TOP 09 stojí na jednom gaunerovi. Ještě že se ta garnitura před námi štítila práce, nestihla moc napáchat. Promlouvá známý aktivista a náměstek brněnského primátora Hollan

21. 3. 2015 9:05

ROZHOVOR Největším překvapením komunálních voleb v Brně byl úspěch hnutí Žít Brno, které původně vzniklo jako satirická platforma, jež si střílela z brněnského magistrátu pod vedením primátora Onderky. Ještě na začátku loňského roku aktivisté netušili, že se voleb zúčastní, nyní má hnutí starostu v největší městské části Brno-střed a jeho lídr Matěj Hollan je náměstkem primátora. Pro ParlamentníListy.cz Hollan poskytl rozhovor o tom, jak se dívá na komunální politiku a brněnské problémy z míst, která dříve neznal – zevnitř, nebo spíš shora.

TOP 09 stojí na jednom gaunerovi. Ještě že se ta garnitura před námi štítila práce, nestihla moc napáchat. Promlouvá známý aktivista a náměstek brněnského primátora Hollan
Foto: Youtube.com
Popisek: Matěj Hollan (vlevo) a režisér Jan Látal

Když Žít Brno uspělo v komunálních volbách, objevily se titulky "Parta recesistů dobyla brněnskou radnici“. Co na tom bylo nepřesné?

Naše předchozí kampaň skutečně tak byla pojímána, Žít Brno vzniklo jako recesistická platforma a podle předvolební kampaně se to tak určitě mohlo jevit. Reálně je to ale normální politické občanské hnutí, které dlouhou dobu satirickou formou kritizovalo dění na brněnském magistrátu, a ve chvíli, kdy nás primátor Onderka nechal odstavit na Facebooku, rozhodli jsme se, že zkusíme odstavit jeho z vedení radnice. To se povedlo, když vznikla koalice bez sociální demokracie, a tedy bez něj. Heslem bylo Brno bez hazardu, bez korupce a bez Onderky, a to poslední se povedlo hned po volbách.

Máte za sebou bohatou minulost jako aktivista. Co z aktivismu se dá použít v politice?

Určitě hodně věcí. Z aktivismu jsme měli dost velké zkušenosti z oblasti boje proti hazardu, další věcí byla účast v Rekonstrukci státu. Člověk se naučí pohybovat v mediálním prostředí a co je důležité – v občanském sektoru se člověk naučí přemýšlet v širším kontextu a musí si také často udělat všechno sám nebo v úzkém týmu lidí. Není k dispozici velký aparát, a to je docela výhodou pro to, aby pak i v politice uměl dotáhnout věci do konce.

Co konkrétně jste v neziskovém sektoru dělal?

Byl jsem několik let v občanském sdružení Brnění, které se zabývalo primárně regulací hazardu na celostátní úrovni, ale i dílčími tématy, jako například chystanou výstavbu aquaparku. V roce 2010 jsme řešili známou kauzu podzemních garáží pod Zelným trhem a ve spolupráci s architekty se nám během půl roku podařilo záměr zrušit. Hlavně v boji proti hazardu se zdařily docela velké věci a výsledkem je, že jsme přesvědčili nejen Brno, ale i řadu dalších měst, aby hazard začala silně regulovat. Doufám také, že i díky našemu snažení se velmi změnil přístup Ministerstva financí, Česká republika byla rekordmanem v počtu automatů na hlavu a porušoval se i zákon. Před parlamentními volbami jsme komunikovali se všemi představiteli současné vládní koalice a stav se podařilo zlepšit.

Co bude dál s hazardem v Brně?

Během března představíme městským částem přístup k takzvaným živým hrám, jako je poker, ruleta apod., aby v určité míře byly povoleny, protože nejsou vážné důvody, aby tato oblast her byla zakazována. Ale do doby, než se případně změní dobrým směrem legislativa, ve městě Brně vůbec není prostor pro úvahy, aby automaty byly povoleny.

Deklarujete, že budete jako radnice významně spolupracovat s neziskovými organizacemi. V čem mohou být městu užitečné?

Neziskovky mají své role a mohou s městem dobře spolupracovat. Oblastí, kterými se zabývají, je mnoho – ekologický sektor, podle kterého se často pozná vyspělost politiků. Když se politici po klausovsku paušálně odmítají bavit s ekology, pozná se, že jsou na tom špatně, protože kvalitní životní prostředí je základní podmínkou pro to, aby se ve městě dobře žilo. Organizace jako ekologický institut Veronica, Nesehnutí, Duha přicházejí s velmi silným mezinárodním know-how jak vytvářet příjemné životní prostředí.

