V pekárně Ostrava-Martinov, patřící druhé největší pekárenské firmě v České republice, společnosti PENAM, proběhla 8. června letošního roku výstražná stávka. Účastnilo se jí přibližně 50 řidičů z jejich celkového počtu 54 a stávka trvala necelé dvě hodiny. Ostravský krajský soud však minulý týden vyhověl žalobě společnosti PENAM vůči odborové organizaci Řidiči Martinov a stávku prohlásil za nezákonnou. Své rozhodnutí soud odůvodnil tím, že stávce nepředcházelo řízení před zprostředkovatelem. Dále tím, že stávka nebyla vyhlášena a zahájena za zákonem stanovených podmínek, tj. zaměstnavateli nebyl písemně oznámen tři pracovní dny předem počet zaměstnanců, kteří se jí účastní, a seznam pracovišť, která v době stávky nebudou v provozu.
V historii českého soudnictví toto rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě může být zásadní. Byl jím v judikatuře vytvořen precedens v postupu, jak posuzovat splnění podmínek pro vyhlášení stávky při kolektivním vyjednávání. Varující je, že soud zohlednil zájmy zaměstnavatele před zájmy zaměstnanců v momentě, kdy byl při kolektivním vyjednávání zaměstnavatel dlouho nečinný a k výstražné stávce byl proto ze strany odborů pádný důvod. Učinil tak, i když podnět ke kolektivnímu vyjednávání byl v tomto případě odborovou organizací podán již v listopadu loňského roku předáním návrhu kolektivní smlouvy zaměstnavateli.
Právo na stávku je v českém právním řádu zakotveno v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Je definováno jako právo hospodářské, sociální a kulturní. Podle čl. 27 odst. 4 Listiny je právo na stávku zaručeno za podmínek stanovených zákonem a nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům ozbrojených sborů. Zákonem jsou v českém právním řádu upraveny pouze zvláštní podmínky při vyhlášení stávky v případě kolektivního vyjednávání. V případě rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě jde o precedens, ale nikoliv o první případ snahy soudní cestou zpochybnit právo na stávku. Závažné je, že soud zohlednil v odůvodnění především naplnění formálních znaků stanovených pro vyhlášení stávky v rámci kolektivního vyjednávání.
Obdobně rozhodl soud nedávno v rámci návrhu na předběžné opatření, když byla vyhlášena celorepubliková stávka v dopravě. Ministr financí Kalousek tehdy argumentoval ochranou veřejného zájmu. Městský soud v Praze použil zákon o kolektivním vyjednávaní na zcela odlišnou situaci, kdy odbory a zaměstnanci přistoupili ke stávce ze zcela jiných důvodů než bylo nenaplnění kolektivního vyjednávání. Odborové svazy v dopravě tehdy ustoupily a posunuly termín stávky, formálnost oznámení tří pracovních dnů tak byla naplněna, aniž by byla pro tento případ zákonem stanovena. Podstatné a varující je, že vládní koalice okamžitě přešla do protiútoku pohrůžkou, že zákonem omezí reálnou možnost práva na stávku.
Soudy, které mají být ve svém rozhodování nezávislé, svou „nezávislost" prokázaly již tím, že si u Ústavního soudu vymohly výjimku pro platy soudců v době, kdy se platy ve veřejném sektoru pod pohrůžkou krize a nutných úspor celkově výrazně snížily. I Ústavní soud mnohokrát rozhodl zcela politicky. Nabízí se tedy úvaha, zda jsou soudy institucí skutečně nezávislou na výkonné a zákonodárné moci, či dobře sloužící privilegovanou vrstvou.
Stanislav Grospič, poslanec PS PČR, místopředseda ÚV KSČM
Dále čtěte:
Soud poprvé označil stávku za nezákonnou. Odbory budou platit
Protesty zatím nebudou, odboráři si chtějí ještě pár týdnů počkat
##PROFIL 144##
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDEPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
