Neformální zasedání Rady pro všeobecné záležitosti v litevském Vilniusu za účasti minstrů zahraničí a ministrů pro evropské záležitosti se věnovalo volbám do Evropského parlamentu v roce 2014 a obecněji vztahům mezi institucemi EU s důrazem na Evropský parlament. ČR reprezentoval na jednání ministr zahraničních věcí Jan Kohout.

V prvním jednacím bloku ministři za účasti zástupců Evropského parlamentu diskutovali možnosti, jak motivovat voliče k účasti v evropských volbách v situaci, kdy díky ekonomické krizi důvěra v evropský projekt klesá a naopak narůstá podpora extremistických a eurofobních stran. Navrhovaná opatření směřovala zejména do oblasti práce s veřejností, o potřebě vetší identifikace občanů s EU. V kampani do evropských voleb by se měla objevovat konkrétní témata blízká voličům (otázky zaměstnanosti, vzdělávání, bezpečnost). Ministr Kohout v této souvislosti zdůraznil význam principu subsidiarity, jehož uplatnění může přiblížit EU občanům, a apeloval na aktivnější působení europoslanců v jejich domovských zemích.

Druhá část jednání reflektovala změny, které Lisabonská smlouva vnesla do postavení klíčových institucí EU a jejich vzájemného vztahu. Zkušenost zemí, předsedajících v posledních dvou letech Radě EU, jasně hovoří o nárůstu formálního i neformálního vlivu Evropského parlamentu a o určité nerovnováze vztahu mezi Evropským parlamentem, Radou EU reprezentovanou rotujícím předsednictvím, a Evropskou komisí. Většina představitelů se vyslovila v této souvislosti pro sjednání nové “tripartitní” dohody o vztazích těchto tří institucí. Tuto myšlenku podpořil ve svém vystoupení i ministr Kohout.

Celkově dnešní debata ministrů udala tón přípravě na volby do Evropského parlamentu v jednotlivých členských zemích i na celounijní úrovni, a nastínila cesty k možnému novému nastavení vztahů mezi hlavními institucemi EU.