V současnosti je na seznamu 18 položek, jako například očkování proti některým typům onemocnění či vybrané druhy sádry. Ministerstvo zdravotnictví seznam sestavilo na základě návrhů odborných lékařských společností a po projednání v ministerské komisi, konkrétní pravidla pro jeho budoucí rozšiřování ale zatím nestanovilo.
„Zdravotní reforma je klíčovou prioritou ODS v tomto volebním období a stanovení možnosti sociálně citlivé spoluúčasti pacientů na hrazení zdravotní péče považujeme za jeden z nejdůležitějších bodů, který se v souladu s programem ODS podařilo prosadit. Musíme mít ale stoprocentní jistotu, že ministerstvo zdravotnictví bude v budoucnu tzv. nadstandardy určovat transparentní cestou a vyloučí možné tlaky různých zájmových skupin ve zdravotnictví. Tuto jistotu dnes nemáme, protože chybí jasná pravidla pro jeho postup,“ uvedl na tiskové konferenci k tomuto tématu předseda ODS a premiér Petr Nečas. „Občanská demokratická strana proto apeluje na přijetí jasného mechanismu stanovování nadstandardů. Zároveň navrhujeme otevřít proces určování nadstandardů odborným subjektům i zákonodárcům, abychom zabránili tomu, že o výběru placené péče budou rozhodovat ministerští úředníci za zavřenými dveřmi,“ dodal Petr Nečas.
Podle zdravotního experta ODS a předsedy sněmovního zdravotního výboru Borise Šťastného by mělo ministerstvo zdravotnictví stanovit také přesný způsob nominování členů do hodnotící komise a mělo by být jednoznačně určeno, kdo může komisi podávat návrhy na zařazení nebo vyřazení jednotlivých položek na seznam. „Není možné, aby pokračovala praxe, kdy ministerstvo bez přímé veřejné kontroly rozhoduje o tom, co je a co není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Proto navrhujeme, aby byla stanovena pravidla, podle kterých bude ministerstvo závazně postupovat. Přispěje to ke zvýšení transparentnosti celého systému a rozhodování ministerstva bude předvídatelné,“ zdůraznil zdravotnický expert ODS Boris Šťastný. Podle něj by měly mít možnost podávat návrhy na zařazení příslušných položek na seznam odborné společnosti ČLS JEP, vláda, obě komory parlamentu a jejich zdravotní výbory, zdravotní pojišťovny, ministerstvo zdravotnictví z vlastní iniciativy a formou individuálního návrhu také poslanci, senátoři a členové vlády.
Ministerstvo zdravotnictví by podle jeho slov mělo svá rozhodnutí také veřejně zdůvodnit. „Považuji za důležité, aby ministerstvo umělo u každého návrhu vyčíslit jeho dopady do systému veřejného zdravotního pojištění a hodnotilo, jak se návrh promítne do dostupnosti a kvality zdravotní péče. Tyto informace by měly být veřejně přístupné a pravidelně zveřejňovány na internetu,“ dodal Boris Šťastný.
Možnost připlácet si za stanovené ekonomicky náročnější varianty zdravotní péče, tedy tzv. nadstandardy, definuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Pacient má možnost legálně si připlatit za „nadstandardní“ a finančně nákladnější péči nad rámec zdravotní péče hrazené z veřejného pojištění, hradí ale pouze rozdíl mezi plně hrazenou péčí a finančně nákladnější péčí, nikoliv plnou částku jako v minulosti.
Za ekonomicky náročnější variantu nelze podle zákona označit péči, kterou lze poskytnout pouze jedním způsobem. Terapeutický účinek obou variant péče musí být stejný. Zdravotnické zařízení má povinnost nejdříve pacientovi nabídnout hrazenou variantu péče, o volbě ekonomicky náročnější péče se pacient svobodně rozhodne.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vlada.cz