Velice významná je i oblast kulturní, protože v Brně oficiální divadla tvoří jen dílčí výsek toho, co se ve městě děje, a zbytek tvoří neziskový sektor nebo soukromá divadla. A je to vysoce kvalitní umění, bez kterého by fenomén Brna jako kulturního města neexistoval. V sociální oblasti neziskové organizace zajišťují dominantní část sociálních služeb, protože jsou levnější než veřejná správa, a jejich role je nezastupitelná.

V březnu se uskuteční velké setkání o sociální vyloučenosti, kam budou pozvány veškeré subjekty, které se sociálním vyloučením zabývají – ať už z pohledu sociálního bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání, drog, veřejného prostoru atd. V Brně by pak měl vzniknout komplexní program na zmenšování sociálního vyloučení.

Jakousi "vlajkovou lodí“ sociálních problémů v Brně je sociálně vyloučená lokalita s velkým zastoupením romského obyvatelstva, tzv. Bronx. Lze na něm ukázat perspektivu řešení v sociální oblasti?

V Brně se řeší jednotlivá témata, ale zatím chybí komplexní přístup. Věříme, že když je uchopíme ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem školství a agenturami pro sociálně vyloučené, budeme čerpat z různých dotačních programů, budeme se schopni posunout dál. Cílem je, aby se i v Bronxu nevyloučená majorita cítila dobře a bezpečně, a s tím souvisí i kulturní instituce jako divadlo Radost, věříme, že se v lokalitě uskuteční projekt kreativního centra v bývalé káznici. Takové instituce mohou být kulturním motorem oblasti. Je potřeba, aby v ghettech začaly sídlit běžné instituce, kam chodí všichni, zrušit herny a nonstop zastavárny a začít s lidmi pracovat, aby každý dostal příležitost.

Jiným bolavým a vleklým problémem Brna je územní plán, jeho aktualizace přijatá předchozí garniturou byla nyní smetena se stolu…

Ještě z občanské pozice jsme dlouhodobě kritizovali brněnský magistrát za to, že je diletant a není schopen územně plánovat. V minulosti zde vznikla aktualizace územního plánu, která je šílenou ostudou magistrátu. Vzniklo deset tisíc stran nepřehledného dokumentu, ve kterém se nevyznali ani sami autoři, natož veřejnost. Poté, co soud na návrh žalovatelů aktualizaci zrušil, otevřely se v Brně dveře ke kvalitnímu plánování – spolu s veřejností, developery, odborníky, neziskovkami. Výsledkem snad bude kvalitní územní plán. Aktuálně ale chceme rychle vyřešit nutné věci a vrátit do plánu dobré a neutrální věci, které ve zrušené aktualizaci byly. Kromě mnoha špatných věcí byly schváleny i dobré.

Čekáte, že s radnicí povedou spory developeři, kterým rozhodnutí zkomplikuje jejich záměry?

Očekáváme, že se někdo pokusí město zažalovat, s tím se počítá. Tam, kde to není vysloveně proti zájmům města, se budeme snažit vrátit záměry, které byly nastartovány, rozhodně to ale nebudeme dělat pod pohrůžkou žalob.

Dalším brněnským evergreenem je téma přesunu hlavního nádraží…

Už v občanské koalici Nádraží v centru se nám podařilo s minulým vedením města a Ministerstvem dopravy, respektive se SŽDC, vyjednat něco jako příměří a dohodnout se na tom, že jediná cesta k modernizaci železničního uzlu Brno bude spočívat v posouzení obou variant – a žádná se nebude principiálně odmítat. Díky dlouhodobé kritice se ukázalo, že původní záměr odsunu byl naplánován špatně a vlaky by se tam ani nevešly. Podle mne je varianta nádraží v centru životaschopná. Teď běží výběrové řízení na zhotovitele studie proveditelnosti.

Současná koalice je složena ze čtyř subjektů, z toho jsou dvě nová hnutí. Je to komplikace?

Výhodou této koalice je, že nestojí na tradičních stranách, Žít Brno a ANO jsou hodně specifické subjekty, takže nehrozí, že bychom se uzavírali sami do sebe, což u velkých stran bývá. Zveme k různým tématům nezávislé odborníky a hledáme vztahy po nestranické linii. Do řízení města díky tomu může promlouvat daleko více lidí a rozhodnutí mohou být kvalifikovanější. Na komunální úrovni jsou stranické názory vycházející z buněk strany často jen hloupě zmatené. Je potřeba širší vnímání, zvlášť proto, že velké strany jsou v personální krizi a diskuze, která v nich probíhá, je často velmi nekvalifikovaná a pouze ideologická. Podle toho se pak město špatně řídí.

