Po několikerém snižování státní podpory z původních 4.500 korun na 2000 korun a zdanění úroků nyní přichází s účelovostí a státní podporu ke stavebnímu spoření má dostat jen ten, kdo ji použije na bydlení či na penzijní připojištění. Za zásadní změnu, která možná uniká pozornosti, lze ale považovat uvolnění poskytování stavebního spoření a to i pro univerzální komerční banky. To vše má platit od roku 2014.
Stojí za připomenutí, jak se stavební spoření u nás, jako nejdůvěryhodnější finanční produkt, vyvíjí. Stavební spoření v České republice je co do počtu smluv třetí největší v Evropě a to po Německu a Rakousku. Je uzavřeno bezmála 5 milionů smluv, v systému spoření je více než 420 mld. korun a spořitelny mají rozpůjčováno 68 % svých vkladů. A to přesto, že u nás zájem o uzavření nových smluv poklesl – meziročně o více než 100 tisíc. Pokles je i co do výše poskytnutých úvěrů – meziročně o 17,5 %. I tak byly spořitelnami v loňském roce poskytnuty úvěry za 48 mld. korun.
To, že klesá zájem o stavební spoření lze přičítat jednak nižšímu výnosu ze spoření, jednak nejistotě a obavě co bude se stavebním spořením dál, protože předchozí změna zákona se zasáhla zpětně i již uzavřené smlouvy.
Vláda svoji fiskální politiku zakládá především na škrtech. Na jednoduchých škrtech. A tak se předmětem jejího škrtacího zájmu stává i stavební spoření. Konkrétně snižování státní podpory, státního příspěvku, který je financován ze státního rozpočtu. Je třeba si však uvědomit, že státní podpora také zlevňuje stavebním spořitelnám zdroje a díky tomu mohou stavební spořitelny klientům nabízet nižší úročení úvěrů, které je po celou dobu splatnosti úvěru pevné a je obsaženo již ve smlouvě o stavebním spoření. To představuje pro klienty spořitelen významnou jistotu oproti hypotečním úvěrům.
Domnívám se, že obava spořitelen z odlivu klientů v souvislosti se zavedením povinnosti použít státní podporu k financování předem určeného účelu – tedy k bydlení či na penzi – není jistě lichá. Řada lidí využívá stavební spoření jako výhodnou investici. Je tu příklad Slovenska, kde zavedením podobných změn k odlivu klientů došlo. A bez tzv. přátelských klientů, kteří jen spoří bez potřeby čerpání úvěru, se stavební spoření jistě neobejde.
Co vidím jako velmi problematické a dávám za pravdu Asociaci českých stavebních spořitelen - je uvolnění stavebního spoření pro komerční banky. Jestliže dnes mohou poskytovat stavební spoření pouze specializované spořitelny, a to za poměrně přísných podmínek, kdy nesmějí nabízet žádné jiné bankovní služby, tak podle této novely budou moci na trh se stavebním spořením vstoupit i univerzální banky. Ministerstvo financí to odůvodňuje rozšířením konkurenčního prostředí a stabilitou systému. Tyto banky budou získávat od státu levné zdroje a jejich využití bude zcela na jejich rozhodnutí. Nebudou v tom vůbec omezovány. Oprávněná je obava, že tak dojde k omezení poskytování úvěrů ze stavebního spoření u těchto bank ve prospěch lukrativnějších obchodů. To bude znamenat i omezení jistoty a omezení výhod pro klienty stavebního spoření. Vznikne zde situace, kdy stavební spoření budou moci poskytovat dva subjekty, ale s naprosto odlišnými podmínkami. Přitom toho Černého Petra bude držet stavební spořitelna. Stavební spořitelny se ocitnou v nerovném postavení. To může vyústit v jejich transformaci na univerzální banky nebo pohlcením jejich mateřskými bankami. A v delší budoucnosti stavební spoření, tak jak je známe dnes, bude postupně zanikat. Není právě toto záměrem? Přeje si ministerstvo financí zánik stavebních spořitelen? Bohužel veškeré kroky ministerstva k tomu směřují.
Sociální demokracie tyto kroky ministerstva financí odmítá a proto jsem v prvním čtení této novely podal návrh na její zamítnutí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
