Co říkáte propadu sociální demokracie v evropských volbách? Čekal jste, že nezíská ani jeden mandát?
Myslím, že ovzduší předznamenala těžko uvěřitelná sprosťárna jesenického předsedy ODS a radního za tuto stranu Langa, který se vyjádřil na adresu prezidenta a poslanců těžko uvěřitelným způsobem. Mirek Topolánek v době, kdy byl šéfem ODS, taky nedělal politiku v rukavičkách, ale nepamatuji si z té doby tak nehoráznou sprosťárnu, jakou se nyní snaží uhladit jakoby kultivovaný předseda ODS Fiala. Je to rub a líc politiky ODS, na jedné straně Fiala, na druhé straně Lang. Ať si občané rozhodnou, která strana se jim jeví důvěryhodnější. To je věc, která by neměla být zapomenuta.
Pan Lang se omluvil a rezignoval na funkci předsedy organizace ODS v Jesenici. Ale vraťme se k původní otázce na volební výsledek sociálních demokratů…
Teď tedy k té vlastní otázce. Musím říci, že jsem nečekal nějaký velký úspěch sociální demokracie, protože její vnitřní problémy a v důsledku toho i problémy jejího vnějšího působení jsou dlouhodobé, ale přece jen jsem nepředpokládal, že nezíská ani pět procent hlasů.
Je mi to líto, protože si myslím, že sociální demokracie jako tradiční strana má své místo na české politické scéně. A že její problémy, i po všech těch turbulencích, kterými prošla od doby, kdy došlo k jejímu vnitřnímu rozštěpení tím, že její část v roce 2003 nepodpořila Miloše Zemana jako svého někdejšího nesporného vůdce ve volbě prezidentem republiky, stále trvají. Paroubek byl silný předseda vlády i silný předseda ČSSD, ale jeho příliš hypertrofované ego bránilo normálnímu demokratickému životu v sociální demokracii, proto se tam vytvářely určité rozpory, které se projevily po jeho odstoupení v roce 2010. Po jeho demisi se do čela strany dostal Sobotka a prvním místopředsedou se stal Hašek, byla tam symbióza, jejíž pravá povaha se ukázala až při návštěvě u prezidenta republiky v Lánech, která byla brána jako protisobotkovská akce. A další problémy pokračovaly. To je něco, co sociální demokracii oslabovalo a mělo to své důsledky v tom, jak působila na veřejnosti.
Zajímavé na těchto evropských volbách bylo také to, že velmi významní členové ČSSD z minulosti, jako Ivan David nebo Jaroslav Bašta, nekandidovali za sociální demokracii, ale za jiné strany. Na kandidátce ČSSD byla řada jmen, o kterých veřejnost nic neví. A já myslím, že to byl moment, který přispěl k tomu volebnímu neúspěchu. Ale příčiny jsou samozřejmě širší.
Nesouvisí špatný výsledek i s účastí sociální demokracie v koalici s hnutím ANO?
Ano. Souvisí s také ne zcela vyjasněnou pozicí sociální demokracie jako vládní strany, protože část sociálních demokratů včetně jejích dříve významných činitelů byla proti účasti ve vládě, ale většina členů v referendu rozhodla, že ČSSD do vlády vstoupí. Já jsem to považoval za jediné rozumné řešení, protože Babišova vláda programově pokračuje v orientaci, jakou měla Sobotkova vláda, kdy ANO bylo jejím účastníkem a to i poté, kdy Babiš musel z té vlády vystoupit, což se ukázalo jako velká chyba Sobotky.
Fotogalerie: - Výsledky eurovoleb v číslech
Ale neukazuje se teď naopak vstup do vlády s Andrejem Babišem jako chyba?
Ne, já si myslím, že to bylo jedině dobře. Jak by sociální demokracie obstála, kdyby byla v opozici proti relativně levicovému programu vlády Andreje Babiše? Jak by chtěla konkurovat takovým pravicovým stranám, jako je ODS, KDU-ČSL nebo TOP 09, které se mohou přetrhnout v útocích proti Andreji Babišovi?
