„Jiří Rusnok svěřil finance všech občanů ČR v době trvající ekonomické recese do rukou člověka, který nezvládl uřídit ani výdaje své vlastní prezidentské kampaně a který v době, kdy předsedal vládě, čelil silným podezřením, že podléhá tlakům dominantních těžebních a energetických společností,“ říká Tomáš Průša, protikorupční expert a člen Předsednictva Strany zelených.
Problematické financování prezidentské kampaně: nesplnil zákonnou povinnost v oblasti financování prezidentské kampaně, když ve stanovené lhůtě nesplatil závazky za více než 5 milionů korun;
Největším sponzorem Fischerovy kampaně byl Tomáš Chrenek, který by tak dostal do vlády dalšího „svého“ muže: mimo Jana Fischera je na něj navázán také budoucí ministr průmyslu Jiří Ciencala, který pro Chrenka pracoval jako dlouholetý ředitel Třineckých železáren a dnes stále zastává pozici člena dozorčí rady této společnosti.
„Fischerova vláda opakovaně selhávala pod tlakem ČEZ a další uhelné lobby. V roce 2010 se Jan Fischer v rámci tripartity dohodl s průmyslovými svazy a odbory na domnělém plánu oživení ekonomiky, který byl jako přes kopírák opsaný z investičních plánů betonářů nebo energetických monopolů. Jejich návrh počítal s prolomením těžebních limitů v severních Čechách, výstavbou jezů na Labi, výstavbou dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín či s nekvalitní rekonstrukcí elektrárny Prunéřov podle plánů ČEZ. Naopak všechna pozitivní opatření k ochraně obyvatel před masivním znečištěním, jako je zákon o ovzduší, byla odložena, a tak se dnes dusí nejen Ostravsko pod tunami smogu a prachu i vinou slabosti vlády Jana Fischera,“ připomíná Ondřej Liška, předseda Strany zelených, éru Jana Fischera jako poddajného ministerského předsedy.
Sporné zásahy během Fischerovy vlády:
Kauza dostavby elektrárny Prunéřov: Jan Fischer nepodpořil na jaře 2010 tehdejšího ministra za Stranu zelených Jana Dusíka v tlaku na ČEZ, aby společnost dodala v rámci posouzení vlivu obnovy uhelné elektrárny Prunéřov na životní prostředí alternativní návrhy.[1] MŽP mělo přitom k dispozici nezávislou studii DNV[2], která potvrdila, že projekt předložený společností ČEZ nesplňuje nároky na nejlepší dostupnou technologii. Po odstoupení Dusíka pak souhlasné stanovisko s projektem ČEZ vydala nová ministryně životního prostředí Rút Bízková, která v minulosti v ČEZ působila.
Nákup předražených solárních parků ČEZ a nezvládnutý solární boom: během Fischerovy vlády začaly vznikat solární parky, které později odkoupil ČEZ za v průměru 30 procent vyšší cenu, než byly tehdy běžné náklady na trhu
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zeleni.cz