Co minulé vedení udělalo dobře a co hodnotíte nejhůř?

Skutečně lze ocenit to, že v sociální oblasti město funguje, i za Onderky sociální sektor fungoval dobře. Největším úspěchem minulé koalice ale je, že se štítila práce a že mnoho věcí nestihla pokazit. To je ale zároveň největší negativum, totiž že mnoho zásadních projektů jako třeba fotbalový stadion nebo Janáčkovo kulturní centrum nebylo vůbec připraveno. Když například Onderka mluvil o fotbalovém stadionu, mysleli jsme, že má aspoň nějakou strategii, ale on neměl vůbec nic.

Jaké cítíte v hnutí Žít Brno slabiny poté, co jste začali Brnu vládnout?

To, co se nedaří, je vnitřní organizace hnutí, potřebujeme si udělat lepší systém sdílení informací, abychom byli schopni pokrýt obrovské množství témat, schůzek a jednání, která probíhají. Měl by vzniknout fungující sekretariát strany, který zajistí její chod. K tomu by mělo přispět to, že lidé v uvolněných funkcích budou odvádět "desátky“ z platu, sám odvádím 10 % a většina kolegů také.

Budete rozšiřovat členskou základnu?

Osobně preferuji to, aby hnutí bylo široce rozkročené v tématech a názorech a inspirovalo tak lidi, ne ale na základě členství, ale na základě toho, že skrze nás a celou koalici budou posouvány a realizovány zajímavé věci. Tedy aby šlo spíš o platformu, která takové věci umožňuje, bez ohledu na stranickou příslušnost. Stranictví na komunální úrovni se spíš směju, nemyslím, že má nějaký význam.

Překvapily vás obstrukce spojené s předáním radnice v Brně-střed?

To nás hodně překvapilo, to, že odcházející starosta Šťástka po sobě nechal personálně vybydlený úřad, nám dává hodně zabrat, není zde tajemník ani šéfové mnoha odborů. Snažíme se situaci řešit, radnice teď funguje jako na autopilot, rozjezd byl ale drsný.

Ještě před rokem jste na řízení úřadů ani nemysleli. Praxe přitom vyžaduje nějakou přípravu. Kde cítíte v tomto směru deficit?

To cítím. Kvalifikovaně vykonávat práci profesionálního politika se učím, ale to není argument pro to, že bych komunální politiku neměl dělat. Předchůdci také přišli a někdy se to učili. V Žít Brno máme výhodu, že se v politice pohybujeme dlouhodobě, byť ne ve stranách a zastupitelstvech. Zajímáme se o ni a intervenujeme – boj proti hazardu byla čistá politika vykonávaná z pozice občanské sféry. A to, co o nás říká opozice, neberu na lehkou váhu.

Jak vnímáte změny politiky na celorepublikové úrovni?

V současnosti vidím střet ČSSD a ANO. Myslím, že je potřeba, aby zde fungovaly tradiční politické strany, které mají vazby na evropské struktury. Přes všechny chyby stranický systém je nutný, strany musí mít silné ideologické zázemí a obsáhnout vše od zahraniční politiky přes finance až po dopravu, a to není jednoduché. ANO jako strana tyto parametry nevykazuje a v horizontu dalších voleb se podle mne vyčerpá její novum. Není schopná nabídnout tak široké spektrum témat jako třeba sociální demokracie. Role hnutí jako ANO může být ve vytváření konkurence. Když chce ČSSD takovému soupeři konkurovat, musí se hodně snažit, a buď zvolí jako ODS cestu sebelikvidace a upadne do zapomnění, nebo bude stavět vše na jednom gaunerovi, jako to dělá TOP 09, nebo zkusí dělat politiku kvalitně a brát ji jako službu veřejnosti.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To radši Zemana než Horáčka! rozpálil se John Bok a o druhém jmenovaném nám prozradil, co hrozného prý v minulosti páchal

4:42 To radši Zemana než Horáčka! rozpálil se John Bok a o druhém jmenovaném nám prozradil, co hrozného prý v minulosti páchal

ROZHOVOR „Tahle země je schopna se o sebe postarat sama a nemusíme mít víc, než máme. Trhy jsou důle…