Při sledování pátečního "Studia 6" v České televizi se mi udělalo značně nevolno. Asi patnácti minutový program představoval pohádkovou knihu "Princ a princ". Knihu, která je určena mladším žákům či snad dokonce dětem v předškolním věku. V pohádce se píše o tom, jak princ hledal nevěstu, ale nakonec se zamiloval do bratra jedné z princezen. Pohádka má tak nenásilně vést malé děti k toleranci homosexuality. Větší blábol jsem dlouho neslyšel. Děti v tomto věku ještě nemají o sexualitě žádnou výraznou představu, pouze jim takové pokusy pokřivují pohled na svět. Homosexualita není normalita, ale tolerovaná abnormalita. Nelze z ní dělat běžný pohled na sexualitu. Doufám, že ministerstvo školství knihu pro výuku ve školách a školkách jako naprosto nevhodnou zakáže. A velice doufám, že publikace nevyšla za podpory státních či evropských peněz.
Stejný problém je adopce dětí homosexuálními páry. Nesmysl, který nemůže přinést nic pozitivního. Normálně sexuálně orientované dítě tak bude vyrůstat v "neobvyklém" prostředí. Co si z toho může odnést při tvorbě vlastní osobnosti? A už vůbec nechápu demonstraci síly (podle mě spíš slabosti) formou různých homosexuálních pochodů. Pokud je někdo se svou homosexualitou ztotožněný, nepotřebuje se veřejně předvádět a dávat svoji orientaci na odiv. Tyto akce považuji za vrchol nevkusu a stupidity organizátorů, kteří se přehnanými gesty snaží vyrovnat se svojí orientací.
Uvedené téma je ale širší. Stát vynakládá nemalé prostředky na podporu tzv. "multi-kulti" aktivit, které jsou mnohdy na hranici úchylnosti. Sem patří i projekty na integraci různých menšin. To jsou naprosto vyhozené peníze. Pokud menšina žije ve státě, kde platí nějaké zákony, musí je dodržovat každý, ať je bílý, černý nebo marťan. Kradeš? Kradeš. Půjdeš sedět. Že se ti pravidla nelíbí? Tak si běž tam, kde ti to budou tolerovat. Ať si zkusí např. ženy v některé arabské zemi sundat na pláži horní díl plavek... a nikdo nebude řešit, že v Evropě je to běžné. Pokud chce být někdo v zemi, která má svá pravidla, musí je respektovat a řídit se jimi. A to by mělo platit, ať si multi-kulti blbové vymýšlejí studie o integraci jaké chtějí.
Integrace má význam, ale musí mít svá pravidla a to platí i pro lidi s postižením. Není možné nesmyslně maximálně integrovat třeba děti s mentální retardací do škol. Naprosto to narušuje výuku a brzdí nadané žáky. Jenže o integraci dnes velmi často rozhodují blázniví, empatičtí neumětelové, kteří žijí v bludu, že všichni mohou žít se všemi. A stejný blud je to, že si každý myslí, že může mluvit do všeho. Například přijede spisovatelka Rowlingová, autorka připitomělé knihy o Harry Potterovi, kázat o tom, že máme zrušit klecová lůžka. Ta se snad musela při vystupování z letadla uhodit do hlavy. Nebo podpora praštěných punkerek z Pussy Riot, které nejen že neumí hrát a zpívat, ale nemají úctu ani k vlastní tradici. Feťačky, které svojí produkcí patří spíš do blázince, oslavují pseudohumanisti jako hrdinky boje proti totalitě.
Pod pojmy multikultura a integrace se napáchalo mnoho zvěrstev. Bohužel, tyto pojmy se staly módní záležitostí a to nejen u nás, ale snad ještě více v některých jiných státech Evropy. A daňové poplatníky stojí uvedené aktivity nemalé prostředky s nulovým výsledkem.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
