„Ministr financí Miroslav Kalousek podá trestní oznámení na všechny členy bývalé vlády Miloše Zemana, tehdejšího guvernéra ČNB Josefa Tošovského a konkurzního správce zkrachovalé IPB Petra Staňka. Smlouva o převodu IPB na ČSOB, kterou kdysi uzavřeli, byla podle Kalouska nevýhodná a může za prohranou arbitráž s ČSOB"( MfD ze 30.12. 2010). Pan ministr Kalousek se dnes tváří, že se skandálním převzetí IPB nejprve Nomurou a později jejím vyvlastnění státem a následném prodeji ČSOB za 1 Kč, nemá nic společného. Minimálně ve třech bodech to není pravda.
V letech 2000 - 2002 byl totiž Kalousek členem vyšetřovací komise a předsedou sněmovní vyšetřovací komise pro objasnění rozhodování státu v IPB. Je zbytečné dodávat, že komise nic nevyšetřily.
Ve funkčním období Poslanecké sněmovny PČR 2002 - 2006 pak Kalousek působil jako předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.
V roce 2007, kdy ČSOB vyjednávala s MF, odmítl tehdejší a dnešní ministr financí Miroslav Kalousek přistoupit na dohodu a vyplatit 1.6 mld. Kč. Místo toho podal žalobu na ČSOB, jejíž podstatou bylo, že stát prodal IPB ČSOB za 1 Kč, zatímco měla hodnotu 33 mld. Kč. Člověk nemusí být právníkem, aby pochopil, že nelze po deseti letech chtít po někom, komu jsem pod smlouvou něco prodal za nějakou cenu, tuto cenu po deseti letech zpochybnit a chtít dodatečně víc. Pařížský arbitrážní soud to potvrdil a tak zaplatíme o cca 500 miliónů víc.
Podivné okolnosti ostatně provázejí celou Kalouskovu kariéru.
Nefunkční padáky
V roce 1994 jako náměstek ministra obrany nakoupil nefunkční padáky VTP - 100. S firmou Anex-Cirus Jiřího Andrlíka uzavřelo MO smlouvu na dodávku 2.310 kusů těchto padáků. Jak se později během soudního řízení zjistilo, firma nebyla v době uzavření smlouvy ještě ani zapsána v obchodním rejstříku, zakázka byla přidělena bleskově. Když v roce 1997 došlo k první smrtelné nehodě, používání padáků bylo zakázáno.
Smlouva byla ale tak uzavřená, že se jí MO marně snažilo v letech 1998 - 1999 vypovědět. Ve finále firma Anex-Cirus dodala MO nefunkční padáky za 114 miliónů korun.
Modernizace tanku T-72
"Modernizace tanku T-72" spolkla celkem neuvěřitelných 19 miliard korun! Smlouva italskou (s izraelským kapitálem) firmou Oficcine Galileo a izraelskou firmou Nimda byla uzavřena Kalouskem v roce 1995 na megalomanských 353 kusy tanků. Smlouvy byly opět uzavřeny velmi chytře, termíny se beztrestně prodlužovaly, náklady zvyšovaly a stát jen bezmocně přihlížel. Nakonec bylo v roce 2001 rozhodnuto o modernizaci 30 strojů.
Štábní informační systém
Dvakrát v roce 1997 vyhrála výběrové řízení na dodávku štábního informačního systému firma UNISYS. Přesto zadalo MO zakázku firmě EDS (Electronic Data Systems). Představitelé UNISYS se poté obrátili na policii s žádostí o ochranu, neboť byli údajně vydíráni, aby se nebránili a nenapadli výsledek soutěže.
V červenci 1998 prohlásil pracovník EDS Jan Březovský, že firma byla nucena jako provizi za udělení zakázky zaplatit lidoveckým činitelům 50 milionů korun. Dodávka systému za více než miliardu korun byla oficiálně ukončena v roce 2002, přičemž tento systém nebyl schopen předávat informace tak, jak zadání požadovalo, a je v tomto smyslu nefunkční dodnes.
Kasárna na Náměstí republiky
V roce 1997 ještě stihl náměstek Kalousek sjednat a podepsat smlouvu s developerskou firmou EPF, která koupila rozsáhlý areál kasáren na pražském Náměstí republiky za 900 milionů korun. To by byla docela dobrá cena, kdyby stát tyto peníze posléze firmě EPF nejen nevrátil, ale přidal dalších asi 500 milionů jako odškodnění. Po té, co Kalousek smlouvu podepsal, musel stát vyplatit na odškodném zhruba stejnou sumu, jakou dostal za prodej. Dalších asi 500 milionů vyplatil stát jako náhradu za nepřímé škody, resp. za škody, které na firmě EPF vymohli její smluvní partneři jako náhradu za zpoždění projektu apod.
Potravinová aféra
V roce 1997 uzavřel Kalousek smlouvu s firmou Zeman&Zeman na dodávku potravin armádě v hodnotě miliard korun. Výběrové řízení samozřejmě obešli. V souvislosti s touto zakázkou byla na ministerstvu obrany uplácena řada důstojníků, a jeden neopatrný byl, zřejmě na základě udání, přistižen při přebírání statisíců korun od zástupce firmy Zeman& Zeman. Zakázka byla pak zrušena.
Mrtví v IDOSu
Za nejasných okolností přišel na jaře 2005 Kalousek s manželkou k luxusnímu bytu v Praze na Veleslavíně. Ten údajně koupil Kalouskův švagr Lubomír Kašák, když předtím od Kalouskovy manželky, své sestry, dostal směnku na šest a půl milionu korun a následně byt Kalouskovým pronajal. Podnikatele Kašáka vyšetřovala policie. V září 2002 byl v Solenicích na Příbramsku zastřelen svým obchodním partnerem Zdeňkem Němcem. Ten údajně poté spáchal sebevraždu. Smrt majitelů IDOSu byla uzavřena jako vražda a sebevražda. Policie má ráda vyřešené případy. Naživu tehdy zůstal jediný spolumajitel IDOS, vlastník 5% podílu - Kalouskova manželka Radka Kalousková.
Chce se někdo vsadit, že i tentokrát Kalouskovo trestní oznámení skončí odložením? Já teda ano.
Ivan Bednář
Více:
Kalousek žaluje Zemana? Právníci nechápavě kroutí hlavou
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ODS
