I přes neustále se snižující rozpočet se systém středního školství stále více přizpůsobuje poptávce na trhu práce. „Soustředíme se především na podporu učňovských oborů a podporujeme inovativní projekty, které dokazují, že právě učňovské obory mají co nabídnout. Hledáme všechny možnosti spolupráce i se sférou zaměstnavatelů, abychom mohli svým studentům zajistit práci tam, kde to dobře znají. Naše cesta vede k tomu, aby na úřadech práce nestáli absolventi středních ani vysokých škol,“ řekl hejtman Zlínského kraje a lídr krajské kandidátky ČSSD Stanislav Mišák.
Většina krajů se dlouhodobě potýká s nesouladem na trhu pracovních sil mezi poptávkou a nabídkou absolventů středních škol, kteří ukončují své studium výučním listem. Například Zlínský kraj proto v letech 2009 až 2011 do podpory učňovských oborů, o které nebyl mezi studenty zájem, ale přitom mají uplatnění na trhu práce, investoval celkem 11,6 milionu korun. Počet studentů těchto oborů se díky finanční podpoře prokazatelně zvýšil, což vítají jak samotné školy, tak zaměstnavatelé. Navíc kraj podporuje propojování škol přímo se zaměstnavateli, příkladem je Centrum pro výuku a prezentaci hi-technologií ve Střední průmyslové škole a Obchodní akademii Uherský Brod. Karlovarský kraj zase postavil Centrum technického vzdělávání Ostrov, jehož výstavba přišla na více než 400 milionů korun a nabízí moderní zázemí žákům technických oborů, ale také možnost celoživotního vzdělávání.
Vedení krajů nezapomíná ale ani na mladší děti, Jihočeský kraj zavedl zcela nový grantový program na rekonstrukci a vybavení mateřských škol, prostřednictvím kterého bylo investováno do předškolního vzdělávání přes 50 milionů korun a vytvořilo se tak přes 1.040 nových míst v mateřských školách.
Důležitým faktorem rozvoje krajského školství jsou pochopitelně finanční prostředky, jejichž objem se ve směru od státu ke krajům neustále snižuje. Proto musejí kraje hospodařit velmi úsporně a efektivně na výdajové straně. Jedním z důležitých kroků vedoucím k úsporám veřejných financí v oblasti školství je optimalizace středních škol na základě demografických ukazatelů a rovněž souběhu s poptávkou pracovního trhu. Například v Jihomoravském kraji přinese optimalizace v následujících čtyřech letech úspory až do výše 550 milionů korun. A to při zvýšeném důrazu na zachování či dokonce rozšíření nabídky studijních oborů, které budou vyhovovat jak poptávce studentů, tak i potřebám zaměstnavatelů v regionu.
Z hlediska příjmů krajů v oblasti školství je mimořádně důležité kvalitní čerpání prostředků z evropských fondů. Krajům se čerpání daří velmi dobře a dokážou tak dorovnávat výpadky finančních prostředků od státu. „Díky evropským prostředkům z Regionálních operačních programů jsou finance na rekonstrukce škol, výstavbu nových budov a v neposlední řadě nákup moderního vybavení, které je podmínkou kvalitního vzdělávání a vychovávání studentů konkurenceschopných na trhu práce,“ říká hejtman a lídr kandidátky ČSSD v Karlovarském kraji Josef Novotný. Vzhledem ke kvalitnímu čerpání evropských prostředků z ROP se krajům ani odborníkům nelíbí snaha Ministerstva pro místní rozvoj sjednotit tyto programy do tzv. Společného operačního programu (SROP). Karlovarský hejtman Josef Novotný argumentuje mimo jiné problémy, které má s čerpáním evropských fondů Ministerstvo školství. „Považuji za nesmyslné rušit něco, co funguje a riskovat, že se čerpání zhorší. Kvůli neschopnosti současné vlády hrozí, že školství přijde o desítky miliard korun, které životně potřebuje. Navíc výhoda Regionálních operačních programů je ve znalosti regionů a jejich skutečných potřeb, což by přesun na centrální úroveň vymazal,“ uzavírá Josef Novotný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