Myslíte si, že by mohla dopadnout ještě hůř než teď, kdy nezískala jediný mandát do Evropského parlamentu?
V opozici by žádné důstojné místo mít nemohla. Nemohla by soutěžit s ODS v nenávistných útocích proti Babišovi. To by pro občany bylo absolutně nepochopitelné vzhledem k tomu, co jsem říkal o programové historii. Ale těch příčin je víc. V Německu se kdysi vládní sociální demokracie za Gerharda Schrödera dostala také na tak sestupnou plochu, že před pár lety by tomu někdo těžko uvěřil. Jen tím upozorňuji, že tento fenomén není ojedinělý.
Ale řada příčin je domácích, ať už jde o politické nebo personální problémy uvnitř sociální demokracie. A souvisí s tím, že není jednoduché být partnerem v koaliční vládě Andreje Babiše, protože Babiš ovládá dokonale politický marketink a určitá pozitiva, třeba programové požadavky, s kterými přichází sociální demokracie jako koaliční strana, dokáže postupně vydávat za úspěchy hnutí ANO. Z tohoto hlediska sociální demokracie bude muset analyzovat ne to, že je ve vládě, protože by bylo politicky neodpovědné z této vlády vystupovat, ale musí udělat, aby bylo zřejmé, co v této vládě prosazuje a co lze brát jako úspěch. Aby bylo části občanů zřejmé, že to je výsledek politiky sociální demokracie a že kdyby sociální demokracie ve vládě nebyla, vláda by asi takovéto kroky neučinila. To se podle mého soudu nedařilo a vedlo to k tomu, že sociální demokracie to občanům dostatečně nezdůraznila.
Má Babiš navrhnout konec ministra Staňka ve vládě? Pak by ho Zeman už musel odvolatAnketa
Ale to přece sociální demokracie od Andreje Babiše mohla očekávat, že si přisvojil všechna pozitiva, protože přesně stejným způsobem se choval v minulé vládě, v níž byl premiérem Bohuslav Sobotka. Muselo jim být jasné, co nastane. Neměli se na to od počátku lépe připravit, když už se chtěli podílet na moci?
Není jednoduché s Andrejem Babišem být v koalici a zároveň s ním soutěžit o politický vliv, protože v našich podmínkách Andrej Babiš ten politický marketink ovládá nejlépe. Personální problémy v sociální demokracii také nepříznivě ovlivňují politiku. Nechci hodnotit problém ministra kultury Staňka, v současné době je to v řešení, je to složitá záležitost, nemám v úmyslu vynášet jednoduché odsuzující soudy na adresu pana ministra, protože na druhé straně, v kulturní obci, víme, že se můžeme setkávat s různými předsudky vůči sociální demokracii, nebo s různými požadavky, kterým vyhovět nelze. Ale i tahle kauza nepřispěla k tomu, aby sociální demokracie získávala ve veřejnosti větší důvěru.
Sociální demokracii také neprospěje, že se odvolávání Staňka zřejmě protáhne, protože prezident Miloš Zeman odmítl přijmout jeho demisi, takže neodešel ke konci května, ale výměna v čele resortu kultury se zase bude protahovat.
Ano. Ale pokud se naplní, co řekl Andrej Babiš, že demisi Staňka podá on, tak z ústavního hlediska prezident takovou demisi přijmout musí.
Ale víme, jak se v minulém volebním období táhlo odvolávání tehdejšího ministra financí Andreje Babiše…
Ano, může se to protáhnout. To už je součást našeho politického reálu.
Měli bychom se smířit s tím, že začíná být běžné, když se ohýbá nebo obchází Ústava?
