Co jste říkal novoročnímu projevu prezidenta republiky Petra Pavla?
Líbil se vám novoroční projev prezidenta Petra Pavla?Anketa
Prezident též zamlčel všechna zhoubná opatření Green Dealu EU fatálně poškozující českou ekonomiku, energetiku, automobilový průmysl či zemědělství anebo nový Migrační pakt EU, který znamená závažné bezpečnostní a ekonomické ohrožení ČR v souvislosti s úpravou pravidel pro přerozdělování nelegálních afrických a muslimských imigrantů po EU formou nařizovacího mechanismu tzv. povinné solidarity neboli kvót. Prezident také vůbec nezmínil situaci důchodců, zdravotně postižených spoluobčanů či rodin s dětmi.
Svým projevem opět prokázal, že českou společnost rozděluje a že není prezidentem všech občanů, ale pouze ochotným pomocníkem a propagátorem vládní koalice a Fialovy vlády a automatem na podpisy a schvalování jejích škodlivých opatření.
Hlavní zprávou, kterou prezident národu adresoval, byla výzva k přijetí evropské měny euro, které se okamžitě chytili všichni obvyklí fanoušci všech integračních nápadů. Co na toto nastolené téma říkáte?
To je útok na českou státní suverenitu a svrchovanost. Hnutí SPD je zásadně proti přijetí eura v ČR, protože to není výhodné pro naše občany. Přijetí eura podporují téměř všechny strany vládní pětikoalice, pouze ODS je rozdělená a nemá jasný názor, někteří její vrcholní představitelé říkají, že jsou pro přijetí eura.
Přijetí eura podle posledního průzkumu společnosti CVVM Akademie věd odmítá 73 % českých občanů. Navíc česká koruna je podle aktuálního reportu renomované americké společnosti Bloomberg druhou nejvýkonnější evropskou měnou po švýcarském franku a ČR má největší devizové rezervy v rámci EU. Za uplynulé čtyři roky, společně se švýcarským frankem, mimo jiné jako jediná z evropských měn zpevnila vůči dolaru.
S eurem by byla inflace i zadlužování Česka mnohem vyšší – a tím pádem jeho rating horší. Euro vede k zadlužování států, kde se jím platí. Dokládají to data ze Slovenska a z dalších zemí eurozóny. Upozornil na to ekonom Lukáš Kovanda. Už jen pět z dvaceti zemí eurozóny má lepší rating než Česko, v roce 2004 ho měly lepší všechny. Eurozóna již pro Česko není elitním klubem.
Fotogalerie: - Pietní průvod za světlem
To jsou jediné věci, které máte proti euru?
Ne, argumentů je spousta. Zmíním jich ještě několik. Odmítáme se stát členem dluhové unie a nést odpovědnost za zadlužené státy eurozóny. Eurozóna není optimální měnová zóna, jednotlivé ekonomiky jsou příliš odlišné na to, aby pro všechny mohla fungovat jedna měna. Co vyhovuje Němcům, nevyhovuje Řekům. Pro Řeky je například euro příliš silnou měnou. Dříve prostě při svých problémech devalvovali.
Úrokové sazby a měnový kurz jsou významné nástroje, jak reagovat na ekonomické výkyvy. V případě přijetí eura bychom nemohli dělat vlastní měnovou politiku a také naše národní banka ztratila významné pravomoci v dohledu nad bankami. Podstatné též je, že přijetím eura bychom museli ručit za astronomické dluhy především jihoevropských států eurozóny. Svým zadlužováním by tyto státy zvyšovaly inflaci i u nás. Odmítám platit dluhy za Řeky, Španěly, Italy a dnes i Francouze! Eurozóna se od našeho vstupu do EU výrazně změnila. Rozhodnout by měli občané v závazném referendu! Politici vládní pětikoalice se očividně hlasu lidí bojí a pošlapávají demokracii.
Vláda Petra Fialy a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítli od nového roku 2024 zvýšit částky životního minima a existenčního minima. Souhlasíte s tím?
V žádném případě! Rozhodnutí nezvýšit částky životního minima a existenčního minima posílá desítky tisíc dalších slušných a pracujících občanů do příjmové chudoby a rizika dluhových pastí a exekucí. Od částek životního a existenčního minima se totiž odvíjí výpočet nároku na různé adresné sociální dávky typu přídavku na dítě či porodného anebo doplatku na bydlení. V době stále téměř dvouciferné průměrné meziroční inflace, růstu cen potravin v řádu desítek procent a více než stoprocentního meziročního zdražení elektřiny se jedná o nepřijatelné a asociální rozhodnutí Fialovy vlády. A to navíc od 1. ledna ceny elektřiny a plynu kvůli zdražení jejich regulované složky ještě dále porostou. Jestliže vezmeme v úvahu i nastupující negativní dopady vládního zvýšení daní a pojistných odvodů skrze tzv. konsolidační balíček, jedná se tak o další silné poškození sociálně nejohroženějších skupin našich občanů, zejména důchodců, rodin s dětmi a nízkopříjmových pracujících ze strany současné vlády.
Dobře, tak co by navrhovala SPD?
