i zahraniční politikou, je téma migrace. Někteří lidé tvrdí, že pro Českou republiku je to tak trochu nafouknutá bublina, neboť tady žádní migranti, kteří přišli s novodobou uprchlickou vlnou do Evropy ze zemí jako je například Sýrie, vlastně ani nejsou. Jak to vidíte vy? Zvládne Evropa příliv tolika lidí, kteří vesměs vyznávají zcela jiné životní hodnoty?
Evropa nekontrolovaný příliv migrantů již nyní nezvládá. To není nafouknutá bublina. Vidět to nedokáže jen tupý ignorant. Kolik migrantů u nás je a bude, to s touto skutečností až tak nesouvisí. Je to však evidentní důvod, být v té věci maximálně opatrní. Multikulturní ideologie už je myslím politiky „vyřízena“, protože inkluze migrantů se ani vyspělým západním státům prostě nedaří.
To je pravda, nedaří. Je ale podle vás, z pohledu sexuologa, těmto migrantům, o kterých mluvíme, možné nějakým způsobem vysvětlit, že není správné, např. když muži na ženy pohlížejí jako na nerovnoprávné, často jako na doslova „lovnou zvěř“, či když považují za normální dětské sňatky? Vzhledem k tomu, že v těchto věcech byli z převážné většiny odmalička po celé generace vychováváni? Jak se k tomuto problému postavit?
Pokud k nám přijdou mladí lidé, kteří již svou výchovu a výuku dostali v některé muslimské rozvojové zemi, pak žádná školení a poučování nic nesvedou. Takoví lidé mohou být absorbováni jen za předpokladu, že nevytvoří uzavřené komunity. A tomu v demokratických zemích nedokážeme zabránit. Je tedy jediná možnost, větší počty migrantů nepřijímat.
Mimochodem, jak vnímáte současnou Evropskou unii? Zatím jsme z EU vyčerpali zhruba 700 miliard na dotacích. Zastánci členství v EU to považují za důkaz své pravdy, kritici členství poukazuji na zbytečnost dotovaných projektů, které beztak musíme kofinancovat. Zastánci EU též tvrdí, že je důležitý filozofický rozměr členství v EU a jeho význam pro demokracii u nás. Odpůrci EU argumentují, že EU nám vnucuje svou politickou agendu a naši svobodu omezuje. Jak na tyto dohady nahlížet?
Hodně jsme se snažili o vstup do Evropské unie. Na počátku toho přístupového procesu měla EU obrovskou tuzemskou i mezinárodní autoritu. Myslím, že nám nějak uteklo, že ta autorita již tehdy slábla. Evropská unie nám nepochybně diktuje asi 80 % legislativy ve všech možných i nemožných oblastech. Ekonomický přínos členství v EU není jen v dotacích. Jako členský stát jsme zajímaví i pro zahraniční investory, ale hlavně to členství usnadňuje podnikání našim firmám. Vždyť obrovská část exportu jde od nás do členských států. O výhodách pro lidi, kteří se rozhodli pracovat, podnikat, nebo studovat na západ o našich hranic ani nemluvě. Budoucnost tohoto mezinárodního útvaru je otevřená. Zachování EU vyžaduje zásadní změny a více respektu k národním státům. Jinak se dočkáme dalších exitů, nejen toho britského.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