Musíme vzít na vědomí, že v rámci Ústavy je všechno ne zcela jednoznačné a jednoduché a že v rámci reálného fungování našeho vládního systému je prezident v těchto mezích. Myslím, že meze Ústavy nějak výrazně překročeny nebyly, nebyly ani ohroženy, ale přece jen je to zvláštní v tom, že je tu existující politický tandem, a to je premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman, který z důvodu, že se stal prezidentem v přímé volbě, a to už podruhé, si někdy přisvojuje větší politický vliv v této funkci, než odpovídá striktnější konstrukci parlamentní demokracie.
Fotogalerie: - V „kotli"
V této souvislosti je také zvláštní, že předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana drží menšinovou vládu Andreje Babiše u moci, se plete do personálních otázek kabinetu, protože jel na Pražský hrad přemlouvat Miloše Zemana, aby demisi ministra kultury Staňka nepřijímal. Zdá se vám takové jednání normální, když odchod ministra si přeje sama vládní ČSSD, která ho do vlády nominovala a která už má za něj připravenu náhradu?
To charakterizuje určitý ústavně politický folklór v tomto volebním období a za tohoto politického tandemu Babiš – Zeman.
Zatím jsme v souvislosti s evropskými volbami mluvili jen o debaklu sociální demokracie. Ale jak hodnotíte výsledek evropských voleb v České republice jako celek?
Dá se očekávat, že eurovolby jsou jistým zrcadlem vnitropolitické situace v České republice, ale je to zrcadlo jistým způsobem křivé, neodrážející přesně poměry politických sil na domácí scéně. Pokud bych chtěl z toho soudit, jak vypadá česká politika, tak bych to nesvedl, protože TOP 09 v domácí parlamentní politice nemá rozhodně sílu těch jedenáct procent, jakou dosáhli v eurovolbách. Takhle bychom mohli hovořit o pozici ostatních stran, které se do Evropského parlamentu dostaly. Je to jistý obraz, ale zkreslený.
Před volbami se jevily velké obavy, že by mohly extrémně pravicové síly zvítězit nebo dosáhnout velkého vlivu. Pozitivní je, že to se naštěstí úplně nepotvrdilo, i když třeba ve Francii se stala strana Le Penové nejsilnější politickou stranou.
U nás SPD získala dva mandáty, navíc její zástupci jsou důstojní lidé, kteří si zaslouží respekt a nelze je ztotožňovat s demagogií, kterou hlásá ve svých projevech předseda Tomio Okamura. Takže situace je komplikovanější a myslím, že se časem při jednáních na té eurorovině ukáže, jaké budou postoje jednotlivých stran, kam se která zařadí.
Očekáváte po evropských volbách nějaké zásadní změny v Evropské unii?
I na evropské úrovni musí dojít k novému uspořádání politických sil, protože dosavadní dlouhotrvající koalice lidovců a socialistů sice zvítězila, ale oslabila, její vítězství nestačí k tomu, aby sama mohla rozhodovat o evropské vládě. Na to jí síly nestačí. Uvidíme, jak se nově politické poměry vyřeší a jaké to bude mít důsledky, zda dojde k nějakým reformním pokusům. Například Andrej Babiš by si přál výrazné zesílení Evropské rady a oslabení váhy Evropské komise, ta by neměla být politickým orgánem, měla by být služební orgán z hlediska fungování toho, co ve svých závěrech stanoví Evropská rada, nejvyšší orgán složený z předsedů vlád a prezidentů členských zemí Evropské unie.
Ale odpověď na to, jaké trendy se budou prosazovat a zda Evropské unii nehrozí vnitřní eroze až rozpad, což je také nebezpečí, které nemůžeme eliminovat, přinese nejbližší budoucnost. Už vzhledem k tomu, že současná Trumpova politika vůči Evropské unii také není pozitivní a vyvolává řadu vážných otázek, pokud jde o fungování dosavadního společenství USA a Evropské unie. A takových otázek je tady víc, protože svět se stal méně přehledným a svým způsobem nebezpečnějším než ještě před několika lety.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
