Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dámy a pánové, dovolte mi, abych ve stručnosti představil Národní program reforem ČR, nastínil průběh jeho vzniku a řekl samozřejmě pár slov i k jeho obsahu.
Tento Národní program reforem byl připraven Vládou ČR jako příspěvek ČR k plnění cílů Strategie Evropa 2020. Z toho důvodu je a logicky musí být koncipován na celé období do roku 2020. A proto se do jeho struktury promítají základní trendy a cíle, které si EU stanovila v rámci strategie jako celku.
Jak jistě víte, Strategie Evropa 2020 je založena na tzv. otevřené metodě koordinace. Jde tedy o oblast mimo vyhrazené kompetence EU, ve které státy společně koordinují hospodářské politiky, přičemž komisi zde připadá pouze monitorovací a doporučující role.
Jednotlivé členské státy mohou akcentovat rozdílné oblasti a stanovit si případné další cíle, relevantní pro příslušný stát. Tak je tomu i v případě české vlády, která pojala národní program reforem velmi vážně.
Celý dokument a logika v něm uvedených reformních opatření vlády byly členěny podle hlavních oblastí, které představují strukturální překážky hospodářského růstu ČR. Tyto oblasti, tzv. úzká hrdla, identifikovala na základě široce pojatých konzultací Rada pro hospodářské a finanční záležitosti EU a vláda ČR k nim přidala oblast nedokončené páteřní dopravní infrastruktury.
Přestože se jedná o dokument vládní - prezentující plán reformních kroků vlády - usilovali jsme od počátku o co nejširší diskusi a zapojení nejrůznějších zainteresovaných subjektů do jeho přípravy.
Úřad vlády od ledna do dubna letošního roku uspořádal sérii jednání, celkem jich bylo více než 20, k jednotlivým tématům národního programu reforem. Zahrnuti byli zástupci sociálních partnerů, vysokých škol, expertů, Evropské komise, Svazu měst a obcí, členové Národní ekonomické rady vlády a také v rámci projednávání v pracovním výboru pro EU odborní pracovníci obou komor Parlamentu ČR.
V rámci těchto jednání jsme zaznamenali řadu připomínek a požadavků na obsahovou podobu i začlenění témat v dokumentu ze strany sociálních a dalších partnerů. Snažili jsme se požadavkům v maximální míře vyhovět. Právě na základě těchto připomínek jsme mj. rozšířili strukturu dokumentu o kapitolu obsahující propedeutický úvod, srozumitelný i čtenáři neznalému podstatu Strategie Evropa 2020, neboť tento dokument jsme připravovali primárně nikoli pouze pro Evropskou komisi, chcete-li takzvaně pro Brusel, ale rovněž jako materiál přístupný i pro běžného občana České republiky.
Současně byla doplněna i východiska, na nichž je národní plán reforem založen. Ta reflektují domácí reformní úsilí vlády i soudná doporučení Národní ekonomické rady vlády, jež se na tvorbě a připomínkování dokumentu podílela. Rád bych se také pozastavil u širšího rozsahu národního programu reforem, který má však jasný důvod - jednotlivá témata a reformní opatření obsažená v národním plánu reforem musí být natolik široká, aby umožnila zahrnutí českých priorit budoucí kohezní politiky. Dle dosavadních indícií budou totiž priority národního programu reforem s kohezní politikou v té či oné podobě provázány.
Národní plán reforem tudíž do určité míry podmíní i zacílení intervencí kohezní politiky v ČR po roce 2013, jinými slovy - co nebude aspoň obecně naznačeno v tomto dokumentu, na to nemusíme v budoucnu získat podporu ze strukturálních fondů. Předkládaná struktura a rozsah národního programu reforem se - odhlédneme-li od vlastního obsahu záležitosti - setkala s podporou zástupců sociálních partnerů a zaměstnavatelů na jednání pracovního týmu tripartity pro Evropskou unii dne 14. dubna. Zástupci zaměstnavatelů vyjádřili podporu rovněž obsahové části, zástupci odborů projevili k části materiálu, zejména k důchodové a zdravotní reformě výhrady.
