Starosta Nového Jičína: Strach ze ztráty demokracie není namístě, i když…

Letos si připomínáme hned několik výročí osmičkových roků, které bohužel až na výjimky skončily tragédií. Plánujete při této příležitosti nějaké akce i v Novém Jičíně?

Plánujeme několik větších akcí, na kterých si připomeneme všechna osmičková výročí. Tou nejvýznamnější bude Slavnost města 7.–8. září, dále připravujeme akce na 15. června a 28. října. Nejvíce připomínaným rokem bude rok vzniku republiky 1918. Toto výročí považuji za nejdůležitější.

Jak vy sám reflektujete naši nedávnou historii?

Naše historie ve 20. století je velmi složitá. Československo jako nový stát to nemělo nikdy jednoduché a jeho dějiny je potřeba vidět v širším kontextu. Vznik Československa v říjnu 1918 – nadšení, rozvoj, demokracie, na druhé straně nesouhlas obyvatel německé národnosti, kterých byla v mnoha oblastech většina. A bohužel nezvládnutí „německé otázky“ vedlo k nacionalistickým tendencím Němců, násilnostem, návrhům na odtržení Sudet. To vše bylo silně podporováno Německem a vyvrcholilo mnichovským diktátem (zradou mocností) v září roku 1938. Po osvobození znovu zavládlo nadšení, návrat demokracie. Postupně však získávala moc KSČ silně podporovaná Sovětským svazem. Československo doplatilo na rozdělení Evropy, kdy spadlo do východního bloku. Na druhou stranu je potřeba vidět, že lidé to v této době tak nevnímali. Rudá armáda osvobodila velkou část Československa, Sovětský svaz byl brán jako osvoboditel a k ostatním evropským velmocem panovala kvůli Mnichovu nedůvěra. KSČ si během několika let připravovala půdu pro převrat, který se uskutečnil v únoru roku 1948. Z lidí postupně prvotní „budovatelské“ nadšení vyprchávalo. A v 60. letech došlo k mírnému uvolnění režimu. Vše vyvrcholilo v roce 1968 „pražským jarem“ a následnou srpnovou okupací, kdy nás napadla vojska Varšavské smlouvy a potlačila demokratizaci. Následně došlo k „normalizaci“ poměrů. „Osmičky“ nám mnoho dobrého nepřinesly.

Mnozí poukazují na to, že se historie opakuje a jednání o současné vládě připodobňují k situaci před rokem 1948. Co vy na to? Skutečně je demokracie, kterou se od roku 1989 snažíme znovu budovat, v ohrožení?

Nerad bych se dopouštěl nějakých ukvapených závěrů. Současnou situaci nelze srovnávat s rokem 1948, kdy se KSČ systematicky několik let připravovala k převzetí moci a plně jí v tom pomáhala sousední velmoc. Některé události v současnosti jsou alarmující, ale nelze hovořit o ztrátě demokracie. Volby máme demokratické, na rozdíl od těch v roce 1948 a následujících.

Jak vnímáte to, že dnešní studenti často nemají o naší novodobé historii téměř žádné povědomí?

Já bych studenty nepodceňoval. Myslím, že informace mají a dokážou s nimi pracovat. Důkazem toho jsou i současné protesty proti současné situaci. Ale znovu opakuji, rozhodly demokratické volby, i když se nám nemusí líbit jejich výsledek.

Nyní ale k praktičtějším otázkám. V komunálních volbách jste úspěšně obhájil mandát starosty a vytyčil jste si pět hlavních priorit: získávání dotací; zajištění bezpečnosti ve městě, podporu podnikání, investic a zaměstnanosti. Pokud byste se měl ke každé z nich v krátkosti vyjádřit, do jaké míry se vám je podařilo naplnit?