Hnutí SPD navrhuje okamžité zvýšení částek životního a existenčního minima o 10 %, tak aby byl zohledněn skutečný dopad inflace na naše sociálně ohrožené občany. Lze to učinit poměrně rychle, například od 1. února nařízením vlády. Nicméně systémovým řešením v tomto případě je, podobně jako u důchodů, upravit valorizaci částek životního a existenčního minima zákonem a navázat ji na objektivní statistické ukazatele typu růstu průměrné inflace anebo růstu inflace vybraných typů zboží a služeb denní potřeby typu potravin, nájemného či energií.
„Konsolidační balíček“ Fialovy vlády navíc občanům zvýšením daní a odvodů sežere nárůst platu, takže domácnosti si nepolepší. Upozornil na to ekonom Lukáš Kovanda. Kvůli balíčku totiž člověk pobírající průměrnou mzdu, aktuálně přes 42 tisíc korun hrubého měsíčně, letos přijde přibližně o 18 tisíc korun. Hnutí SPD odmítá rekordní zvýšení daní, které prosadila Fialova vláda a které obere občany o jejich peníze.
Od nového roku kromě elektřiny, plynu a dálkového tepla citelně zdraží také vodné a stočné. Příčinou je markantní růst cen energií, ale i zvýšení daně z přidané hodnoty na vodné i stočné o dva procentní body. Podle prozatím dostupných informací půjde o zdražení v průměru zhruba o 10 až 20 %.
Tomio Okamura
A s tím vodným a stočným byste tedy dělali co?
Jak jsem uvedl, tak je nutné řešit primární příčiny. Snížit cenu energií, snížit, resp. nezvyšovat DPH a v neposlední řadě návrat zajištění dodávek pitné vody do veřejného vlastnictví. Současná vláda by rovněž měla podle názoru SPD prostřednictvím Státního fondu životního prostředí snížit maximální částku tzv. sociálně únosné ceny vodného a stočného pro rok 2024.
Dlouhodobým a systémovým důvodem stále se zvyšujících cen vodného a stočného v ČR je totiž překotná privatizace někdejších státních vodohospodářských podniků za vlád ODS, ČSSD a KDU-ČSL, kdy lukrativní oblast distribuce a dodávek pitné vody přešla ve velkém rozsahu ze státu do rukou privátních, často zahraničních subjektů (např. francouzská nadnárodní skupina Veolia), jejichž jediným zájmem je maximalizace zisku (který je navíc často vyváděn z ČR), a tudíž i k neustálému zvyšování ceny vodného a stočného. Dlouholetým cílem hnutí SPD je v této souvislosti tzv. deprivatizace vody, tedy návrat distribuce a dodávek pitné vody do rukou měst, obcí či krajů, což by jednoznačně vedlo ke snížení ceny této komodity pro české občany. Není přijatelné, aby strategická oblast dodávek vody byla v rukou soukromých či zahraničních subjektů. Voda není standardní tržní zboží a její distribuce je typickým monopolním odvětvím, kde by tudíž měl v roli vlastníka vystupovat pouze stát, respektive subjekty veřejné správy typu krajů, měst či obcí.
Nejsou to jediné „novoroční“ změny Fialova kabinetu. Také se ztěžují podmínky pro přístup k příspěvku na bydlení a plošně výrazně snižuje jeho výši pro desítky tisíc českých občanů tím, že oproti loňskému roku snižuje tzv. maximální uznatelné normativní náklady na bydlení pro jednotlivé typy domácností. Co říkáte na tuto změnu, proč ji vláda podle vás dělala?
Jde o naprosto nepochopitelné a kontraproduktivní opatření v době, kdy zároveň našim domácnostem významně – až o desítky procent a tisíce korun ročně – vzrostou náklady na energie kvůli tomu, že státní Energetický regulační úřad zvýšil regulovanou složku cen elektřiny a plynu a vláda zároveň ukončila platnost cenových stropů na silovou elektřinu a plyn účtovaných spotřebitelům ze strany obchodníků s energiemi. Vláda tedy na jedné straně zvyšuje prostřednictvím zdražení energií občanům náklady na bydlení, ale zároveň snižuje sociální pomoc určenou na tyto účely občanům s nižšími příjmy, typicky pracujícím rodinám s dětmi nebo seniorům. Desítkám tisíc občanů se tedy tímto vládním opatřením zvýší jejich povinné měsíční náklady.
Maximální měsíční uznatelné náklady na bydlení v nájmu nebo podnájmu se snižují podle typu domácnosti a počtu jejích členů o 1 400 až 1 800 korun měsíčně a o 2 000 až 2 400 korun měsíčně v případě bytů v osobním či družstevním vlastnictví. Snížení normativních nákladů (tzv. normativů) tak bude pro velké množství občanů a rodin (i při jejich vyšších faktických nákladech) znamenat, že na příspěvek na bydlení v roce 2024 již nebudou mít nárok, anebo jim poklesne jeho výše.
S tím hnutí SPD zásadně nesouhlasí, protože jde o další zhoršení životní úrovně a sociální situace velkého počtu českých občanů. Proto v nejbližší době předložíme novelu zákona o státní sociální podpoře, ve které navrhneme vrátit výši normativních nákladů na bydlení – a tím i výši příspěvků na bydlení – na úroveň loňského roku s platností až do konce roku 2025.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
Návštěvník99