Vláda materiál schválila 27. dubna letošního roku tak, aby mohl být řádně a včas odeslán do konce dubna Evropské komisi. Ještě předtím byl materiál projednán již v březnu na pracovní úrovni Rady hospodářské a sociální dohody a posléze zařazen i na program pléna tripartity 21. dubna 2011. Jak jsem již řekl, odbory tlumočily svůj nesouhlas s pojetím vládního návrhu důchodové reformy, respektive zdravotní reformy prezentované v tomto dokumentu. Tady řeknu velmi otevřeně, že shodu se sociálními partnery - s oběma sociálními partnery - nebylo možné nalézt. A národní program reforem by neměl být rukojmím v nenalezení této shody.
Národní program reforem, jak jsem již uvedl, obsahuje spíše hlavní priority vlády v jednotlivých oblastech. Je koncipován jako dokument vládní a obsahuje pouze priority, k nimž se může vláda přihlásit s tím, že je garantuje. Proto to nejsou závazky ke schválení některých legislativních návrhů, ale pouze jejich předložení do Parlamentu. My se chceme vyvarovat toho, abychom navenek slibovali něco, čeho třeba nebudeme moci dosáhnout.
V případě Strategie Evropa 2020 jde o systém koordinace vyplývající z evropského práva, řádně opřený o příslušná ustanovení slov. V této souvislosti bych mimochodem přesto rád uvedl, že národní program reforem byl psán i s ohledem např. na znění Paktu pro Euro plus a naplňuje plně jeho cíle tak, aby se vláda mohla případně někdy v budoucnosti k Paktu přihlásit, pokud by to po řádné a hluboké diskusi uznala za vhodné.
Národní program reforem bude předkládán každoročně, to chci zdůraznit, to znamená jakákoli příští vláda může modifikovat jeho podobu, může ovlivnit jednotlivé akcenty i priority a může je samozřejmě i změnit. Proto bude možné jeho znění v některých částech konkretizovat, až bude jasná vládní shoda na jednotlivých reformních krocích, až budou v kalkulaci přesných rozpočtových dopadů apod. A mimochodem, až také bude známa konkrétní podoba kohezní politiky EU pro příští programovací období.
V další fázi proto velice přivítám diskusi v parlamentu o možných změnách či zlepšení tohoto dokumentu. Bude také jasné, jak se parlament postaví k jednotlivým reformním záměrům. Nicméně s ohledem na princip dělby moci mezi exekutivu a legislativu vláda chápe národní program reforem jako vlastní vládní koncepční dokument obsahující východiska politiky vlády coby exekutivního orgánu, nikoli komplexní dokument zavazující stát a jeho všechny ústavní instituce jako celek. To ale koneckonců odpovídá ústavní tradici nejen České republiky, ale i členských států EU.
Přestože dokument bude v dalších letech jistě dále konkretizován, např. právě v návaznosti na konkrétní podobu kohezní politiky po roce 2013, musí být zachována jistá míra obecnosti. Důvody jsou dva. Na jedné straně je to fakt, že jde o průřezový nadresortní koncepční materiál. Jednotlivé dílčí kroky jsou součástí nejrůznějších resortních strategií a koncepčních dokumentů, které národní plán reforem všechny reflektuje a které by současně měly reflektovat i tento národní plán. Na druhé straně musí být zachována jistá obecnost také proto, že dokument bude i základem pro tvorbu priorit v kohezní politice. Proto bychom se přílišnou konkrétností nyní v tomto prvním národním plánu v roce 2011 mohli dostat do situace, že bychom si zbytečně a předčasně znemožnili manévrovací prostor do budoucna při vytýčení našich konkrétních potřeb pro financování ze strukturálních fondů.
Znovu opakuji, jsme v situaci, kdy neznáme konkrétní podobu kohezní politiky pro další programovací období. Koneckonců právě proto jsou v dokumentu také odkazy na regiony a obce, jakkoli jde v prvé řadě o program vládní. Podoba těchto odkazů byla samozřejmě projednána. My jsme přesvědčeni o tom, že tento dokument, protože má být předkládán každoročně, bude samozřejmě v následujících letech konkretizován, bude provedena změna právě v závislosti především na znalosti konkrétní podoby kohezní politiky pro programovací období po roce 2013.
Vážené paní senátorky, páni senátoři. Děkuji vám za pozornost a jsem připraven zodpovědět případné dotazy. Děkuji.
Související:
Senát odmítl Národní program reforem. ODS odešla ze sálu
##PROFIL 211##
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: senat.cz