V získávání dotací jsme úspěšní, i když toto programovací období je k městům velikosti Nového Jičína velmi „macešské“. Např. v minulém roce jsme získali 11 dotací, a to zejména na rekonstrukce bytových a nebytových domů či kulturních památek v majetku města. V tomto roce se budeme pokoušet např. o velkou dotaci na přestavbu ubytovny na bytový dům pro seniory či o dotaci na rozšíření průmyslové zóny. Co se týče bezpečnosti, Nový Jičín je jedním z nejbezpečnějších měst v Moravskoslezském kraji. Velmi dobře spolupracujeme prostřednictvím městské policie se státní policií, rozjeli jsme projekt „bezpečně do škol“, důsledně se věnujeme prevenci kriminality či potenciálním rizikovým skupinám obyvatel. Zaměstnanost je v našem okrese nejnižší v celém kraji – 3,5 %, ale nechceme „usnout na vavřínech“ a připravujeme druhou etapu průmyslové zóny. Po jejím dokončení budou v okrese tři velké průmyslové zóny – v Mošnově, Kopřivnici a v Novém Jičíně, kdy ta naše bude primárně zaměřena na vývojová centra (jedno velké již máme ve firmě Varroc). Spolupracujeme nejen s největšími zaměstnavateli, ale také s menšími a středními podnikateli. V tomto roce bude spuštěn projekt „podnikatelského inkubátoru“. Co považuji za důležité, je, že po celých osm let jsme nezvedali nájmy v našich nebytových prostorách. Podnikatelé to samozřejmě kvitují. Na investice jsme v tomto roce vyčlenili 260 mil. Kč, což je zdaleka nejvyšší suma v historii města.

Sliboval jste také transparentní, otevřené a odpovědné město. Co se za vašeho působení změnilo? Domníváte se, že je nyní radnice směrem k občanům maximálně transparentní, nebo přece jen vidíte nějaké resty?

My jsme transparentní již od našeho nástupu v roce 2010. Všechny smlouvy jsme ihned začali dávat na internet, zavedli jsme elektronické aukce, zveřejňovali materiály z jednání rady či zastupitelstva města. V loňském roce jsme spustili tzv. klikací rozpočet, kdy každý může vidět, jak město hospodaří. S občany komunikujeme i prostřednictvím tzv. veřejných fór či veřejných schůzí v místních částech města.

Jakým způsobem mohou občané participovat na dění a rozhodování radnice? A využívají této možnosti?

Ano. V tomto roce jsme spustili tzv. participativní projekt, kdy se mohou občané formou svých projektů podílet na rozvoji města. Startujeme na částce 200 tis. Kč. Pokud bude zájem, pro příští rok ji navýšíme.

Co byste rád stihl ještě do konce volebního období?

Byl bych rád, kdyby se podařilo dokončit několik velkých investičních akcí – výstavba útulku pro psy, zateplení bytových domů, rekonstrukce několika nebytových domů na našem nádherném náměstí, modernizace obřadní síně, revitalizace areálu bývalého letního kina či předzámeckého prostoru. A rád bych rozjel další velké projekty, které jsme měli ve svém programu – rekonstrukce Hűckelových vil, vybudování společensko-kulturního domu či přestavba tzv. domu sester na bytový dům pro seniory.

Nabízí se také otázka, zda se budete na podzim znovu pokoušet obhájit mandát starosty?

Ještě nemáme schválenou kandidátní listinu, ale ano. Rád bych, pokud mi dají občané tu možnost, pokračoval v rozdělané práci.

Jak jste se svěřil pro naše stránky, jste přesvědčen, že nebýt ČSSD, nestal byste se ani starostou. Myslíte si to stále? Nemůže vám nyní značka ČSSD spíše uškodit? Přece jen strana spadla na své politické dno, z něhož se nyní snaží vyškrábat.

Značka ČSSD je poškozena. Ale není to nenávratné. ČSSD za 140 let své existence přečkala nacismus, komunismus, přečká i nízké preference. Jen bych od viníků této situace čekal větší sebereflexi. Ano, značka ČSSD může pro mě být zátěží. Ale byl bych pokrytec, kdybych v „dobrých časech“ značku využíval a v těch špatných odkopl. Navíc si myslím, že na komunální úrovni dokážou lidé rozeznat, kdo co dobrého pro jejich město či obec udělal.